Skip to Content

<

ZIDE VE FRYDKU

A cache by Tonda a Kaolin Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/17/2016
Difficulty:
4 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


ŽIDÉ VE FRÝDKU


Nejstarší zmínka o Židech ve Frýdku je z roku 1636, kdy se jeden z nich stal nájemcem panského mýta. V roce 1708 povolil František Ludvík Vilém hrabě Pražma Mosesi (Mojžíši) Munkovi, příslušníku bohaté židovské rodiny z Lipníku nad Bečvou, jež musela v roce 1670 opustit Vídeň, koupit si dům ve městě a udělil mu koncesi na obchod. Vymínil si však, že kromě něj a jeho potomků se jiní Židé se nesmí ve Frýdku usídlit ani obchodovat. Jelikož v té době měli Židé oficiálně zákaz pobytu ve Slezsku, odvolával se při svém povolení na císařské privilegium Josefa I. pro rodinu Munků.
Teprve v roce 1713 vydal císař Karel VI. tzv. toleranční edikt, který umožňoval Židům pobývat ve Slezsku, ovšem pod podmínkou, že budou platit zvláštní daň. Počet židovských obyvatel v habsburské monarchii stanovil tzv. numerus clausus, kterým bylo určeno jaké množství rodin smí žít v jednotlivých oblastech. Pokud bylo v rodině více synů, právo založit si vlastní rodinu měl jen nejstarší z nich, ostatní museli čekat a doufat, že se pro ně nějaké "číslo" uvolní. To se mohlo stát jedině úmrtím muže, jehož manželství bylo bezdětné anebo měl jen dcery, a ve zcela zvláštních a ojedinělých případech.
Ve Slezsku mělo v roce 1752 povolený pobyt 119 rodin. Určité změny v postavení Židů přineslo reformní úsilí Josefa II. Byla např. zrušena povinnost nosit na oděvu zvláštní označení, Židé mohli navštěvovat všechny typy domácích škol a získávat akademické tituly, najímat si panské grunty a obdělávat půdu, provozovat obchodní činnost, zakládat směnámy a velkoobchody a provozovat všechny živnosti s výjimkou nájmu šenkoven, desátků a mlýnů. Důležité také bylo, že se zvětšila možnost založit vlastní rodinu, protože mimořádné povolení ke sňatku mohli dostat i Židé, kteří se zavázali k doživotní službě ve vojsku, provozovali řemeslo nebo obdělávali půdu.
Postupná liberalizace ze strany státu ve vztahu k Židům tak znamenala nárůst jejich počtu, přesto však přelom nastal až v důsledku reforem po roce 1848. Tehdy byla zrušena segregace v ghetech a numerus clausus, Židé získali svobodu pohybu a usídlení, otevřel se jim přístup do veřejných úřadů. V důsledku toho začali hromadně opouštět svá tradiční sídla a usazovali se ve větších městech a rozvíjejících se průmyslových a obchodních centrech. Mezi taková místa patřil i Frýdek, a tak se množství zde usazených Židů začalo postupně zvětšovat, takže např. v roce 1880 tvořili skoro 4% z celkového počtu 5912 obyvatel města. Věnovali se především podnikání v textilním průmyslu (Munk, Landsberger, Neumann), ale vynikli i jako drobní obchodníci a živnostníci.

Synagoga ve Frýdku (1865-1939), za ní židovská škola (stále stojící - centrála firmy .......)

Velmi důležitou složkou života židovské komunity bylo vždy náboženství, a tak v roce 1863 došlo k založení Židovského náboženského spolku pro Frýdek, Místek a Koloredov se sídlem ve Frýdku. Zdejší Židé však nadále podléhali správě židovské kultovní obce v Těšíně, museli sem odvádět tzv. židovskou daň, ze které byla vydržována např. synagoga, škola, rabín a učitelé, jejich povinností bylo navštěvovat zdejší bohoslužby, výuku náboženství, vyřizovat zde různé administrativní úkoly. Tato situace byla nakonec vyřešena rakouskou vládou vydáním nového zákona z roku 1890 o úpravě organizace židovských náboženských obcí v rakouském Slezsku. Došlo k vytvoření deseti nových náboženských obcí, mezi nimi byla i Židovská náboženská obec Frýdek-Místek pro soudní okresy Frýdek a Místek. Ve svém důsledku to znamenalo především definitivní osamostatnění se od závislosti na rabinátu v Těšíně.
Mezi hlavní úkoly náboženské komunity patřila péče o náboženskou výuku židovskémládeže, společné vykonávání bohoslužeb a výstavba synagogy. Ve Frýdku byla synagoga postavena v roce 1865. Stála na dnešní Revoluční třídě v místech naproti baziliky Navštívení Panny Marie. K jejímu vypálení došlo v noci z 13. na 14. června 1939, zbylé ruiny byly definitivně odstraněny o rok později. Společný hřbitov byl založen v roce 1882 ve Frýdku, do té doby byli zemřelí pochováváni na hřbitově v Těšíně.

Hřbitov jako celek se dochoval do dnešní doby bez vážnější devastace, ovšem mnohé náhrobky nesou stopy poškození. V bývalé smuteční síni s klasicistními architektonickými prvky mají v současnosti svoji modlitebnu Adventisté sedmého dne.
Židovský hřbitov ve Frýdku byl vystavěn roku 1882
poškození způsobila 2015–2016 skupina dětí ve věku 12–15 let

čerpáno z publikace "Pamětihodnosti města Frýdku-Místku"

Nejvýznamnější rodiny


Landsbergerovi - založili dnešní ředitelství Slezanu (SLEZAN 01) v části historicky nazývané „Podhury“, později vystavěli areál na dnešní Nádražní ulici (06/2014 sprovnáno se zemí). V areálu ředitelství Slezanu se nacházel vedle výrobních hal rovněž bývalý zoopark (zrušený až v 60. letech 20. století - existoval přesně v letech 1960-1976) a vila rodiny Landsbergerů. Adolf Landsberger byl činný ve veřejném životě města, Benno Landsberger byl významným odborníkem na asyrologii a chetitologii. Působil na univerzitách v Lipsku, Ankaře a Chicagu.

Lembergerovi - Alois Lemberger (vídeňský podnikatel) skoupil pozemky na pomezí katastru Místku a Koloredova a nechal zde zbudovat moderní průmyslový textilní komplex (SLEZAN 03). V těsné blízkosti byla rovněž postavena vila, která byla stržena při budování Revoluční a ulice Pionýrů v 80. letech 20. století.

Munkovi - vlastnili areál textilních továren při ulici Nádražní (dřívější Úřad práce) a při ulici Staroměstská (vpravo při cestě od Sekerovy vily-Knihovna)

Neumannovi - bratři Neumannové vybudovali textilní továrnu při dnešní ulici Staroměstská (vlevo při cestě od Sekerovy vily-Knihovna).

Löwovi - Hermann Löw provozoval v Místku likérku. Dřívější areál společnosti Seliko.

Hospodářská krize frýdecké a místecké textilky postihla významně. První obětí krize se stala hned na počátku třicátých let továrna bratří Neumannů, rovněž textilka Munkova. V důsledku hospodářské tísně spáchal textilník Adolf Lemberger dokonce sebevraždu.
Veškerý židovský majetek byl konfiskován nacisty a po válce podniky znárodněny.

JAK NA KEŠ

Na úvodních souřadnicích nic nehledej, tady stávala synagoga, ta1939 vyhořela
.

Pravda, toto luštění bude asi složitější, převeď , sečti a zkontroluj
možná ti vyjde více výsledků, zkontroluj si je všechny


מ ם   ט    מ ם     ת   ש   ז
י   ח    כ ך   ב     נ ן   ה


Additional Hints (Decrypt)

wra fv ceb av qbiavge fnuav
(ienprg iefxrz anubeh)

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

207 Logged Visits

Found it 196     Didn't find it 3     Write note 7     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 8 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.