STUDÁNKY
RAKOVNICKÉ VODOJEMY
První zmínky o přivedení vody do Rakovníka jsou datovány do osmdesátých let 19. století. Po zhruba pětadvaceti letech debat a odborných diskusí se vytříbily lokality pro vodovodní díla – jímání vody v prostoru Studánek poblíž Rakovnického potoka s přečerpáním na vršky nad Rakovníkem – Antoním u silnice na Olešnou a nad Zátiším u silnice na Pavlíkov. V poválečných letech se rakovnické vodojemy rozšířily o vodojemem pro Lubnou a Senec, celá soustava prošla podstatnou rekonstrukcí a prozatím byla završena skupinovým vodovodem s připojením Olešné, Chrášťna a Nesuchyně v severní větvi po roce 2000.
Tyto objekty jsou základem pro sérii keší Rakovnické vodojemy a dá-li Pánbůh, bude série rozšířena o další vodohospodářská díla.
Po desetiletí se v Rakovníku vedly diskuse o vybudování vodovodu a zásobování města vodou. V podstatě jedinou variantou byly sběrné studně v této lokalitě. Projekt zásobování vodou městským vodovodem byl pojat komplexně a obsahoval sběrné studně, úpravnu vody, dva vodojemy na vršcích nad městem, přečerpávací stanice a vlastní vodovodní řad.
Projekt byl schválen v roce 1931, ale až po dlouhých 10 letech, za německé okupace, došlo k vlastní realizaci. Zde ve Studánkách se započalo s výstavbou v listopadu 1939. V roce 1941 pak byla započata první etapa výstavby rakovnického vodovodu. Dokončena v roce 1944, zkolaudována v roce 1948. V dalších letech docházelo postupně a velmi zvolna k budování dalších vrtů, kvalita vody byla zlepšena novou úpravou a filtrací vody včetně chlorování, došlo i na druhou etapu rozvoje rakovnického vodovodu. Zřízení výtlačny vody do vodojemu na Zátiší a též ve třetí etapě dovedení vody hlubné a Sence v šedesátých letech. Zcela novou kvalitu pak rakovnický vodovod získal po zásadních rekonstrukcích v letech 2000 – 2007.
Podklad: Historie rakovnických vodovodů – Ravos s.r.o.