Psík mývalovitý, případně mývalovec kuní (Nytereutes procyonoides) je malá šelma z čeledi psovitých, vyskytující se i na českém území.
zdroj: www.wikipedia.cz
Rozšíření: Původní oblast rozšíření se nachází ve východní Asii, zejména v Japonsku, Koreji a na východní Sibiři. V průběhu 20. století byl pro svou cennou kožešinu opakovaně (ve 30. a znovu v 60. letech) vysazen na území evropského Ruska. Odtud se postupně nekontrolovaně šíří na západ do Evropy. Roku 1955 byl pozorován na Slovensku, později pronikl do Česka, Německa a Polska. V řadě zemí (včetně České republiky) je veden jako invazivní druh. Jeho biotopem jsou mokřady a lesy v okolí vodních toků, ale např. v Japonsku se stává synantropním druhem, schopným žít i ve velkoměstech (včetně Tokia).
Stavba těla: Psík mývalovitý je robustní, nízkonohé zvíře, připomínající spíš mývala nebo jezevce než psovitou šelmu. Délka těla dospělých jedinců dosahuje 50-70 cm, výška v kohoutku však nepřevyšuje 25 cm. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 4-10 kg. Ocas je oproti jiným psovitým šelmám krátký (15-25 cm), ale velmi huňatý. Jeho srst je dlouhá, huňatá, hnědá až šedě nazrzlá. Na tvářích srst vytváří výrazné licousy a na hřbetě jakousi hřívu. Krátké, zakulacené boltce jsou téměř skryté v srsti. Na obličeji má černou nebo černobílou kresbu v podobě masky, podobně jako mýval, také nohy bývají černé.
Způsob života: Psík mývalovitý je aktivní v noci, den přespává v noře, kterou si sám vyhrabává, ale častěji využívá opuštěné nory jiných živočichů. Psík mývalovitý je jediná psovitá šelma, která přespává zimu, podobně jako medvěd nebo jezevec (u nás od prosince do počátku března). V jižních oblastech svého rozšíření (Japonsko kromě ostrova Hokkaidó, Korea) zimu nepřespává. Psík mývalovitý je výrazně samotářský živočich. Své teritorium si značkuje močí a páchnoucími výměšky řitních žláz. Méně výrazná je hlasová komunikace. Jedná se o tiché zvíře. Ozývá se vrčením a kvikáním, hlavně je-li ohrožen nebo chycen, nedokáže štěkat. Psík patří mezi prohnané šelmy, bylo zaznamenáno, že někteří psíci po výstřelu ze sebe dělají mrtvé, i když je kulka mine.
Rozmnožování: Páry se setkávají jen v době rozmnožování, které následuje hned po probuzení ze zimního spánku (u nás březen-duben). Samice je březí 60-70 dní, poté vrhá až 8 mláďat. Mláďata se rodí slepá, porostlá jemnou bělavou srstí. Rostou však velice rychle, za 4 měsíce se osamostatňují a už příštího roku se mohou zapojit do rozmnožování. Mohou se dožít až 11 let.
Potrava: Psík je všežravec. Sbírá různou rostlinnou potravu - bobule, kořínky a hlízy rostliny, ale loví také drobné živočichy. Z živočišné potravy se živí zvláště vejci a mláďaty ptáků, ale také žábami, leklými rybami a mršinami.
Predátoři: Psík mývalovitý, hlavně jeho mláďata, jsou oblíbenou potravou mnoha větších šelem. Loví je vlk, rys ostrovid, liška obecná i charza žlutohrdlá, z ptáků orel skalní a výr velký. Pronásleduje je také člověk, a to pro kvalitní kožešinu, v Asii i pro maso.
Zdroj: www.wikipedia.cz
Ke kešce: Keška se nachází poblíž velmi rušné silnice, proto si dobře rozmyslete, jak se k ní dostanete a jak se dostanete od ní, aby nedošlo k nějaké nehodě. Nejlepší bude zaparkovat vaše geovozidlo na doporučeném parkovišti a zcela se této silnici vyhnout.