To, že jsou Nezvěstice, jedním z nejdříve osídlených míst na Plzeňsku, není pochyb. Důkazy o brzkém osídlení jsou viditelné v blízkém lese Svárči, kde lze nalézt rozlehlé mohylové pohřebiště. Ty zdokumentoval F. X. France a podrobnosti lze nalézt v jeho práci.
Pozůstatky tvrze nejsou lákadlem pro davy turistů dychtících po historii. Netvořily se zde celostátní dějiny, či se stalo něco, co zůstalo na věky připomínkou zdejších časů. Přesto místo je důležité, už jen kvůli stáří stavby a jeho vlivu, především jeho pánů, na okolí a samotné Nezvěstice. Tvrz dala v současnosti jméno svému blízkému okolí a nejen o ní se u místních vede několik legend.
Historie
Nejstarší dochovanou novodobou památkou jsou pozůstatky tvrze, na terénní hraně nad řekou Úslavou, při bývalém dvoře. První zmínky mluví o tomto objektu jako o tvrzi v roce 1532, i když je předpoklad, že stála již v 1. polovině 14. století. V té době byly Nezvěstice rozděleny na několik celků, patřících jinému panství, dle zpráv z let 1350 a 1379. Jedna z částí patřila v roce 1350 pánům z Litic, později převedena pod panství Lopata. Další z částí patřila Rožmberkům a vladykům Blahotovi a Zdeňkovi. V letech 1402 – 1442 se jako majitelé sjednoceného statku uvádějí Oldřich z Řisutě s potomky. V letech 1483 - 1495 seděl tu Ján z Javora, později 1526-27 Jan z Žichovec z Duban. Ten postoupil Nezvěstice Janovi z Roupova z Lochovic a Jan zapsal tvrz, dvůr a ves Nezvěstice a jiné vesnice své manželce Markétě z Klinšteina, což je od jejich synů v r. 1543 potvrzeno. Roku 1549 jsou Nezvěstice vyplaceny a připojeny k Vlčtejnu a tím ztrácí zcela na významu. Když v roce 1587 Kryštof starší z Roupova prodával Nezvěstice Karlu Kokořovci z Kokořova, už o ní nepadla jediná zmínka. Samotné Nezvěstice náležely ke konci 16. století rytíři Jiřímu z Příchovic na Šťáhlavicích.
V 1. polovině 17. století je připomínán pouze poplužní dvůr, tvrz v té době již pravděpodobně nestojí.
Popis
Tvrziště bylo oválné a obíhal jej val a příkop. Jižní strana byla chráněna strmým svahem. Do dnešních dob byla část valu zasypána divokou skládkou a nádvoří zasypáno a zplanýrováno, zcela znemožňující rekonstrukci podoby tvrze. Z pozůstatků je zřejmé, že nádvoří vymezovala silná kamenná hradba, při jejímž obvodu na severozápadě vystupoval neurčitý objekt. Předpokladem je, že tvrz byla menší objekt s plášťovou zdí, podobně jako v nedalekých Strašicích postavených před rokem 1349.
Do dnešních dnů se zachovala část obvodové zdi stojící na dně příkopu. Zeď byla stavěna z lomového kamene a spojována maltou.
Keš
Keš je snadno dostupná, kousek od cesty. Není třeba rozebírat zeď! Zbytky stavby jsou chráněnou památkou a proto za její poškozování hrozí postih! Krabičku vracejte tak, jak jste ji našli a důkladně maskujte, čas od času se kolem po cestě valí spousta chatařů :)