Po pražské defenestraci v roce 1419 a zesílení husitského hnutí se také lid Benešovska, Sedlčanska a Voticka chtěl připojit k revolučnímu dění. Proto opouštěl své domovy a vydával se na cestu ku Praze. U Radíče však byla shromážděná skupina zaskočena panem Petrem z Konopiště a jeho vojáky. Část nevolníků byla vojskem pobyta, část zajata, ale některým se podařilo utéci do okolních lesů. Ti se potom pokoušeli dostat na zemskou stezku za Voticemi.
Po dlouhém pochodu došli poutníci až na vrch za Kněnicemi a Černým rybníkem v lese nazvaném Miláčov. Tady se rozhodli uložit k odpočinku. Místo se jim zdálo příhodné a okolními lesy chráněné. V noci je však náhle probudil zvuk koňských kopyt přicházející od Mrvice, Minartic i z hloubi lesa. To přijížděl Petr z Konopiště se svými jezdci a hlouček nevolníků byl v okamžiku obklíčen ze všech stran, takže nebylo cesty k útěku. Rytíři pak všechny pocestné nelítostně pobili a ti umírali se zvoláním „pro kalich“ na rtech. Když bylo krvavé dílo dokonáno, odjeli rytíři z lesa a po hrázi rybníka v Janovicích a polními cestami se vrátili zpět na Konopiště.
Po rozbřesku přišli občané z Mrvice, Šebáňovic, Vrchotových Janovic, Kněnic a Minartic, aby posbírali mrtvá těla svých sousedů a připravili je k pohřbu. Nakonec pro ně vykopali hroby a po odsloužené motlitbě mrtvé pohřbili. Dříve než smutné místo v lese Miláčově opustili, dohodli se společně, že těmto místům, které rudě potřísnila nevinná krev jejich lidu, se namísto do těch dob používaného jména „Za Miláčovem“ bude na památku události říkat „Pomněniny“. Tohle místní jméno se dochovalo až do současnosti v podobě názvu kopce Pomněnina (522 m.n.m.) nedaleko obce Sledovice.
(převzato z publikace Vrchotovy Janovice, editor Olga Čadilová, Vydavatelství a nakladatelství Maroli, Praha 2001)
Ke keši se dostanete z různých směrů, ale až k finálce nevede žádná turisticky značená cesta, jen tudy projíždějí občas zemědělci nebo lesníci. Doporučené parkoviště je na místě P1, kdo si troufne se svým geovozidlem po polní cestě, může dojet až na P2. Přístup ke kešce je možný přes louky (neposekané), les, místy husté křoviny, někdy zorané pole, proto doporučuji následující postup: odbočit ze silnice mezi obcemi Minartice a Sledovice (asi v půli cesty) na rozcestí R1, dále po polní cestě na rozcestí R2. Dále postupujte vlevo, podél lesa, až k mysliveckému posedu na rozcestí R3. Nyní jste u problematického místa a to je pole. Podle ročního období a počasí ho lze přejít na druhou stranu kolem osamoceného dubu (nebo pole obejít podél lesa) až k rozcestí R4, tady uvidíte ostrůvek stromů a kamení na louce, uprostřed s dominantním troj-dubem. Nyní už to bude po louce až k okraji lesa, na rozcestí R5, což je u bodu státní triangulace (železná modrobílá tyč se štítkem). Dále už je to ke keši jen kousek podle GPS souřadnic.