Únor
Podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují ledové kry na řekách (únor = nořiti se). V římském kalendáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc máproměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se tento zavedený postup neměnil. Varianty původně římského (respektive latinského) názvu Februarius obsahuje většina evropských jazyků.
28. únor je 59. den v roce podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 306 dní (307 v přestupném roce).
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce jasanu.
Svátek má dnes:
Lumír
Pranostika: Je-li na svatého Tomana jasno, bude hojná úroda.
Události 28.2. v Česku:
1621 – Po porážce českého stavovského povstání se drážďanským akordem vzdali slezští stavové králi Ferdinandu II.
1882 – Karlo-Ferdinandova univerzita byla rozdělena na českou a německou část. Prvním rektorem české univerzity se stal historik Václav Vladivoj Tomek, prvním profesorem filosofie Tomáš Garrigue Masaryk.
1914 - zakončení posledního zasedání moravského zemského sněmu
1986 – V Ostravě byl jako v posledním městě v ČSSR ukončen provoz dvounápravových tramvají.
2003 – Prezidentem České republiky byl zvolen Václav Klaus.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Vrby
Vrba, lat. Salix, je obsáhlý rod dřevin a ani odborníci dendrologové se nemohou shodnout, jestli je vrb 300 nebo 450 druhů. V našich krajích roste vrb asi dvacet druhů a nejméně okolo třiceti kultivarů se pěstuje v okrasných zahradách.
Vrby vnímáme jako všední dřeviny patřící k vodě. Vrby jsou však zajímavé a od pradávna byly velice uctívané především v době předkřesťanské, kdy byly vrby spojovány hlavně s měsícem a s ženskými silami, s jasnovidectvím, věštěním, léčením a magií. Vrba je také posvátným stromem básníků. Svěží vítr v jejích větvích prý přináší inspiraci.
Vrby se dožívají maximálně 120 let, ale už kolem padesátého roku dorostou do obrovských rozměrů a stávají se domovem mnoha dřevokazných hub. Jejich dřevo je málo odolné.
Vrby mohou být vykotlané a jejich kmeny hojně obrůstají novými proutky. Dokonce i špalky z pokácené vrby mohou obrůst novými výhonky. Tato enormní regenerační síla (vegetativní rozmnožování) činí z vrb ideální kolonizátory říčních niv. Díky tomu můžeme vrby považovat za nesmrtelné. Navíc jim olamování přímo prospívá.
S poznáváním vrb to není snadné, kříží se mezi sebou a rostou téměř všude. Můžeme je rozdělit na stromové a keřové. Nejmenší skupinu tvoří vrby, které mají podobu drobných plazivých keříků. To jsou vlastně poslové z doby ledové. Vrby rostou od nížin do horských oblastí. Obývají všechny kontinenty kromě Austrálie a Nového Zélandu.
Jsou to prastaré dřeviny, a proto není divu, že mají důležitou roli v evropské mytologii. Velice stará je irská pověst o vrbě, do které se vyzpovídal z velkého tajemství mladík, co stříhal králi vlasy. Z vrby byla vyrobena harfa, která tajemství vyzvonila, což nakonec bylo nejlepší řešení.
Další praktické využití vrb je právě ve výrobě hudebních nástrojů. Z 12. století pochází nejstarší zachovalá keltská harfa, vyrobená z jednoho kusu vrbového dřeva.
V řecké mytologii se píše o Circe (Kirké), dceři boha slunce Hélia, mocné kouzelnici, která měla svůj vrbový háj, byl věnován bohyni smrti – Hekaté. Po vrbách nazývané Helike byla pojmenovaná hora Helikon, kde sídlilo devět múz, kněžek bohyně měsíce. Tak jako Měsíc přijímá světlo od Slunce a poté ho zrcadlí, tak také vrba dává přednost tomu, aby stála blízko u vody a přijímala odražené světlo od vodní hladiny.
Něco málo z astrologie 
Vrba v Keltském kalendáři stromů jako mnohostranný světoobčan Lidé rození od 1. do 10. března a od 3. do 12. září mají za životní strom vrbu. Mohou si vybrat kterýkoli druh vrby, není jim nic cizí. „Vrboví“ lidé jsou duševně elastičtí, jako vrbový proutek. Odváží se si sednout ke stolu s žebrákem i králem, s anděly i s čerty, a budou moci si s nimi povídat. Tolerance, která má základ v hluboké zkušenosti s lidmi, jim dovoluje se s účastí vcítit do nejrůznějších i velmi obtížných lidí. Pouze vyschlí technokrati v nich zanechávají hořkou pachuť. Jsou odkázáni na živoucí vnímání života stejně jako jejich strom na vodu.
Ti, kteří se narodili v období vrby, střídají nejneobvyklejší a jednoduché každodenní dění, jako by v tom nebyl žádný rozdíl. Tam, kde jiní v každodenním poklusu šednou, dokážou si zachovat svěžest. V největším zmatku působí klidně, jako hluboká voda. Drobnosti jim však mohou zlomit srdce a naopak rány osudu snášíte s obdivuhodnou vyrovnaností. Mívají pochopení pro všechny, mimo sami sebe. Rostou do výšky, jako vrby, které na dobrém místě mohou dosáhnout za 15 let dvacetimetrové výšky. Pak jsou poraženi, ale brzy poté z mateřského pařezu raší nové výhony. „Vrboví lidé“ akceptují umírání a vznikání a proto jsou oblíbenými hosty přírody. V každém případě mají v boji s elementy ve vodě, ve vzduchu a na zemi většinou štěstí, které se podobá zázraku. Jsou to lidé, kteří se nacházejí, tam kde dochází k uskutečňování lidských snů, například Alexandr Graham Bell, vynálezce telefonu a gramofonu, nebo Ferdinand Porsche a Jurij Gagarin.
zdroj: http://ohlasy.info/clanky/2015/04/vrby.html (upraveno by Sonule)
Vrba v Rychlově listopad 2019
UPOZORNĚNÍ: HLEDEJ OČIMA, NENIČ ZBYTEČNĚ OBJEKT!