Větrolamy se staly nedílnou součástí zemědělské krajiny především v rovinatých oblastech s častými výskyty silných větrů a sucha. Jsou to lesní pásy 7 - 35 m široké, tvořené z lesního stromoví o výšce až 30 m a nejlépe zavětvené ve všech výškových úrovních. Jejich posláním je především ochrana zemědělské půdy proti škodlivým účinkům větru – tzv. větrné erozi.
Původ
První větrolamy byly vysazovány v průběhu 14. století ve Skotsku, u nás nastal největší rozmach zakládání větrolamů v minulém století, kdy jich v 50. - 60. letech byly vytvořeny celé sítě. Impulsem k zakládání bylo jednak velké sucho v roce 1947, ale také rozorání mezí a tím vytvoření velkých ploch se všemi negativními dopady na půdu.
Účel
Jde o ovlivnění proudění vzduchu tak, aby došlo ke snížení rychlosti větru a tím současně k vytvoření příznivého mikroklimatu pro pěstované plodiny. Kromě uvedené hlavní funkce půdoochranné mají větrolamy mimo jiné i funkci klimatickou (lokální tvorba vertikálních srážek, zmenšení výparu půdy, zvýšení vlhkosti ovzduší apod.), funkci ekologicko-stabilizační (základ kostry ekologické stability tvoří síť větrolamů), funkci krajinotvornou (zpestřují poměrně jednotvárný vzhled krajiny) a funkci estetickou a rekreační (v případě výskytu jediného souvislého porostu v lokalitě je hojně navštěvován obyvateli).
Jeden takový typický větrolam se nachází na pomezí obcí Mnichov a Krty na Strakonicku. Pokud ho navštívíte, nezapomeňte se potěšit dobrým výhledem na zdejší nádhernou krajinu. Mohu poprosit o uvedení vašeho věku při zápisu do logbooku? Zajímá mě věková struktura vyznavačů geocachingu. Úspěšný lov přeje ciperacipera…