VKP Modřická pískovna
Jedná se o bývalou pískovnu s travinobylinnými teplomilnými společenstvy, roztroušenými dřevinami a kolmými hlinitopísčitými stěnami.
Na tomto území byla prováděna těžba cihlářského materiálu pro potřeby modřických cihelen. Jako první byla vybudována v roce 1880 kruhová cihelna, která byla v těsné blízkosti pískovny (kruhová pec je stále zachována a je využívána jako vinný sklep u rodinného domu na ul.Tyršově) a jejím původním majitelem byl Václav Spondr. Brzy byla nazývána "Stará", protože v roce 1929 byla založena nová moderní cihelna Josefa Lederera na dnešní Brněnské ulici. Pracovala společně se "Starou" cihelnou pod názvem Modřické cihlářské podniky. Těžební prostor byl rozdělen na tři části, jedna část dnes již neexistuje, ve druhé stojí skladový prostor firmy Ptáček a třetí slouží pro kulturní a sportovní akce a rekreaci občanů Modřic (areál Pod kaštany). Dnes již neexistující část a třetí část sloužily do roku 1998 jako skládka odpadu z Modřic. Odpad ve třetí části dosahoval mocnosti 5–7 metrů, tj. 150–200 tisíc m3. Celkově bylo do obou částí navezeno až 270 tis. m3 odpadu. Skládkování probíhalo asi 30 let a byl zde zavážen hlavně komunální odpad z Modřic, biologický odpad ze zahrádek a v posledních letech i inertní materiál a zemina.
Opuštěný těžební prostor na cihlářskou surovinu nacházející se ve středu katastru v blízkosti silnice E461 byl v roce 1998 zaregistrován jako VKP Modřická pískovna.
VKP je rozdělen na dvě části, větší část zahrnuje západní stěnu pískovny s částí dna a vrchní plošiny, druhá část má oválný tvar a náleží do ní odhalená stěna a vyvýšenina v severovýchodní části společně s částí sběrného dvora. Dno ani většina okraje pískovny do VKP zahrnuto není. Na horní plošině pískovny je nejvíce zastoupena trnka obecná která v menší míře roste i na zbytku území a drží se ve strmých písečných stěnách. V keřovém patře plošiny roste i brslen evropský , růže šípková a svída krvavá. Ve VKP jsou zastoupeny převážně pionýrské nebo invazní druhy, jako trnovník akát , pajasan žláznatý , javor jasanolistý a topol osika. Dalšími dřevinami v území jsou vrba jíva, habr obecný, ořešák královský, jeřáb ptačí a hloh jednosemenný. Na východním okraji území je dlouhodobě umístěný včelín a s ním i v jarních a letních měsících nádoby se sladkou vodou na dokrmování včel. V jeho blízkosti na malém území vyrůstá rákos obecný , který vypovídá o částečném podmáčení, které může být spojené s průsaky z bývalé skládky či splachem z polí a sadů položených nad úrovní pískovny. Na různých místech v území se vykytuje mahónie cesmínolistá.
Území je udržováno hlavně pro kulturní a historické akce, proto je pečováno především o travnatou plochu na dně pískovny. Vlhká místa pod příkrými stěnami, stěny ani vrchní plošina udržovány nejsou a tak dochází k zarůstání a postupnému narušování písečných stěn. Vzrostlé stromy také brání přístupu slunečního svitu na odkrytý písek a tak nedochází k pravidelnému vysušování. Stěny se drolí i za přispění dětí, které si ve stěnách vybudovaly jeskyně.
V těžko přístupných částech stěn dříve hnízdila břehule říční , v posledních letech však již pozorována nebyla. Důvodem k jejímu vymizení může být právě nevysychání písečné stěny a tím i menší soudržnost k písku, která vede k zasypávání nor, ve kterých hnízdí. Území je poměrně čisté díky častému pořádání akcí, pouze se v rámci celého území vyskytuje drobný odpad, který nejspíše pochází z akcí pořádaných v areálu Pod Kaštany, který je v těsné blízkosti VKP.
Ke keši:
Vzhledem k tomu, že v areálu probíhají i kulturní a historické akce při kterých může docházet k vybírání vstupného je keška umístěna trošku stranou, aby byla dostupná i v době konání takových akcí.
Zdroj: Mendelova univerzita