Nápad pro tuto tématickou sérii nám vnukl pohled do mapy s označením místních názvů: Nová Pec, Kolomaznice, Uhlířka …Velkou inspirací nám bylo sesbírané vyprávění pana Pavla Nedvěda „Šumavské vzpomínky na časy, kdy práce voněla lesem“ (H. Voděrová), od kterého jsme odvodili i název celé série a ze kterého jsme také čerpali nejvíc informací. V každé keši na vás tak čeká připomenutí jednoho tradičního, méně tradičního nebo dokonce zapomenutého řemesla „s vůní lesa“:
6. BRTNÍK
Brtnictví, jehož počátky můžeme hledat již v mladší době kamenné, bylo plnohodnotným a velmi uznávaným povoláním. Jednalo se vlastně o specializovaný chov lesních včel. Brtníci každý rok na jaře vyhledávali vykotlaný kmen či strom, ve kterém sídlilo včelstvo, a získávali z těchto tzv. brtí včelí produkty (med, vosk, mateří kašičku). Museli být fyzicky zdatní, brtě se obvykle nacházely i několik metrů nad zemí, a zároveň museli být odolní vůči žihadlům. Se zvyšující se spotřebou včelích produktů v potravinářství, kosmetice a léčitelství své počínání zdokonalovali a v tichých lesních krajinách blízko vody s dostatečným výskytem keřů a vřesů začali vytvářet a opatrovat také brtě vlastní v chráněných dutinách stromů nebo ve špalcích zavěšených na větvích. Uměli včelstva nalákat, pochytat, spojit, přikrmovat. Ve středověku vznikaly brtnické cechy. Brtníci měli své označené stromy, ze kterých platili vrchnosti tzv. „včelné“ a jejichž vyloupení bylo přísně trestáno (i smrtí). V 11. a 12. století se včelí produkty z našich zemí dokonce vyvážely a medařské právo, kodifikované Karlem IV., mj. osvobozovalo příslušníky tohoto svobodného povolání od cla v celé římské říši. Za války brtníci sloužili svým pánům jako střelci s kušemi. Rapidní pokles poptávky po včelích produktech přišel s nahrazením medu jako sladidla cukrem z Karibiku. O úpadek tohoto povolání se počátkem 17. století dále přičinili uhlíři, skláři a smolaři zvýšenou těžbou dřeva. Brtníci však tou dobou již chápali princip zachování, resp. obnovy včelího rodu, své roje si přenesli domů na zahrádku do předem připravených dutých polen, pařezů apod., čímž dali základ domácímu včelaření.
____________________________________________________________________
Série (včetně bonusu cca. 13 km) vás povede po zpevněných lesních cestách, pouze na krátkém úseku po asfaltové silnici. Všechny keše kromě bonusu jsou umístěny max. 15 m od cesty, okruh je vhodný pro pěší a terénní kočárky. Užijte si výhledy na Smrčinu, Hraničník, Studničnou a monumentální Plechý, pohledy na četné skalky a balvany. Za fotky připojené k logu budeme moc rádi.
Absolutně dodržujte zákaz vjezdu všem motorovým vozidlům na cyklostezku Nová Pec - Stožec!!! Vaše geovozidla doporučujeme zaparkovat v jedné z uvedených obcí a přiblížit se vlakem nebo pěšky do zastávky Ovesná. Z tohoto bodu vás čeká pozvolné tříkilometrové stoupání, dále však už jen rovinky a klesání. Uložení keší jsme záměrně vybírali takové, abychom vám umožnili celoroční odlov.
Budete se pohybovat v přístupné části NP Šumava, respektujte návštěvní řád!!! Zejména se postarejte o své odpadky, nerozdělávejte oheň a chovejte se ohleduplně k přírodě.
Zdroje: P. Nedvěd, H. Voděrová - Šumavské vzpomínky na časy, kdy práce voněla lesem; J. Neumann – Šumavské střípky; M.Vieser – Mastičkáři, čichači kávy, brabenáři …; G. Sulzenbacherová – Zapomenutá řemesla a život na venkově; geowiki, wikipedia a jiné, neméně poučné internetové stránky
Přejeme příjemný lov ;-)