Veverka Terka

Jednou jsem šel na procházku po lese a našel jsem jedno pěkné místo a  v tom jsem si vzpomněl na jednu poháku o veverce Terce.

Tak vám ji povím :

Pohádka

Uprostřed Nejdeckých lesů se rozprostírala louka. Na konci louky byl malý lesík do kruhovatého tvaru a v tom lesíku byl jeden veliký smrk a v něm bydlela malá rezavá veverka. Veverka si každý rok dělala zásoby jídla na zimu . Sbírala si  žaludy, kaštany , šišky , houby a různé další plody.

Jedno jarního dne se veverka rozhodla , že naštíví svojí kamarádku veverku . Tak si sbalila kufri a šla k ní. U té kamarádky si povídali a povídali až setmělo a veverka se rozhodla , že už půjde domu , ale mezitím co byla u kamarádky tak nějací lidé našli její domeček a nevěděli kdo v něm žije a šli dál.  Veverka přišla domů a šla spát.

Ráno se šli lidé projít a napadlo je , že se kouknou kdo je vlastně v tom domku a našli veverku . Verka vstala , nasnídala se a šla si čistit zoubky. Lidé k ní přišli , ale ona je neviděla a pořádně se jich lekla , že přitom spadla ze stromu a zlomila si nožku. Lidé ji vzali k sobě domu a opatrovali jí . V tom domě bydlela jedna malá holčička a veverku si oblíbila. Každý den veverku krmila a starala se o ní . U plynulo několik měsícu a veverce se nožka zahojila a lidé veverku chtěli vrátit do lesa do jejího domku. A té malé holčičce to bylo tak líto , že veverka už u nich nebude a uznala , že veverka je divoká a patří do lesa. Tak lidé veverku vrátily do lesa  a rozhodli se , že veverku pojmenují po holčičce . Holčička byla ráda , že se jmenuje veverka stejně jako ona Terka.

A zazvonil zvonec , pohádky je konec.

Děkuji moc Skrytkům že kešku našli a babičce že kešku opravila a Krusovi že Kešku přemístil.