keš Vás zavede ke dvě úžasným skalám, jedna se jmenuje Kaple, u té je keš a druhá je Hřib. Žuly (granity) vznikaly na území Šumavy jako vyvřeliny během horotvorných procesů v období variské orogeneze před 320 až 300 miliony lety. Podle struktury, složení a výskytu je na území Šumavy rozlišováno několik typů granitů. Medvědí stezka a skalní útvary na ní jsou, stejně jako celý masív Trojmezné hornatiny, tvořeny žulou eisgarského typu, známou jako Pleknštejnská žula. Jednolité těleso této žuly přesahuje do Rakouska i Německa. Na české straně je přibližně 13 km dlouhé a 10 km široké.
Zajímavosti k medvědí stezce: Stezka je nejstarší na Šumavě a druhá nejstarší naučná stezka v České Republice. Posledního medvěda lovilo 46 střelců a 76 honců a byl trefen až na druhý pokus Janem Jungwirthem, kterému se začalo říkat Jan medvědobijec (Bärenhansel). Medvědici bylo 15 let a vážila 129 kilogramů. Vycpaná medvědice dnes patří mezi exponáty loveckého zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. V roce 1860 byly spatřeny medvědí stopy v Bavorském lese, roku 1864 se potuloval medvěd mezi Bučinou a Finsterau. Koncem 19. století jsou pozorovány medvědí stopy na jihozápadním svahu hory Plesná na Prášilsku. Ale byl poslední co tu žil "na stálo" a nešel jen tak okolo.
Informace ke keši:
Jde o středně náročnou keš ke které se musí jít pěšky. Přístup na kole nebo na běžkách je též zakázán. Parkovat auto lze v Nové Peci nebo na Jeleních Vrchách, ale nejlepší přístup je vlakem a vystoupit v Ovesné. Keš je vhodná i pro děti, nehrozí zde žádné nebezpečí, pokud nepolezete na skály. Není třeba chodit nikam daleko z turistické cesty, keš je kousek od ní do dvou metrů. Pokud je více jak 30 centimetrů sněhu nedoporučuji keš lovit.