Horův mlýn
Mlýn ležící po pravé straně a pila po levé straně mlýnské strouhy měl v různých dobách i různé názvy. Hejrovský mlýn, jindy Hejrův i Horův. Vždy se však jednalo o jeden jediný mlýn. Je možné, že z názvu Hejrův vzniklo Horův - Höramühle, Hernmühle.
Mlýn byl založen velmi dávno. První písemné zmínky se oběvují z roku 1330 kdy Plaský klášter směnil mlýn i ves Nezabudice, za 4 lány královského lesa u Kožlan. Roku 1557 žádal Jáchym Šlik krále, aby mu panství rabštejnské postoupil a dokazoval, že má pohledávku 26 143 kop. Stavěl ve městě pivovar, mlýn Horův a dvory a stáje v okolí. Z toho lze usuzovat, že mlýn byl společně s městem za husitské války vypálen. Když roku 1595 zemřel Jaroslav Libštejnský, rozdělilo si jeho pět synů majetek tak, že Jáchym Libštejnský přijal město, kde kromě jiného majetku se uvádí i mlýn Hejrovský. Ten je v té době o pěti kolech moučných a šestém krupném. Třicetiletá válka se zde přehnala i touto krajinou. V roce 1653 bylo v Rabštejně 14 domů spálených. Je velmi pravděpodobné, že i mlýn v této době ke škodě přišel. V Tereziánském katastru z roku 1730 je v Rabštejně uváděn jeden mlynář v zakoupeném panském mlýně o 3 kolech na nestálé vodě, zvaném Horův mlýn. V roce 1836 měl rabštejn 82 domovních čísel. V městě samém včetně samot žilo 474 obyvatel. Po velké vodě v roce 1872 má mlýn tři složení a pilu. Mlýn je v chodu pomocí nouzového náhonu na dvě složení. 11. Září 1895 je usazen cejch, mlýn náleží Manětínskému velkostatku, hraběti Lažanskému v Rabštejně. Jan Lažanský dal v roce 1903 předělat tento mlýn na válcový. Posledním mlynářem, který mlel na mlýně byl Jaroslav Wébr, který celý mlýn obnovil. V Horově mlýně se přestalo mlít v letech 1954 – 1955 a šrotovat se přestalo roku 1957.
Jak na kešku
Auta zanechte na doporučeném místě a k mlýnu se vydejte po zelené turistické značce. Pokud se půjdete podívat na zbytky mlýna, raději se případně zeptejte majitelů rekreačního objektu, při mé návštěvě jim to nevadilo.