Vlasovci
Generál Vlasov (1901), byl za 2. světové války generál armády SSSR. Účastnil se bojů u Moskvy a odražení útoku německé armády Mitte. 
Poté byl převelen k Lenigradu, kde měl za úkol prolomit jeho blokádu. Při těchto bojích byl však zatčen a jako vyšší důstojník převezen do Berlína k výslechům. Zde se při důvěrných rozhovorech netajil odporem ke stalinistickému režimu. Sám také navrhoval vytvoření ruských divizí z ruských dobrovolníků, které by společně s němci bojovali proti rudé armádě, za svržení Stalina a jeho režimu. Podpory z německých vyšších míst se ale tato myšlenka dočkala až na konci války, v okamžiku, kdy německá armáda na východní frontě ustupovala.
Dne 14.11.1944 byl tak v Praze založen tzv. KONR (Komitét národů k osvobození Ruska) do jehož čela byl zvolen generál Vlasov. Toto hnutí si dávalo za cíl svržení Stalina a komunistického řežimu v Sovětském svazu. Nicméně cílem hnutí bylo také uzavření míru s Německem.
1. divize
ROA (Ruská osvobozenecká armáda) jako ozbrojená složka komitétu se začala vytvářet z ruských dobrovolníků, kteří už v té době bojovali v německých uniformách a z ruských zajatců, kteří nezřídka vyměnili německou uniformu za strašné podmínky v zajateckých táborech.
1. divize ROA (v Německém členění 600. divize) byla budována ve výcvikovém táboře v německém Münsingenu ve Würtenbersku. Velitelem 1.divize je jmenován generál Buňačenko, načelníkem štábu genmjr. Truchin. 
V březnu 1945, na sklonku války byl výcvik ukončen slavnostní vojenskou přehlídkou a divize se začala přesunovat ke svému bojovému nasazení na východní frontu jižně Frankfurtu na Odrou. Divizi byl určen úkol vytlačení Sovětské armády z jednoho z mnoha předmostí vybudovaných na Odře. K útoku došlo dne 13.3.1945. Útok se však přes počáteční úspěch nezdařil a došlo k roztržce mezi velitelem divize a německým štábem. Celá divize je stažena z boje. V té době zahajuje sovětská armáda finální útok na Berlín a divize zahajuje svůj víceméně svévolný přesun na jih. Velitelé ROA si uvědomují, že válka je prohraná a snaží se zachovat divizi pro silnější pozici pro vyjednávání se západními spojenci. Úkolem divize je tak přesunout se na jih a spojit se s budovanou II. divizí ROA pohybující se v prostoru Lince. Při pohybu na jih překračuje divize u Děčína bývalé hranice Československé republiky. Dne 24. až 26.4.1945 divize táboří v okolí Děčínského sněžníku. Tímto pohybem se dostávají do oblasti pod velením velitele Armad Střed gen. SS polního maršála Schörnera. Ten chce, jako významné bojové uskupení, divizi přesunout na jižní Moravu k obraně Brna. Buňačenko tento rozkaz ignoruje a dál se přesouvá se svou divizí k jihu. Přes Teplice a Louny se 29.4.1945 dostává do oblasti Kozojed, kde se divize utáboří k odpočinku.
1. Divize v Kozojedech
Samotný příchod vojáků ROA do této oblasti vzbuzuje velký rozruch. V té době už divize má odhadem 20000 mužů a pro tuto oblast která byla válkou nedotčená to je velká událost. O pohybu divize se můžeme dočíst i v místních kronikách.
Např. v nedalekém Brlohu nalezneme v kronice tento záznam:
"Dne 29. 4. 1945, kolem 10. hodiny, počalo od Loun směrem k Brlohu pochodovati vojsko generála Vlasova a to s veškerou výzbrojí, tanky, těžkými i lehkými děli, vozatajstvem. Pochod tento, po celé délce silnice, trval nepřetržitě až do 11. hodin v noci. Druhý den již pochodovaly jen jednotlivé skupiny."
Zajímavé je zde především uvedení časového úseku, ve kterém vojsko procházelo vesnicí. Pokud není údaj zveličený jednalo se o 13 hodin. Další postup jednotek divize směřoval z Brloha stále na jih a to do prostoru vesnice Kozojedy a jejího okolí.
Situaci v samotných Kozojedech popsal místní kronikář takto: "Přijeli do naší vesnice v neděli dopoledne vojáci v německých uniformách, ale ruské řeči. Bylo nám to záhadou. Od rána do večera přijížděly další a další oddíly všech zbraní. Konečně, zjistili jsme, že jsou to tzv. „Vlasovci“".
Na poli za Kozojedy je zřízena provizorní přistávací dráha. Nálada ve vesnicích je dle pamětníků velmi vzrušená, nikdo nepracuje a čeká se co bude. Obyvatelstvo se obáva příchodu Němců a osudu Lidic nebo Ležáků. Samotný gen. Vlasov je ubytován v Kozojedech č.p. 1.
Do Kozojed přilétá později odpoledne ze svého hlavního stanu sám gen. Schörner. Ve statku č.p. 5, ve statku Emingerů, sídle štábu divize, dochází k jednání o budocnosti divize. Gen Schörner opět trvá na přesunu divize k Brnu a její použití pro obranu Brna, což Vlasov i Buňačenko odmítají pro neuskutečnitelnost takového rozkazu. Po delší rozmluvě nakonec i Schörner souhlasí s dalším přesunem na jih, pokud se přesun vyhne Praze. I jemu už je jasné že divizi prakticky nevelí, ale zároveň už nemá prostředky jak divizi odzbrojit a přivést k poslušnosti. Snaží se tedy jen nevyostřovat situaci. Buňačenko v té době už ale otevřeně vystupuje proti další spolupráci s Němci a nebrání se použít divizi proti nim při případném povstání v Protektorátu.
Ostatně jak vzpomínají němečtí styční důstojníci, kázeň v divizi se po vstupu na české uzemí začíná hroutit. Vojáci plení německé vojenské sklady, je konfiskován benzín a dochází ke konfliktům s německými regulačními orgány. Zvyšovala se protiněmecká nálada, která je ještě podněcována místním obyvatelstvem.
Např. v nedalekém Řevničově vojáci ROA vyrabovali německý sklad. Když místní upozornili vojáky, že zřejmě přijede německá policie z Kladna, vojáci prý říkali: "Jen ať přijdou, už na ně čekáme".
Incident na lounském nádraží
Krátce poté co Schörner opustí divizi, dochází na lounském nádraží k incidentu s vojsky SS (dle některých zdrojů proběhla tato událost na nádraží Lužná-Lišany). Četa ROA pod velením por. Semjonova hlídkovala na nádraží, když přijel vlak s příslušníky SS. Hlídka ROA požádala příslušníky SS o průkazy a chtěla je odzbrojit. Došlo k divoké přestřelce, kdy vojáci SS pálili z oken vlaku kulometem a samopaly. Byl zastřelen por. Semjonov, dva poddůdtojnící a tři vojáci. U SS byli čtyři mrtví a několik zraněných. Zbylí vojáci SS byly převezeni do Kozojed. Když se tato událost rozkřikla mezi vojáky, schromáždil se před budovou velitelství dav vojáků, který požadoval zbylé vojáky SS postavit před ruský válečný soud a jejich zastřelení. Vlasova tento incident velmi rozhorčil a vytkl vojákům nesprávné chování. Němečtí styční důstojníci ve štábu divize navrhli propuštění zatčených vojáků a navrácení zbraní. Vlasov souhlasil. Němečtí vojáci již ale odmítli převzít zbraně se slovy, že válka je stejně prohraná. Nakonec byli převezni na německou hranici, která byla nedaleko. Zabití vojáci z tohoto incidentu jsou pohřbeni na hřbitově ve Vinařicích.
Dav vojáků ROA se následně pomstil zabitím vojáků německé spojovací ústředny, kteří ale neměli s incidentem nic společného. Po této události se již němečtí styční důstojníci necítili ve štábu ROA bezpečně, divizi opustili a už se k ní nikdy nevrátili.
Odchod divize
3. května odchází divize z Kozojed dále směrem na jih, na Řevničov a Nové Strašecí. U příležitosti odchodu je uspořádána malá vojenská přehlídka. Dle vzpomínek místních obyvatel vojáci hlásali, že odchází: "Pobít Němce a osvobodit Prahu". 3.května táboří vojáci v zámeckém parku na Lánech. Další dny postupují přes Nižbor, Beroun, Králův Dvůr do obce Suchomasty, kde je zastihne zpráva o povstání v Praze...
Jak ke keši
Krabička je umístěna nedaleko silnice spojující Kozojedy a Vinařice. Nalezení by nemělo dělat problém. Geovozidla lze zaparkovat blízko keše na odbočce cesty ze silnice