Železné hory jsou geomorfologickým komplexem, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Zaujímá oblast východních Čech o rozloze 580 km2. Lze je popsat jako plochou vrchovinu, která tvoří v půdorysu trojúhelník, rozkládající se mezi Týncem nad Labem, Skutčí a Ždírcem nad Doubravou. Z geomorfologického hlediska se Železné hory člení na Chvaletickou pahorkatinu a Sečskou vrchovinu, která se dále člení na Spálavský hřbet, Prachovickou vrchovinu, Nasavrckou vrchovinu, Žumberskou pahorkatinu a Trhovokamenickou vrchovinu.
Z geologického úhlu pohledu se řadí Železné hory k velmi pestrým a geologicky složitým územím na našem území. Jsou zde na poměrně malé ploše zastoupeny veškeré geologické formace, od prahorních až po čtvrtohorní, které jsou známy z ostatních oblastí Českého masivu. Bylo zde nalezeno více než 100 druhů hornin. Název Železné hory vznikl v době objevení a dolování železné rudy, přičemž samotný název se užíval pouze pro severozápadní část Železných hor, přibližně od Lichnice k řece Labi.
Mírně zvlněnou krajinu Železných hor pokrývá mozaika pastvin a luk, lesů a menších obcí a měst, doplněná dravými potoky, rokly a skalisky, vápencovými krasovými útvary a především mnoha zříceninami hradů a tvrzí, rozhlednami a několika přehradními nádržemi. Ve zdejších lesích najdeme několik památných stromů a pralesní komplex Polom.
V r. 1991 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory. Na severní straně CHKO je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. Cenný bukový porost ve vrcholové poloze náleží ke společenstvu bikových bučin, bylinné patro je zastoupeno některými chráněnými druhy rostlin. Turistická trasa odtud míří ke Kraskovu, oblíbenému místu malířů Antonína Slavíčka a Oldřicha Blažíčka.
Zaparkujeme v Kraskově na návsi naproti autobusové zastávce, pokud se chcete hezky projít (pro ty, kdo nemají čas nebo síly na delší procházku: geovozidlo nechte na některé z odboček do lesa ze silnice Podol - Prachovice; nevjíždějte do lesa!). Vydáme se po zelené značce směrem do kopce, cestou s krásnými výhledy na Kaňkovy hory a zříceninu hradu Lichnice až na kopec Bučina. Nově nám KČT označkoval zeleně cestu až na samotný vrchol, za to děkujeme!
22. prosince 2014 byl na vrchol vztyčen vrcholový kříž, později byla přidána také vrcholová kniha. Doufáme, že toto místo poslouží jako cíl odpolední procházky nejen kraskovákům, ale i dalším turistům a cestovatelům. Snad kříž vydrží poryvy větru, řádění dřevorubců i vandalů. Když budete mít štěstí, můžete při lovení keše zahlédnout nejen srnčí zvěř, zajíce nebo kunu, ale také třeba stádo muflonů, krkavce nebo výra.
Keš byla přemístěna dál od kříže kvůli vznikajícímu mraveništi.