POZOR!!! V DUTINĚ STROMU PŘÍMO U KŘÍŽE JE HNÍZDO SRŠŇŮ !!!
KEŠ SE NACHÁZÍ V BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI OD TOHOTO MÍSTA !
O tom, že lesy na hřebeni Chlumu skrývají nejedno tajemství, ví kde kdo. Pradávné pověsti vyprávějí o propadlém městě, o údajnémhrobu generála ze třicetileté války nebo o vojácích, kteří pomocí přileb navršili veliký val, dodnes nazývaný Švédské šance. Skutečností je, že svahy Chlumu vydaly také nejeden poklad, třeba zlaté ozdoby objevené při čistění pramene Boží Voda. Rád bych na tomto místě čtenářům představil jednu zapomenutou památku spojenou se smrtí, pokáním a snad i odpuštěním.
Možná, že někdo ze čtenářů zabloudil do křoví nedaleko severního okraje hradiště Švédské šance. K místu dnes sice nevede žádná cesta, ale můžeme k němu sejít z trasy nedávno vybudované naučné stezky (o této památce ostatně také jedna z tabulí pojednává). Na hraně hřebene Chlumu leží tři velké balvany, při bližším pohledu opracované. Jsou torzem dnes skoro zapomenuté památky, pro kterou se vžil název smírčí kříž dobrovického kata. O smírčí kříž nejde tak docela, typologicky památka připomíná spíše boží muka. Důležitější však je, proč vlastně tato vznikla. Odpověď na otázku je třeba hledat až ve druhé polovině 18. století.
Tehdy žil v Dobrovici kat Josef Václav Růžička, který na sklonku životanechal postavit dvě kamenné památky. V Mladé Boleslavi v roce 1777 sochu sv. Václava (stávala v místě dnešního vchodu na koupaliště), o dva roky později potom „smírčí kříž" na Chlumu.
Odhalení kříže bylo velkou událostí, k památce vedlo procesí vedené dobrovickým děkanem Hlaváčkem. Kat Růžička také nechal střílet salvy z moždířů. Umístění kříže nebylo náhodné.
Byl vztyčen při cestě vyhrazené pouze katovi. Ten tudy chodíval za svým smutným řemeslem do Boleslavi, ostatní obyvatelé se cestě z pověrčivosti vyhýbali, někoho zde dokonce sužovaly tísnivé pocity. Po smrti posledního kata, jímž byl Růžičkův syn Norbert, cesta i kříž upadly v zapomnění. Rod Růžičků dodnes připomíná popravčí meč vystavený v Muzeu města Dobrovice (tento vzácný artefakt byl mimochodem poprvé vystaven na známé Národopisné výstavě v Praze v roce 1895). V loňském roce vzešla ze strany ČSOP Klenice iniciativa na záchranu této jedinečné památky. Povalené torzo by mělo být znovu vztyčeno a zakonzervováno a „smírčí kříž" by měl dostat svou původní podobu.
Bohulibý úmysl však naráží na zásadní problém protože se k této přes 230 let staré památce nedochovala žádná obrazová dokumentace, není zcela zřejmé, jak vlastně původně vypadala! K dispozici je pouze jedna jediná, nepříliš kvalitní fotografie ze sedmdesátých let 20. století. Na snímku je zachycen sám její autor, pan Stanislav Pelant starší, a jeho syn, který vzácnou fotografii poskytl.
zdroj: boleslavsky.denik.cz
V současné době je kříž opraven a je umístěn na soukromém pozemku 
Keš se nachází v blízkosti pozemku kde je kříž umístěn. Majitel je o keši informován, proto prosím dodržujte přístupové cesty !!!