Skip to Content

<

Anselmo Vanzin

A cache by Algen.cz Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 3/26/2016
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato krátká multina vás seznámí s neznámým stavitelem Anselmem Vanzinem. Celý jeho život byl spojen s výstavbou horských silnic na počátku 20. století v tehdejším Rakouském Slezsku, zvláště pak v oderském regionu.


Umístění začátku multiny není náhodné. Nachází se zde totiž mostek přes Stodolní potok, který postavila firma pana Vanzina. Tento mostek přestal vyhovovat požadavkům na dopravu, proto byl v roce 2015 nahrazen novým. Původní můstek se podařilo členům Historicko-Vlastivědného spolku v Odrách uchránit před úřady, aby nadále připomínal stavitelské umění našich předků.

A jak na keš? Na úvodních souřadnicích stojíte na novém mostě. Když se podíváte směrem ke starému mostku, uvidíte značku na které je černá tabulka s číslem mostu ve tvaru AABC-B. Z tohoto čísla jednoduše vypočtete finální souřadnice. N 49° 39.(C-2)(A+B)(C+B) E 017° 49.(A-B)A(A+2). K finálce se opatrně vydejte po silnici.

Anselmo Vanzin (*1868 - †1927)


Anselmo Vanzin pocházel ze severovýchodní Itálie, z horského městečka Feltre v Dolomitech. Narodil se 24.08.1868 v rolnické rodině. Po absolutoriu obecní a měšťanské školy pracoval jako pomocný dělník na stavbách horských železničních tratí a silnic, napřed v regionu a později i za jeho hranicemi. Pracovně i společensky se tak postupně zařazuje mezi mezinárodní společenství lidí, nazývaných „Barabové“, zabývající se profesně stavbou horských silnic, železnic a tunelů. Spojovala je stejná práce a způsob života, stejná kultura i stejný žebříček hodnot.

Ve 2. polovině 19. století v Rakouském Slezsku upadá silniční dálková doprava a postupně je nahrazována železniční síti. Omezuje se proto výstavba státních silnic a rozmáhá se budování silniční sítě regionálního významu. Silniční síť tak získala nový význam tím, že železnice do konce 19. století vytvořila páteř dopravy a silnice pak doplňovaly a zpřístupňovaly síť železnic.

Rodný dům Aloisie - dcery Anselma Vanzina, Suchdol nad Odrou, čp.193, dobová fotografie ( zdroj: Klub přátel Suchdolu n. O.)

Největší podíl růstu silniční sítě v Rakouském Slezsku – Opavsku nastává v letech 1881 až 1910 a to především v rozšíření sítě okresních silnic, kdy v roce 1902 dosáhla tato síť celkem 772 km a navýšila se tak o 119 km. Ve správním okresu Odry se od roku 1859 do roku 1928 prodloužila celková délka silnic z 26 km na 95 km, kde tyto silnice zajišťovaly dopravu na území okresu o rozloze 111 km2. Na obrázku silniční sítě správního okresu Odry z roku 1835 nejsou zakresleny silnice do Mankovic (Mankendorf) a Klokočůvku (Klein Glockersdorf), protože ještě v tomto roce nebyly dostavěné. Zakreslená cesta z Emaus (Emauz) do Vlkovic (Wolksdorf) byla součástí staré opavské cesty, která vedla z přerovského okresu přes Odry (Odrau) a Březovou (Briesau) do Opavy (Troppau).

V plánku z roku 1887 směřovaly dvě nové silnice na sever, jedna údolím Čermenského potoka přes Jakubčovice (Jogsdorf) a Heřmánky (Klein Hermsdorf) a druhá přes Kaménku (Kamitz) do Vítkova (Wigstadt). Nově postavená byla i silnice z Oder do Mankovic. Není zde však ještě zakreslena silnice z Vítovky (Werdenberg) do Vlkovic (Wolfsdorf), postavená rovněž v tomto období. Plánek z roku 1901 obsahuje novou silnici 1.třídy z Oder na Dobešov (Dobischwald) a silnici z Mankovic do Jeseníku nad Odrou (Deutsch Jasnik). V roce 1900 až 1901 byla postavena i nezakreslená silnice Horní Vražné (Klein Petersdorf) - Hynčice (Heizendorf) - Bělotín (Bölten).

Firemní razítko a podpis Anselma Vanzina (zdroj: Archiv Emila a Zdenka Mateiciucových)

Při stavbě nových silnic se zvyšovala i kvalita silnic a to především v používání nové technologie – metody válcování, což přineslo výhody nejen ve zlepšení stávající „klasické dopravy“, ale i v možnosti nástupu a rozvoje dopravy automobilové. V tomto období se mladý Anselmo Vanzin spolu s krajany (Nardelli, d'Agnolo) objevuje na Opavsku a pravděpodobně v letech 1890 – 1891 pracuje u firmy Neberle na stavbě železniční tratě Suchdol – Budišov a Suchdol – Fulnek. V Budišově se pak setkává s Antonii, rozenou Knödel a dne 02.06.1892 s ní vstupuje do stavu manželského. Bydlí v Suchdole nad Odrou, dům čp. 193 (dnes ulice 1. Máje), kde se jim 18.09.1893 narodila jediná dcera Aloisie. Po dokončení této železniční tratě v roce 1891, pracuje Anselmo Vanzin ještě krátce u železnice, začíná se však osamostatňovat a pravděpodobně v letech 1893 až 1895 zakládá svou stavební firmu.

Na počátku svého podnikání se zabývá drobnými stavbami a betonářským pracemi, později pak stavbou převážně horských silnic. Od roku 1891 se ve Slezském zemském sněmu projednával požadavek Slezské zemské vlády na postavení a subvencování okresní silnice I. třídy z Oder do Dobešova. Tato silnice měla být součástí dopravní sítě mezi obcí Lipnou (Lindau), Dobešovem a Odrami, s napojením na okresní silnici Potštát (Podstat) – Spálov (Sponau), jako nejkratší propojení Opavy s Ostravou. Oderský okresní silniční výbor spolu s obecním úřadem města Oder se s ohledem na vysoké náklady a špatný stav obecních financí, odmítli na financování této stavby podílet. Argumentovali také tvrzením, že mezi Jindřichovem (Heinrichswald), Potštátem a Odrami je minimální provoz, vzhledem na spádovost těchto obcí k moravským Hranicím (Weisskirchen).

Bydliště Vanzinovy rodiny od roku 1907 (zdroj: archiv Emil a Zdenek Mateiciucových)

V roce 1892 proběhly v Oderském správním okresu vojenské manévry rakouskouherské armády pod velením arcivévody Evžena. Ten se svými dělostřeleckými oddíly hostoval v Odrách. Po existující špatné a rozmoklé cestě s prudkým stoupáním, vedoucí do Dobešova Mlýnským údolím, nemohli jeho vojáci své těžké kanony přemístit k Dobešovu. Arcivévoda Evžen podpořil požadavek Slezské zemské vlády a potřebu cesty strategicky zdůvodnil u státní správy ve Vídni vojenskými důvody. Veřejná potřeba silnice byla v roce 1895 státními úřady uznána a její stavba povolena na náklad státu. Na Odersku se pak rozvinula výstavba osmi „horských“ silnic, které překonávají řádově převýšení jen několika stovek metrů, ale svým charakterem, zasazením do krajiny i svou malebností jim pojmenování – horské, plně náleží.

Dne 14.června roku 1915 vyhlásila Itálie Rakousko-Uhersku válku a okresní hejtmanství v Opavě vydává nařízení na přísnou kontrolu italských státních občanů v okrese. Mezi jmenovanými je uveden Anselmo Vanzin a na jeho firmu je uvalena nucená správa. Správcem byl jmenován oderský stavitel Franz Juchelka. Podnikatelské aktivity Vanzinovy firmy tím byly utlumeny až do roku 1920. V roce 1907 Anselmo Vanzin změnil své bydliště a se svou rodinou bydlí v Odrách, na Třídě 1.Máje (Bahnhofstrasse), čp. 233. Přináší mu to rovněž pracovní výhody při každodenním služebním styku s úředníky oderského Silničního okresního výboru.

Dům Rudolfa a Aloisie Lipovské, roz.Vanzin (zdroj: archiv Emil a Zdenek Mateiciucových)

Dne 21.08.1919 se u Vanzinů stala významná událost, kdy Aloisie Vanzinová uzavírá sňatek s oderským stavitelem Rudolfem Lipowským. Později mají spolu tři děti, dceru Elisabeth (*10.11.1919, Odry), Gerdu (*16.2.1922, Odry) a syna Rudolfa (*1.12.1927, Odry). Bydlí společně na Hranické ulici (Weisskirchnerstrasse), čp.410. V této době kupuje Anselmo Vanzin v Odrách dům na Dělnické ulici (Obergasse), čp.229. Od roku 1920 začíná v České republice oživovat hospodářská činnost, která se projevuje nárůstem stavebních aktivit. V oderském okresu tak pokračuje výstavba dalších okresních silnic za spolufinancování státu.

Těžké životní podmínky na stavbách silnic se u Anselma Vanzina projevily zhoršeným zdravotním stavem a v roce 1926/1927 musel být léčen ve Slezské zemské nemocnici v Opavě. Tam také 14.04.1927 umírá na komplikace „diabetes mellitus – 2. typu“. Jeho manželka Antonie Vanzinová opouští dům čp. 229 na Dělnické ulici a stěhuje se ke své dceři Aloisii Lipowské na Hranickou ulici, čp. 410, kde 23.06.1930 zemřela. Manželé Vanzinovi byli pohřbeni na oderském městském hřbitově v rodinné hrobce s černým žulovým pomníkem. Ukončila se tak třicetiletá plodná existence rodiny Vanzinů v Odrách.

Torzo hrobky rodiny Vanzin na oderském městském hřbitově, foto Pavel Kašpar st.

Silniční síť v oderském správním okrese, která byla dokončena roku 1929 je až na malé výjimky, udržována ve svých původních trasách, přesto že automobilismus prodělal za uplynulé století bouřlivý rozvoj. Nemalou měrou se o to přičinil i oderský stavitel Anselmo Vanzin. Jeho malebné horské silnice lákají automobilisty k romantické jízdě klikatými serpentinami a dávají jim tak možnost vychutnat si přírodní krásu zdejšího kraje.

Additional Hints (Decrypt)

mn ohxrz, cbhmvw sbgbuvag

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

179 Logged Visits

Found it 176     Write note 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 9 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.