Železniční trať Praha – Turnov (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 070) spojuje hlavní město Praha se severočeským Turnovempřes Neratovice a Mladou Boleslav. Trať je úsekem celostátní dráhy, mimo pražský železniční uzel (počínaje stanicí Praha-Vysočany) je jednokolejná a neelektrifikovaná; v úseku mezi odbočkou Skály a stanicí Praha-Vysočany mohou vlaky využívat alternativně i 2. traťovou kolej souběžně vedené trati Kolín – Lysá nad Labem – Praha.
Výchozí pražskou stanicí většiny vlaků osobní dopravy je v současné podobě jízdního řádu (2013) stanice Praha-Vršovice. Úsek mezi Prahou aVšetaty je součástí systému Pražské integrované dopravy a vlaky zde jezdí v systému příměstské železnice Esko, osobní vlaky jsou značeny jako linka S3, rychlíky jako linka R3.
Historie
Úsek Neratovice – Turnov otevřela soukromá společnost Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) roku 1865. O stavbě se však poprvé vážně jednalo již roku 1856 během stavby trati mezi Pardubicemi a Libercem. Přes rozdílné názory účastníků jednání se brzy podařilo najít shodu na tom, kudy by měla trať vést. Po dlouhou dobu se ale nedařilo najít realizátora stavby. Nakonec se účastníci jednání sami rozhodli požádat okoncesi, která jim byla záhy udělena a byla pak založena výše zmíněná firma. Krátce po zahájení provozu byla doprava na dva měsíce zastavena Prusko-rakouskou válkou, kvůli níž bylo zařízení tratě dokonce částečně demontováno. Po válce stát železniční firmě škody nahradil.[4]
Na spojce mezi Neratovicemi a pražským hlavním nádražím byl zahájen provoz v roce 1872. Na pražském nádraží měla společnost umístěné velkédepo, po kterém dnes nezůstala ani stopa. Toto nádraží (které se tehdy jmenovalo Nádraží Františka Josefa) měla společné s Dráhou císaře Františka Josefa, která sem stavěla svou trať od Vídně ve stejné době. Roku 1883 TKPE fúzovala s majetkově propojenou společností Česká severní dráha (BNB). Roku 1908 převzal provoz na trati stát. Roku 1928 byla elektrizována část do Prahy-Vysočan stejnosměrnou napájecí soustavou 1,5 kV, která byla roku 1962 přepojena na současnou soustavu 3 kV. V roce 1949 byla vybudována přeložka tratě u Čakovic. Podstatnou změnou za poslední dobu bylo otevření tratí Nového spojení v rámci přestavby pražského železničního uzlu s novou možností přímé jízdy z Vysočan na Masarykovo nádraží.
Provoz na trati
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádučíslo tratě a celkový rozsah tratěpočet vlaků (v části tratě)190029 Praha – Bakov – Turnov1 R + 4 Os Praha – Všetaty-Přívory,
1 R + 3 Os Všetaty-Přívory – Mladá Boleslav,
1 R + 4 Os Mladá Boleslav – Turnov1921 léto121a Praha – Mělník4 R + 8 Os + 1 Sm Praha – Všetaty-Přívory142 Praha – Liberec – Seidenberg (Zavidov)3 R + 3 Os + 2 Sm Všetaty-Přívory – Mladá Boleslav,
3 R + 5 Os Mladá Boleslav – Bakov,
3 R + 6 Os Bakov – Turnov1928/29 zima74a Praha – Mělník4 R + 13 0s Praha – Všetaty116 Praha – Všetaty – Liberec – Seidenberg2 R + 7 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
2 R + 9 Os Mladá Boleslav – Turnov1937/38 zima110a Praha – Všetaty3 R + 14 Os111 Praha – Všetaty – Liberec – Seidenberg3 R + 7 Os Všetaty –
9 Os
1944/45505b Praha – Všetaty1 R + 11 Os505 (Praha -) Všetaty – Turnov1 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
2 R + 7 Os Mladá Boleslav – Turnov1945/466a Praha – Všetaty3 R + 12 Os6 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec2 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
2 R + 8 Os Mladá Boleslav – Turnov1959/607a Praha – Všetaty4 R + 13 Os7 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec4 R + 9 Os Všetaty – Turnov1988/892 R + 15 Os070 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec2 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
2 R + 11 Os Mladá Boleslav – Turnov2002/03070 Praha – Turnov2 R + 1 Sp + 12 Os Praha – Všetaty,
2 R + 1 Sp + 8 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
3 R + 1 Sp + 12 Os Mladá Boleslav – Turnov2012/13070 Praha – Turnov5 R + 1 Sp + 19 Os Praha – Všetaty,
5 R + 1 Sp + 12 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
5 R + 1 Sp + 10 Os Mladá Boleslav – TurnovVysvětlivky
R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Sm – smíšený vlak, Os – osobní vlak
Navazující tratě
- Trať 011 Praha – Poříčany – Kolín (- Pardubice – Česká Třebová)
- Trať 171 Praha – Zadní Třebaň – Beroun (- Plzeň – Cheb)
- Trať 221 Praha – Strančice – Benešov u Prahy (- České Budějovice)
- Trať 091 Praha – Kralupy nad Vltavou – Vraňany (- Ústí nad Labem hl. n. – Děčín hl. n.)
Praha-Vysočany
Neratovice
Všetaty
- Trať 072 Lysá nad Labem – Všetaty – Mělník – Ústí nad Labem západ
Chotětov
Mladá Boleslav hlavní nádraží
- Trať 064 Mladá Boleslav – Libuň – Stará Paka
- Trať 071 Nymburk – Veleliby – Mladá Boleslav
- Trať 076 Mělník – Mladá Boleslav
Bakov nad Jizerou
- Trať 080 Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Jedlová
- Trať 063 Odbočka Zálučí (Bakov nad Jizerou) – Dolní Bousov
Turnov
- Trať 030 (Pardubice) Jaroměř – Turnov – Liberec
- Trať 041 Hradec Králové hl. n. – Jičín – Turnov
Vlaky
Po této trati v současnosti (2013) jezdí osobní vlaky Praha-Vršovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n., osobní vlaky Praha – Všetaty – Mělník, osobní vlaky Mladá Boleslav město – Turnov, rychlíky linky D6 Praha-Vršovice – Mladá Boleslav hl. n. – Turnov – Tanvald a rychlíky linky D23 Kolín – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Rumburk, provozované v pravidelných intervalech. Tyto pravidelné spoje jsou doplněny různými nepravidelně jezdícími spoji – např. osobní vlaky Mladá Boleslav hl. n. – Česká Lípa – Jedlová, osobní vlaky Všetaty – Mladá Boleslav – Mladějov v Čechách, osobní vlaky Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov nebo osobní vlaky Kralupy nad Vltavou – Neratovice – Všetaty.
Mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patří soupravy tažené motorovými vozy 854 (osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky), motorové jednotky Regionova (osobní vlaky) nebo motorové vozy 810 (osobní vlaky). Zejména o víkendech zde některé rychlíky tahá lokomotiva 750 (Brejlovec).[
Osobní dopravu na trati provozovaly do 30. září 2013 pouze České dráhy. Od 1. října 2013 byly jejich spoje doplněny novými spoji dopravce KŽC Doprava v rámci PID, vedenými v úsekuPraha-Čakovice – Praha Masarykovo nádraží v pravidelném hodinovém intervalu.[9]
Podle harmonogramu Ministerstva dopravy by měl od GVD 2018/2019 začít rychlíky linky D6 na trase Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald provozovat dopravce, který uspěje v chystaném výběrovém řízení.Z tohoto důvodu se dá předpokládat nasazení novějších souprav.
dr ul