V oblasti lesa Klobásná, oddělujícího Veselí nad Lužnicí, Zlukov a do jisté míry i Řípec je 77 žárových mohyl v deseti řadách ze staršího a středního období hradištní kultury, tj. ze 7. až 10. století, i když toto určení je ztíženo malým počtem milodarů v mohylách. Na východním okraji lesa u Zlukova, kam je situována i naše keška, je k vidění 14 mohyl. Ty byly objeveny (respektive identifikovány jako mohyly) v letech 1886 – 1900, ale jen tato východní část byla prozkoumána Archeologickým ústavem Národního muzea v roce 1951. Jedna z nich, kamenná o výšce jednoho metru a půdorysu 7,1 x 7,5 m, má v nitru žárové ohniště. Byl zde nalezen přeslen, předaný do muzea Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Zdá se nesporným, že jde o slovanské mohyly, možno i v návaznosti na slovanské osídlení v dnešním Rakousku.
Pokud čekáte, že vás mohyly ohromí a jste současně archeologiční laici, čekáte marně. Najdete pár zarostlých kopečků a ďolíků, nicméně celý les je velmi malebný, stejně tak výhled směrem Zlukov (a na východ obecně). "Ďolíky", zvláště nedaleko rozcestníku, mu dodávají jistou neopakovatelnou atmosféru. Bohužel v posledních letech zde probíhá intenzivnější těžba dřeva, mj. zřejmě v důsledku napadení dřevokazným hmyzem.
Nový vodojem na Klobásné byl slavnostně otevřen 18.9.2009 a zajistil městu samostatnost v zásobování pitnou vodou. Keška se nachází v jeho blízkosti, mezi oběma budovami.
(zdroj: http://www.veseli.cz)
V adventním čase (a okolo něj) můžete ve Zlukově na návsi obdivovat mistrovský vyřezávaný betlém (foto z logu Metaludova). 
Kešky jsou oblíbeným cílem rodičů s dětmi - přemýšlejte prosím, co měníte.