Vesnice ležela 9 km severovýchodně od Františkových Lázní a 2 km severně od Milhostova. Mostek /Bruck je poprvé zmiňován v listině fojta Heinricha z Plavna v roce 1260, kterou daruje desátky klášteru waldsassenskému. Vesnice se nacházela u mostu přes Plesenský potok na staré silnici Waldsassen - Cheb - Luby. V roce 1424 jsou ve vsi zmiňovány tři velké statky, dva půlstatky a jedno malé hospodářství. Vlastnická práva byla rozdělena mezi chebské klarisky a město Cheb. K Mostku také patřila samota Stobitzhof se dvěma statky, které měly právo lovu se psy na celém chebském panství. Toto právo, za které odváděly ročně městu Cheb jistý počet slepic a zajíců, platilo až do roku 1780. V roce 1850 se Stobitzhof stal částí Milhostova.
V roce 1850 se Mostek s 13 domy a 88 obyvateli stal osadou obce Nová Ves. Příslušný farní úřad byl v Kopanině, škola od roku 1797 v Milhostově. V roce 1905 bylo v Mostku 10 selských statků, 1 kovář a kolář, 2 výčepy piva a 1 cihelna. V roce 1930 žilo ve vesnici 78 obyvatel ve 13 domech. Počátkem roku 1946 bydlelo v Mostku 84 německých obyvatel. Po ukončeném nuceném vysídlení německých obyvatel v říjnu 1946 bylo určeno k osídlení pouze 6 statků. Čtyři z nich však neustále zůstávaly neosídleny. V roce 1951 bydlely v obci 3 rodiny s 11 osobami.
Obyvatelé Mostku pracovali v relativně dobře hospodařícím družstvu v Nové Vsi. To ovšem bylo po politickém nátlaku donuceno se spojit v roce 1960 s daleko hůře pracujícím družstvem v Křižovatce. V tomto roce byla také spolu s Mostkem přičleněna ke Křižovatce jako osada dosud samostatná obec Nová Ves, a to znamenalo pro vesnici Mostek její zánik. Poslední stojící selské statky se postupně v rukou nových hospodářů proměnily v ruiny a byly srovnány se zemí. Úředně zrušena byla byla vesnice Mostek v roce 1973. Dnes z této bývalé vesnice najdeme můstek, starou úvalovou cestu a pramen s minerální vodou. To je vše, co z původní vesnice Mostek zůstalo.