Skalnatý hřeben hory Líšná začíná dnes hned u silnice mezi Rabím a Sušicí, na dohled od známého hradu. Ale romantický a snad nejkrásnější pohled na hrad Vintíř nikdy neviděl, Rabí v jeho době ještě neexistovalo. Vápencový kopec Líšný vysoko nad údolím Otavy byl opravdovou samotou, vhodnou pro poustevníka. Bohužel, dnes ve svahu kopce je lom na vápenec, který sice už není v činnosti a svahy a těžební patra už se milosrdně skrývají v náletových porostech, ale jizva lomu zůstane v krajině už navždy.

A dole v údolí za lomem - při staré cestě na Budětice, pak můžeme dohledat i znovuobnovenou Vintířovu studánku. Přišli jsme sem za Vintířem, za osobností, které kraj významně ovlivnila. A zda jsme se s ním setkali? Zkrátka řečeno, dá se s ním tady popovídat i dnes. Nahoře v troskách kaple i dole u vody krásného a chutného pramene. Jeho poselství je velice aktuální, smutné, leč i plné podpory:
Svatý Vintíř nebyl nikdy prohlášen za svatého. Ale popularita světce byla silnější. Jeho vliv, působení a obliba byla taková, že prostě svatý je, církevním postupům kanonizace natruc. A protože byl benediktin a současník svatého Vojtěcha, je i Vintíř spojen s vodou. Jeho stopy nás neomylně vedou na Šumavu. Byla to zvláštní doba, tehdy na přelomu prvního tisíciletí. Málo o ní víme, přesto hodně pro Šumavu i celou zemi znamenala...
Vintíř je jistě zajímavé a dnes neobvyklé jméno. Hádáme se s Němci, jak vzniklo. Němci říkají, že jde o německé jméno Günther (Gintr), z čehož vzniklo české Vintr, Vintíř. Češi tvrdí to samé, ale naopak. Faktem je, že ten „náš" svatý Vintíř byl Němec jako poleno, dokonce byl vysoce urozeným mužem z rodové přízně samotného císaře Jindřicha II. Narodil se asi v roce 955, o něco málo dříve než svatý Vojtěch, s kterým se velmi pravděpodobně musel znát. Nicméně zpočátku je nespojovalo nic. Mladý Vintíř se věnoval diplomatické službě, přestože údajně neuměl ani číst ani psát. Byl přítelem a rádcem německých císařů Jindřicha II. i Konráda II., na jehož dvoře se seznámil s Přemyslovci Oldřichem a Jaromírem, kteří se uchýlili pod ochranu císaře před pronásledováním jejich bratrem Boleslavem III.
O znovuobnovení studánky se zasloužili Budětičtí mladí hasiči, kteří místo museli vysekat z náletového porostu, osadili ho krásným odpočívadlem a starají se o jeho vzhled.
Vintířova studánka je i na seznamu studánek a má léčivou i pitnou vodu.
V okolí je nádherná příroda, vápencové jezírko v lomu, z druhé strany zas Budětický rybník, oba body se dají spojit krásnou procházkou přes louky nebo lesem.
