Rád bych vás pozval na návštěvu k jednomu památnému stromu, jednomu z dlouhověkých velikánů. Jsou to zpravidla stromy výjimečné, stromy, které přežily mnoho lidských generací, stromy stojící buď jako solitéry ve volné krajině, jindy obklopeny vesnickou zástavbou, občas zcela pohlceny betonovou džunglí měst či aglomerací, nebo téměř ztraceny v lesích, kde byste si jich sotva všimli… Můžeme je označit také jako určitou formou paměti generací, kterou bychom měli předávat generacím dalším.
Stromy tady byly dříve než lidé. Svým životem lidem dávaly vždy užitek, v dávných dobách byly prakticky nenahraditelnými. I v dnešní době mají nepostradatelný význam jak pro krajinu, tak pro udržování vláhy či jako zdroj dřeva, ochraňují proti větru, jsou domovem hmyzu i ptactva… Stromy mají svoji osobitost, jsou dlouhověké a tak mohou provázet životem celou řadu pokolení. Stromy jsou prostě krásné. Kvůli všem těmto vlastnostem zaslouží naši pozornost a ochranu.
Památné stromy
takto se označují mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. První seznam chráněných a památných stromů byl zpracován a vydán v roce 1899, současný seznam pochází z roku 1992. Před rokem 1992 se tyto stromy označovaly jako stromy chráněné státem. Památné stromy jsou v současnosti v terénu označeny tabulemi s malým státním znakem České republiky a tabulemi s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“.
Podle zákona je možno za památné stromy prohlásit „dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje“.
Pro zabezpečení památných stromů se zpravidla vytyčuje ochranné pásmo a stanovují podmínky ochrany, tedy vymezují činnosti, které je možno v ochranném pásmu konat jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud nebylo ochranné pásmo takto vymezeno, platí, že každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná, pro památný strom škodlivá, činnost.
Informace o památných stromech jsou vedeny jak v listinné podobě (archiv ÚSOP), tak v podobě digitální (databáze památných stromů – dostupná ze stránky http://drusop.nature.cz). Zde jsou evidovány údaje převzaté z vyhlašovací dokumentace památných stromů a další odborné údaje o památných stromech s ohledem na aktuální stav.
Památné stromy jsou součástí živé přírody, proto je jejich seznam průběžně aktualizován a doplňován, protože i jejich „život“ není dán jednou provždycky, podléhají svému věku či jiným přírodním jevům, popřípadě činnosti člověka…
Dub u Valdeka
Jde o dub letní, jehož latinský název je Quercus robur L., výška stromu je 21m, obvod kmene ve výčetní výšce je 512cm a stáří stromu se odhaduje na 300 let. Je evidován pod číslem 104143. Dub již není ve zcela dobré kondici, je otázkou, jak zde ještě bude dlouho... Tento strom nebyl dříve nijak označen, chyběla zde obvyklá tabulka se státním znakem, v nedávné době se ale u stromu objevila zcela nová tabule. Na kmeni najdeme také zcela orezlé torzo historické tabulky.
Letní foto - převzato z wikipedia.cz
Dub letní, aneb co se můžeme dočíst
Je strom se silným kmenem a rozložitou korunou dorůstající až 45 m výšky a 1,5 m průměru kmene. Může se dožít až 2000 let. Zde je ale nutno podotknout, že údaje o rozměrech a délce života se liší zdroj od zdroje... Kůra je hrubě rozpukaná. Často obráží z pařezů i kmene. Letorosty jsou lysé, hnědošedé, s drobnými lenticelami (sloužící k provětrávání vnitřních pletiv). Listy laločnaté, tuhé, lysé, střídavé, 6–15 cm dlouhé s krátkým řapíkem a srdčitou bází. Jednodomá dřevina, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech. Plodem je žalud (až 3 cm dlouhý).
Stanoviště: Roste ve vlhkých půdách ve smíšených lesích a v doubravách.
Výskyt: Dub letní roste po celé Evropě, na Kavkazu a částečně v severní Africe.
Léčivé účinky: Dubová kůra má řadu význačných léčebných účinků. Má antioxidační a adstringentní účinky. Působí proti řadě virů a napomáhá od svědivosti pokožky. Má svíravé účinky, proto se užívá při průjmu a na trávicí obtíže. Pozitivní účinek dubové kůry je znám při nadměrném pocení. Dále se užívá jako obklad na spáleniny, odřeniny, ekzémy a omrzliny.
Období květu: Duben až květen.
Zdroj: pamatnestromy.cz, drusop.nature.cz, wikipedia.cz, lesycr.cz