Domorazy
Tato malá podhorská vesnička leží 515 m. nad mořem a první zmínka je o ní z r. 1045.
Má jen málo místních obyvatel, zbylé domky si přizpůsobili k rekreaci chalupáři.
Na návsi je kaplička, jako v každé vísce, okolo jsou křížky, ale jsou zde i Boží muka, ?
u kterých naleznete zvláštní kamenné útvary představující například želvu.
Tyto sochy sem byly svezeny z Lamberského panství, ale nikdo dnes neví, odkud přesně jsou.
Je z nich krásné tajuplné zákoutí.
Něco málo z historie obce :
Nejstarší písemná zmínka o vsi Domoraz pochází z roku 1331, tehdy však už byla dlouho nedílnou součástí majetku kláštera v Břevnově (od roku 1045). Společně s celým újezdem benediktinského pobočného nezamyslického konventu se ves na základě rozhodnutí českého krále Zikmunda dostala do zástavního držení majitelů nedalekého hradu Rabí pánů z Rýzmberka (za husitských válek).
Rýzmberkové nemovitý majetek získali jako formu úhrady škod, které rod utrpěl na svých panstvích a jako ocenění pomoci, kterou Rýzmberkové Zikmundovi za husitských válek poskytli. Roku 1543 pak Rýzmberkové získávají bývalý újezd do dědičného držení.
Avšak již roku 1549 přechází část držav Rýzmberků do rukou Jindřicha Kurcpacha z Trachenburka na Milči a Helfenburku, konkrétně pak hrad Rabí, dvůr pod pustým hradem Frymburkem, dvory pod Rabím, v Žichovicích, Nezamyslicích, Daměticích, město horní a dolní Rabí, vsi Bojanovice, Vlkonice, Mířenice, Otěšín, Černíč, Čímice, Domorazy, Frymburk, Kejnice, Hradešice, Čepice, Žichovice, Nezamyslice a Budětice.
V roce 1563 část vsi Domoraz náleží k panství Cehnice. O dva roky později přísluší Domoraz pod správu panství Žichovice v držení Jana Kavky Říčanského z Říčan – dvory Nezamyslice, Žichovice a vsi Domorazy, Nezamyslice, Žichovice, Čepice a Čímice.
Návsi s hodnotnou lidovou architekturou dominuje drobná kaple svaté Anny obdélného půdorysu.
Vznik památkově chráněného objektu snad lze datovat někdy do druhé poloviny 19. století.
Stavbu snad do určité míry financoval rod pánů z Lamberga, majitelé žichovického panství.
za historické údaje děkuji Mgr. Romanu Vaňkovi
Ke keši samotné:
Cesta je možná ze dvou směrů.
Po asfaltu z Nezamyslic, hezčí a romantičtější je pěšky polňačkou asi 2 km od Benešů kapličky(Na Bělině) u silnice na Bílenice.
Obzvláště na jaře je zde spousta kvítí, klid a návdavkem pěkný rozhled.
Keš je malá krabička jen kousek od hlavního objektu geozájmu a mimo zvědavé zraky místních.