Keška je umístěna na návsi. V létě se může v okolí pohybovat poměrně hodně mudlů, proto při odlovu dávejte pozor. Krabičku prosím vracejte přesně na původní místo. Pozor tužku si musíte přinést svoji!
Keška je malá krabička od nožů. V okolí prosím nic nerozebírejte, opravdu to není nutné!
Pokud jsou s odlovem nějaké problémy, nebo naleznete okolí v nepatřičném stavu, napište mi tuto skutečnost do poznámky.
Poloha:
Mlázovy se nachází přesně v polovině cesty mezi Klatovy a Sušicí nalevo od Boříkovského potoka. Východně je vrch Petřiny, severozápadně vrch Hůrka, kde bylo pravěké a později slovanské hradiště. Nejbližším velkým městečkem, kterého jsou Mlázovy administrativní součástí, je Kolinec vzdálený 3km směrem na Sušici.
Mlázovští okolní malebnou krajinu rádi umisťují do Šumavského podhůří. I když Šumavské vrchy jsou co by kamenem dohodil, spadá Mlázovsko do jihozápadní části Blatenské pahorkatiny. Nejvyšší vrchol této pahorkatiny s názvem Drkolná (729 mnm.) leží asi 3 km SSZ od Mlázov.
Do Mlázov se lze dostat automobilem po silnici III.třídy, která spojuje městečko Mochtín a Kolinec. Na kole lze využít cyklotrasy č.305 a nebo č.2041. V průběhu školního roku do vesničky také zajíždí autobus, a to dvakrát denně.
Historie:
Jméno Mlázovy, německy Mlasow, latinsky Mlazovium je údajně po zakladateli, pražském kanovníku jménem Mlaz (v Metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze působil 1180 - 1182). První zmínky o Mlázovech pochází z roku 1369. V tomto období zde byl postaven raně gotický kostel sv. Jana Křtitele. První majitelé zdejší tvrze a statku Mlázovští z Těšnice jsou známí od počátku 15. století. Další z mnoha majitelů, Vilém Bernklau ze Schönreithu, na místě staré tvrze postavil roku 1721 barokní zámek. Současně se stavbou zámku došlo také k barokní úpravě kostela sv. Jana Křitele, který se stal zámeckou kaplí a ke vzniku anglického parku. Na zámeckém dvoře stál pivovar následně přebudovaný na lihovar. V průběhu dvacátého století byl zbourán. Posledním soukromým majitelem zámku a statku byl Dušan Zachystal, který jej prodal obci Mlázovy v roce 1947.
Prostory zámku byly dále využívány jako škola, kanceláře, stanice dobrovolných hasičů, skladiště a přidružená výroba. Z anglické zahrady se stala skládka. V roce 2001 byl již velmi zchátralý areál zámku a statku prodán soukromému majiteli.
O největší rozkvět Mlázov se zasadil rytíř František Václav Veith, který po zakoupení mlázovského panství v roce 1829 nechal postavit klasicistní faru, školu s bohatou knihovnou a chudobinec. V obci byli v jeho době tři krejčí, obuvník, kovář, sládek, dva obchodníci se smíšeným zbožím, cestář a řezník.
Na návsi před zámkem byla v roce 1790 postavena socha Sv. Jana Nepomuckého.
Pod Mlázovy v místě luk obklopujících Boříkovský potok byla velká soustava rybníků vzniklá asi v 15. století. Začátkem 19. století tato soustava zaniká a zůstává zde pouze tzv. Malý rybník u Mlázov. Místní tento rybník nazývají Mlýnský podle mlýna, který pod jeho hrází stával a byl zbourán v 50letech 20. století při rozšiřování cesty do Kolince.
V okolí zámku prožil mládí český spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod (1860-1927). Jeho maminka zde bývala farskou kuchařkou. Spisovatel do okolí Mlázov zasadil některá svá dramata a krimipříběhy.
Počet obyvatel
Rok |
Počet obyvatel |
1890 |
332 |
1927 |
339 |
1973 |
154 |
2015 |
51 |
Součastnost:
Mlázovsko a okolní vesnice jsou nyní vyhledávanou rekreační oblastí. Zámek je již částečně opraven a využíván jako penzión. Probíhá obnova zámecké zahrady. Na návsi byla otevřena oblíbená country hospoda. Do vyhlášené Pohádkové chalupy se sjíždějí děti ze širokého okolí. Na mlázovském ranči mohou návštěvníci poznat okolní krajinu z koňského hřbetu. Jednou za 14 dnů probíhají v kostele mše. Dámské oko jistě potěší jarní běh nahých mužů, tzv. Mlázovský běh samců.
Zdroje
http://www.sumavanet.cz
https://cs.wikipedia.org
Kostely a kaple v klatovském okrese 1. díl: Bývalý politický okres Klatovy, Svazek 1, Petr Kokaisl, Pavla Kokaislová, NOSTALGIE Praha, 4. 11. 2013 - Počet stran: 446
http://klatovsko.eu/ranch-fantasie/
http://www.pohadkovasumava.cz
https://cs.wikisource.org
http://www.turistika.cz
http://www.sumava.cz
http://www.portafontium.eu
http://drobek.svet-stranek.cz
http://www.soupispamatek.com
http://monumnet.npu.cz