Okoun je zajímavý tím, že v některých z uplynulých čtyřiceti let to býval v Blanici nejběžnější nebo skoro jediný úlovek a pak se léta neobjevil, nebo jen ojediněle.
Vzhled okouna je obecně známý, ryba má vysoké tělo, dvě hřbetní ploutve (ta blíž hlavě má velmi tvrdé a pichlavé paprsky), tmavší pruhy na bocích, červené břišní, řitní a ocasní ploutve atd. Za zmínku stojí ještě šupiny, které na omak připomínají pilník nebo smirkový papír.
V přehradních nádržích dorůstá až půl metru, ale v malých říčkách typu Blanice je běžných nanejvýš 20-25 cm. Nejvíc úlovků pocházelo z tůněk a z míst nad jezy. Pohled na říčku z blízkosti kešky je zde:
Okoun je dravá ryba, živí se mj. potěrem dalších ryb, ulovit ho lze nejspíš na žížalu – rousnici.
Keška je uložena poblíž místa, kde dlouhá tišina přechází v proudný úsek, který je nyní v horkém létě (4. 8. 2015) prakticky bez vody. Jako memento vyšších vodních stavů nicméně už tři roky slouží odplavená dřevěná chatka zaklíněná asi 50 metrů od kešky pod mostem, přes který nejspíš půjdete nebo pojedete.