Javory, dříve Javorý
Než přejdeme k poustevníkovi, učiňme několik poznámek k jeho působišti.
Mezi Hvožďanami a Leleticemi, v severní výspě jihozápadních Čech, nebo chcete-li Prácheňska, která byla v roce 1960 začleněna do správního novotvaru Středočeského kraje, leží ve hvožďanském katastru sídlo zvané dnes Javory. Je to zvláštní místo. V lese ukrytý shluk starých stavení a novodobých chat korunovaný pěknou prvorepublikovou vilkou. Slušnou cestou jej lze dosíci nenápadnou odbočkou ze silnice č. 176 spojující Hvožďany s Březnicí. Zdánlivě obyčejné sídlo na bezejmenném a nevýrazném kopci s vrcholem ve výšce 579 m. n. m. však stojí na skalnatém ostrohu, ve směru od Leletic skoro nedostupném. Tuto dramatickou skalnatou scenérii však nevidět, ukrývá ji vzrostlý les s bujným křovinatým podrostem. Vítejte v místě zvaném dříve Javorý.
Poutní kostelík Navštívení Panny Marie
Místo s jediným trvale obydleným domem má však zajímavou historii. Onen poustevník, kterému je věnována to keš a o kterém bude ještě řeč, tady ve vykotlaném stromě nalezl gotickou sochu Panny Marie, které vedle svého obydlí postavil malou dřevěnou kapli. Kaple zde stávala snad od 16. století, nejstarší písemná zpráva o ní je z roku 1654, kdy již byla místem mnoha poutí. Na konci 17. století byla přestavěna na kostelík Navštívení Panny Marie. Kolem roku 1712 zahájil hrabě Václav Josef Lažanský z Bukové, poručník na Lnářích, vrcholně barokní přestavbu tehdejšího kostela. Vznikl prostorný presbytář s oltářem, na němž byla umístěna milostná socha Panny Marie Javorské, v kapli se nacházela rovněž kazatelna a několik lavic. Hlavní poutní slavnost se konala o svátku Navštívení Panny Marie (2. července). V roce 1786 byl kostelík zrušen nařízením císaře Josefa II. a socha Panny Marie byla převezena do kostela ve Hvožďanech. Roku 1788 vrchnost kostel prodala soukromníkům, kteří si zde zřídili dvě obydlí. Jediné dochované fotografie tohoto místa pořídil msgre. Jan Pavel Hille (1861-1943), písecký rodák, blatenský děkan, významný místní badatel a autor řady publikací a mnoha unikátních fotografií. Z kostela na skalním ostrohu zbylo jen několik zdí a sklep. K ruinám se dá dostat, ale jsou na soukromém pozemku náležejícím právě k jedinému trvale obydlenému stavení, z jehož dvora je na ně pěkně vidět, takže návštěvu nedoporučujeme.
Poustevník Beneš z Blíživy
A nyní konečně k onomu poustevníkovi. O nábožném poustevníku Beneši z rodu Blíživských z Blíživy či Blíživa (dnešní Blížejov u Horšovského Týna), se zmiňuje již Bohuslav Balbín. Beneš pobýval v krajině pod Třemšínem a podle pověsti si zřídil poustevnu právě na Javorém u Hvožďan. Pověst dále praví, že měl ochočena i divoká zvířata. Hrával si prý často se zajíci, a když mu tito na zahrádce tropili škodu, volal je k sobě a metlou je trestával. Svou pozemskou pouť dokonal po 46 letech bohabojného života v roce 1540 a byl pochován v kostele sv. Prokopa ve Hvožďanech. 
Náhrobek s jeho vyobrazením a vypsáním jeho života byl umístěn po pravé straně oltáře, avšak při bílení kostela v roce 1637 byl neprozřetelně zničen a zabílen. Osobnost Benešova je ověřena v zápise z roku 1484 v nejstarší městské knize březnické. Téhož léta totiž daroval držitel Hvožďan Bohuslav Vyduna k záduší bubovickému stříbrný kalich, který od pána přinesli hvožďanský farář Matěj a poustevník Beneš. Jakkoli po poustevníkovi nezbylo žádných stop, jeho odkaz žije, pod jeho jménem od roku 1997 působí ve Hvožďanech kulturní a historický spolek (http://www.bliziva.wbs.cz/).
Jak ke keši a kde ji hledat
Zajíždět autem do Javorého nedoporučujeme, není tu kde zaparkovat bez rizika konfliktu s majiteli zdejších domů. 
Je též velmi pravděpodobné, že sem mnoho lidí nechodí, takže pohyb každého „cizáka“ bude nápadný.
Keš se nalézá poblíž výklenkové kapličky stojící nad Javorým, stranou zmíněné prvorepublikové vilky, která asi bude v sezóně obývána. Proto jsme ze tří možných přístupových cest vybrali tu, po které se dá ke kapličce dostat asi nejdiskrétněji. Z doporučeného parkingu je to v podstatě rovnou za šipkou, po nenápadné lesní cestě k nejspíš opuštěné chatě. Místo uložení keše není v úplně bezpečném terénu, takže buďte opatrní a dávejte pozor na děti. Není potřeba nic rozhrabávat, spíš koukat a správně sáhnout. O okolí kapličky se evidentně někdo stará, takže pro přístup ke keši volte „nekonfliktní“ cestičky. A taky to není úplně liduprázdné místo – pozor na mudly z vily a z lesa pod vámi!
Pro zájemce o podrobnější průzkum Javorého jsme označili waypoint Náves – má-li Javorý nějaké centrum, tak je to právě tam a navíc je to nejblíž místu, kde kostel stával. Od kapličky se tam dá dostat zkratkou podle plotu již zmíněné vily, anebo po „hlavní“ cestě, ze které se cestou od parkingu schází ke kapličce. Opět doporučujeme použít hlavu a jít tudy, kde nebudete budit zbytečnou pozornost.
Zdroje:
Fürst, Ludvík. Poustevníci na Březnicku. In: Bozeňsko, ročník V. (1949), č. 1.
http://hille.zemezamyslena.cz/fotografie
http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-k0203130-Kostel-Navstiveni-Panny-Marie-Javory-cesko/