Druhá keš ze série keší na téma Voda na Hranicku, která se věnuje vodárenským objektům v okolí Hranic.
Vodojem
Vodojem Moravská brána
Zemní vodojem
Možné schéma zemního vodojemu
Pitná Voda
je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.“ (Podle definice pitné vody, která je obdobně zakotvena i v zákoně 258/2000 Sb. a vyhlášce MZe ČR 252/2004 Sb., které se pitné vody bezprostředně týkají.)
Zemní vodojem Moravská Brána
Zemní vodojem Moravská Brána ( objem vody 2x 3000 m3 ) je umístěn u cesty ze Stříteže nad Ludinou do Bělotína. Majitelem tohoto objektu jsou Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, akciová společnost. Voda do vodojemu je dopravována gravitačně z úpravny vody v Podhradí a dále ze systému Ostravského oblastního vodovodu vodovodním přivaděčem z tvárné litiny DN 500 mm o délce 23921 m.
Z vodojemu Moravská Brána jsou zásobovány pitnou vodou města Hranice, Lipník nad Bečvou, část města Přerova a dále obce Drahotuše, Klokočí, Milenov, Rybáře, Slavíč, Hrabůvka, Teplice nad Bečvou, Velká, Bělotín, Lučice, Nejdek, Polom, Kunčice, Špičky, Hluzov, Černotín, Loučka, Bohuslávky, Dolní Újezd, Veselíčko, Tupec, Jezernice a Familii, Osek nad Bečvou, Nové Dvory, Staměřice, Skoky, Trnávka, Podhůra, Oldřichov, Prosenice, Buk, Radvanice, Lazničky, Lazniky, Sobíšky, Zábešní Lhota, Penčice, Penčičky, Čekyně a Vinary. Tato stavba vodovodního přivaděče a vodojemu Moravská Brána navázala na dlouhodobé vodohospodářské koncepce.
Po povodních v roce 1997 prokázala svou spolehlivost a velikou důležitost pro zásobování odběratelů pitnou vodou v okrese Přerov.