O Františkovi Hauptovi:
František Haupt byl sedmnáctinásobný mistr republiky v silničních i dráhových disciplínách, nejlepší český cyklista v období mezi světovými válkami. Trest vynesený proti němu ze strany vedení České ústřední jednoty velocipedistů (ČÚJV) zřejmě zabránil tomuto jezdci v ještě větších úspěších a vlastně jej stál i život.
Narodil se ve Staré Boleslavi 13. července 1910 a žil pak v sousedním Brandýse nad Labem. Již od mládí se věnoval sportování. Později se rodiče, Emanuel a Antonie Hauptovi, přestěhovali do Brandýsa nad Labem, ulice Petra Jilemnického (dříve Stříbrné) 239. František měl tři sourozence. Staršího bratra Jana (1908) a mladší sestry Libuši (1918) a Zděnku (1922). Chodil do školy v Brandýse n/L (tehdy nová škola u pošty). Cyklistika ho lákala od dětství. Vyučil se proto u pana Špinky ve Staré Boleslavi, a čím jiným, než mechanikem velocipedů. Očarovala jej cyklistika, v které pak dosahoval mnohé úspěchy. Reprezentoval Československo na mnoha mezinárodních závodech a zúčastnil se i několika světových mistrovství v cyklistice v první polovině 30. let.
Protože od cyklistiky není daleko k motorismu, tak se stalo, že po neshodách s ČÚJV a po nabídce v té době rozvíjející se firmy Jawa, přešel v roce 1936 do Jawy. Zde se stal továrním jezdcem této značky a tím i kolegou v té době již předního motocyklového závodníka, novopackého Antonína Vitvara. Zřejmě vše vyvrcholilo po cyklistickém závodě Praha – Karlovy Vary – Praha (1935). Přestože závod vyhrál, byl diskvalifikován. Mezinárodní závod, mezinárodní ostuda. Věc byla řádně rozmáznuta a měla další dohru. Jak je z dopisu od tehdejší ČÚJV patrno, byly všechny dřívější Františkovy prohřešky sečteny a umocněny. Františkovi Hauptovi byla trvale zastavena činnost. To však bylo cyklistickou veřejností bráno jako ukvapený, nepochopitelný a nepřiměřeně tvrdý trest, který prosadili pouze někteří funkcionáři. Taky asi pod tímto vlivem, se ČÚJV znovu, a tentokrát kompletně, sešla dne 10. března 1936 a svoje rozhodnutí změnila na „podmíněné zastavení činnosti“ do 1. července 1937. Tak se spojil se svojí druhou vášní, motocyklovým sportem. Zřejmě všechny dosavadní zkušenosti, jak mechanika, tak znalosti silnic a hlavně rychlosti, ho vynesly během krátké doby opět na výsluní, tentokrát motocyklového sportu. Tím se dostal i na start 6. ročníku Krakonošova okruhu (1938), ten v té době patřil mezi nejvýznamnější motoristické podniky v republice, který se jezdil po trati přes Novou Paku, Horka, Studenec, Karlov a Starou Paku, kde byl start a cíl tohoto závodu.
V závodě ve třídě do 350 ccm, brzo po startu ve Staré Pace, při projíždění zatáčky v dnešní novopacké Staropacké ulici, měl František Haupt havárii, při které utrpěl těžké zranění. Najel prudce blatníkem na silniční obrubník, byl vymrštěn a narazil hlavou na protější zeď, u níž zůstal ležet. I po včasné pomoci a rychlém převozu do novopacké nemocnice podlehl svým zraněním.
Po skončení závodu diváci na celé trati uctili jeho památku minutou ticha. Druhý den, když jeho ostatky odváželo pohřební auto do jeho domova, jeho kolegové a účastníci závodu ho doprovázeli na motocyklech ke kopci „Babák“, kde se s ním rozloučili pietním špalírem.
Zdroje textu a více informací najdete na:
www.frantisek-haupt.cz
jicinsky.denik.cz/ostatni_region/jcpaka-haupt-vzpominka20080728.html