Tis červený (Taxus baccata), nebo tis obecný,
je dvoudomá stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých. Je stínomilná, velmi pomalu rostoucí, vyskytuje se ve formě keře či relativně nízkého stromu. Jde o silně ohrožený třetihorní relikt, ve většině zemí náleží mezi přísně chráněné druhy.
[Wikimedia commons; Jitka Erbenová: Památný tis, Česká Kamenice]
Má nádherné husté dřevo, jedno z nejtěžších českých domácích dřevin, s širokým červenohnědým jádrem a úzkou světlejší bělí. Náleží mezi nejcennější dřeva na severní polokouli, ve středověku sloužilo mimo jiné k výrobě slavných velšských luků.
Až na červený dužnatý nepravý míšek (epimatium) je celá rostlina prudce jedovatá.
[Wikimedia commons; Didier Descoens: Plod tisu]
Tis je keřovitého nebo stromovitého vzrůstu, může dorůst výšky až 20 metrů a šířky 17 m. Vyhovuje mu vlhčí stín až polostín s hlubší živnou půdou. Roste velmi pomalu - letokruhy jsou nahloučené a i velmi staré stromy si zachovávají neobvyklou štíhlost. Jde o velice dlouhověký strom, jsou známi jedinci staří přes tisíc let.
Z našich jehličnanů má nejtmavší zabarvení. Asi 2 mm široké a 20-30 mm dlouhé špičaté a měkké jehlice mají leskle tmavozelenou svrchní stranu, spodní strana je světlejší a matná. Jsou dvouřadé, na stromě vytrvávají 5-8 let, postrádají pryskyřičné kanálky. Kůra je zpočátku červenohnědá a hladká, posléze se mění na červenohnědošedočernou a odlupuje se v plátech.
Jediný druh, u kterého na území České republice připadá v úvahu záměna s tisem červeným, je v našich parcích často vysazovaný příbuzný tis prostřední Taxus x media. Tis prostřední je křížencem tisu červeného s tisem japonským. Jako rozlišovací znak nejlépe poslouží právě výše zmíněná kůra. Zatímco kůra tisu červeného postupně přechází na červenohnědošedočernou a odlupuje se v plátech, kůra tisu prostředního s postupem času tmavne a rýhovitě praská. Staré větve pak mají kůru více či méně černou (projevuje se však i u nich v různé míře rodičovský vliv tisu červeného).
Ačkoli jde o druh v České republice roztroušený až vzácný, bývá považován za domácí složku naší květeny. Je však třeba dodat, že jeho recentní rozšíření úzce souvisí s přítomností člověka - tis má pro evropské bájesloví (od antického přes keltské až po křesťanské) zvláštní význam a je pravděpodobné, že na svých nejvýznamnějších lokalitách - na Křivoklátsku u Týřova, v Povltaví u Štěchovic a v Moravském krasu - byl vysazen. Ve středověku býval o poznání hojnější, s těžištěm v termofytiku, ve spodním patru listnatých a smíšených lesů, na sutích a skalnatých svazích v nadmořské výšce 400-1000 m např. na Šumavě. Je považován za silně ohrožený druh a je přísně chráněn.
Jedna z nejbohatších lokalit na výskyt tisu červeného v Česku je přírodní rezervace V Horách u vsi Terešovská Huť (dnes již sloučená s Terešovem). Nachází se zde až 3400 jedinců a majitelé lesa chrání toto území již od první poloviny 19. století. Další významnou lokalitou je přírodní památka Jílovské tisy u Jílového v okrese Děčín, národní přírodní rezervace Chlumská stráň v okrese Rokycany či přírodní památka Tisy u Chrobol v okrese Prachatice. Na Hřebečovském hřbetu (okres Svitavy) na jihovýchodních svazích Červené hory (606 m n. m.) se nachází přírodní památka Pod Skálou (Mladějovské tisy). Vyskytuje se zde několik desítek přírodně rostoucích exemplářů tisu červeného.
zdroj: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tis_červený]
Z mapy je zřejmé, že samotná keš leží mimo areál přírodní památky, avšak prosím o shovívavé chování k přírodě.
For English speaking cachers:
Taxus baccata is a conifer native to western, central and southern Europe, northwest Africa, northern Iran and southwest Asia. It is the tree originally known as yew, though with other related trees becoming known, it may now be known as English yew, or European yew.
It is a small to medium-sized evergreen tree, growing 10-20 metres (33-66 ft) (exceptionally up to 28 metres (92 ft)) tall, with a trunk up to 2 metres (6 ft 7 in) (exceptionally 4 metres (13 ft)) diameter. The bark is thin, scaly brown, coming off in small flakes aligned with the stem. The leaves are flat, dark green, 1-4 centimetres (0.39-1.57 in) long and 2-3 millimetres (0.079-0.118 in) broad, arranged spirally on the stem, but with the leaf bases twisted to align the leaves in two flat rows either side of the stem, except on erect leading shoots where the spiral arrangement is more obvious. The leaves (and other parts of the tree) are poisonous.
Here you can see one of the rare places, where English yew grows happily in Czech lands..
See more at: https://en.wikipedia.org/wiki/Taxus_baccata