Lopata - Kronika Hradku Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Veškeré informace k celé sérii najdete v keši GC6DN0A - Úvod - Kronika Hrádků
Lopata – Kronika Hrádků
Historie objektu:
Lopatská skála byla pro svou výhodnou polohu osídlena již v dávné minulosti - zhruba okolo r. 3000 př. Kr. Ke stavbě středověkého hradu, která si vynutila zásah do tvaru skály, došlo až mnohem později; bohužel nevíme přesně, kdy. Kastelologická literatura počínaje A. Sedláčkem všeobecně soudí, že stavebníkem hradu byl Heřman z Litic, který po roce 1367 prodal litické zboží chotěšovskému klášteru; právě z těchto peněz si údajně Heřman, který se na Lopatě poprvé připomíná r. 1377, hrad postavil. Jiní badatelé, zejména D. Menclová, soudí, že hrad vznikl již dříve - v první třetině čtrnáctého století a že jeho zakladateli byli Drslavici. Tak jako tak, Heřman z Litic zůstává prvním známým majitelem hradu. Nebyl osobou nikterak bezvýznamnou, jak o tom svědčí jeho manželství s dcerou zemského hejtmana Petra z Rožmberka. Prokazatelně naposledy pobýval Heřman na Lopatě v dubnu 1397. Avšak, již v prosinci téhož roku oblehl hrad, ovládaný družinou lapků (!) pod vedením jakéhosi Hrocha, královský hejtman Prokop. Obléhání bylo zřejmě úspěšné, protože hrad se stal vzápětí královským majetkem. Záhadou je, proč nebyl vrácen panu Heřmanovi, který žil ještě v roce 1411; nabízí se spekulace, že litický pán byl s lupiči nějakým způsobem spolčen, protože ani nevíme, jak o hrad přišel. Za věrné služby zapsal roku 1401 král Václav IV. Lopatu domažlickému purkrabímu Maršíkovi z Hrádku. Po Maršíkově smrti zdědil hrad jeho syn Jan, který byl horlivým katolíkem a za husitských válek stoupencem císaře Zikmunda. Někdy ve druhé polovině dvacátých let 15. století postoupil Jan Lopatu svému bratru Habartovi. To vše v době, kdy byla země vydrancována a zpustošena vojsky válčících stran. Habart nastalého zmatku využil k vlastnímu obohacování do té míry, že se stal postrachem širokého okolí. Jeho řádění dosáhlo takové míry, že v říjnu 1432 oblehlo hrad vojsko vedené Svojšem ze Zahrádky (majitel sousedního hradu Vlčtejna), Přibíkem z Klenové, Janem Zmrzlíkem ze Svojšína, Janem Řitkou z Bezdědic a Menhartem z Hradce spolu s ozbrojenou hotovostí měst Klatov, Sušice, Horažďovic a Domažlic. Hrad však byl pevný a obránci se urputně bránili. Jejich odpor zlomilo až naprosté vyhladovění v únoru roku 1433 (jak praví stará kronika, poté, "... co snědli všechny koně"). Posádka hrad v noci podpálila a dala se na útěk. Od hradu se však udělalo tak velké světlo, že čtyřicet Habartových loupežníků bylo zajato. Habart sám unikl, aby o devět let později drancoval jižní Čechy z hradu Husi u Prachatic. Po úporném dobývání i tohoto hradu přesídlil v roce 1444 do Českých Budějovic. Zemřel před rokem 1454. Vyhořelý hrad Lopata už nebyl nikdy obnoven. V písemných pramenech se uvádí ještě v letech 1457 a 1539 - vždy jako pustý.
Exteriér, stavební vývoj:
Hrad Lopata stával na buližníkovém suku vybíhajícím ze svahu nad údolím Kornatického potoka. Jeho někdejší podobu známe především díky výzkumu amatérského archeologa F. X. France, který areál v letech 1880 - 1886 důkladně prokopal. Cesta stoupala - již pod kontrolou opevnění předhradí - od jihu k severu. Pod skalkou na východní straně, na níž stávala strážní věž, se cesta zlomila v pravém úhlu na západ a vústila dnes již zcela zaniklou branou do předhradí. To mělo tvar nepravidelného trojúhelníku, vymezeného skálami a spojovacími hradbami. V jižním vrcholu předhradí stojí skála, na jejíž koruně stávala nějaká, snad dřevěná stavba obranného charakteru. V jejím sousedství přiléhala k východní hradbě podélná hospodářská budova. Vlastní hrad na severu byl položen výrazně výše než předhradí. Jeho staveniště - strmý skalní suk - bylo ve středověku uměle přitesáno tak, aby na jižní straně vytvořilo hluboký a široký příkop. Ten byl překonatelný pouze po mostě vedeném ze skály na jihu, na níž stávala mostní věž; po té již dnes není ani stopy. Po mostě se však ještě příchozí do jádra nedostal - pouze do úzkého mezibraní, jenž bylo z východní strany střeženo hranolovou věží. Teprve z tohoto mezibraní bylo možno branou dosáhnout malého hradního nádvoří, obsahujícího dvě stěžejní stavby: okrouhlý bergfrit v nejvyšší části skály na severovýchodě, v jehož sousedství byly objeveny i zbytky pece a palác na jihovýchodě, vedle nějž byla vyhloubena cisterna. Nálezy výtvarně náročně pojatých dlaždic a úlomků oken svědčí o tom, že palác byl na své poměry luxusně zařízenou stavbou, která převyšovala standard běžného šlechtického hradu své doby.
Současný stav:
Mimo terénního modelování se z hradu dochovaly jen velmi sporé zbytky zdiva a cisterna vysekaná ve skále.
Additional Hints
(Decrypt)
3 fgrwar fzepxl hcebfgerq prfgl grfar cerq xbelgrz cbghpxh
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures