Pravda - Kronika Hradku Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Veškeré informace k celé sérii najdete v keši GC6DN0A - Úvod - Kronika Hrádků
Pravda – Kronika Hrádků
Historie objektu:
Písemné zprávy vztahující se ke hradu Pravda jsou velmi skromné. Určitě nestál před polovinou čtrnáctého století; tehdy byly totiž okolní majetky pod pevnou kontrolou královského hradu Džbánu. Symbolický název Pravda vedl dokonce některé badatele k hypotéze, že hrad mohl vzniknout až v období husitských válek někdy po roce 1420. Tomu se ale zase zdají odporovat některé stavebně historické detaily objektu, které ukazují, že hrad byl budován ve dvou etapách. Nelze se tak za současného stavu vědomostí než spokojit s konstatováním, že nejstarší stavební vývoj hradu neznáme. Mladší úpravy, spojené s rozšířením hradu a s výstavbou impozantního zemního opevnění, lze pak přičítat pánům z Kolovrat. Realizoval je patrně Beneš řečený Svině, který před rokem 1432 získal pnětlucké panství s tvrzí. Beneš byl významným členem rodu - působil dokonce jako hejtman žateckého kraje - a měl tudíž jistě dobrý důvod k tomu, aby rodovou pnětluckou tvrz nahradil sídlem honosnějším. Nepřímým důkazem provedení tohoto záměru je skutečnost, že tvrz v Pnětlukách se již roku 1456 uvádí jako pustá. Dědicem Beneše se stal po jeho smrti v roce 1473 jeho syn Jan, jenž zastával funkci hejtmana litoměřického kraje a který v roce 1523 Pravdu prodal Děpoltovi z Lobkovic. To je také první přímá zmínka o hradu! Z doby těsně před zánikem... Již Děpoltův vnuk Litvín, který hrad zdědil po svém otci Janovi roku 1538, na Pravdě nesídlil a ponechal jej svému osudu. A tak se při prodeji majetků mezi členy lobkovického rodu r. 1593 o hradu hovoří jako o ˝zámku pustém, který slove Pravda˝.
Exteriér, stavební vývoj:
Stavebně pozoruhodný hrad Pravda byl vybudován na západní straně protáhlého návrší, které tvoří severní hranu Domoušické kotliny. V době halštatské i ve středověku tudy vedla důležitá spojovací cesta. Ploché staveniště (484 m n.m.) bylo přístupné pouze od severovýchodu, na ostatních stranách byl hrad chráněn strmými svahy. Dvojdílný hrad byl vybudován ve dvou stavebních fázích. Naše znalosti o té starší jsou však tak zlomkovité, že se v dalším textu omezíme pouze na popis hradu tak, jak vypadal ve druhé fázi svého vývoje. Bezvěžové hradní jádro trojúhelníkového půdorysu působilo horizontálním a rozložitým dojmem, z jehož obrysu žádná stavba v podstatě nevyčnívala. To se týká i nízké věžovité vstupní brány v severozápadním rohu trojúhelníku. Tato podoba jádra velmi dobře koresponduje s opevněním předhradí a přístupu, jak bude patrné z dalšího popisu. Opevnění samotného jádra nijak progresivní není; jeho trojúhelníkový areál byl obehnán širokým příkopem a mimo přístupové strany předhradí i valem, který ještě zvyšoval strmost stěn příkopu. Téměř na všech stranách obíhal jádro úzký parkán, který mohl být - s ohledem na svou konstituci jakož i malou šířku vstupu - použit pouze pro střelce s lehčími kusy, nikoliv pro děla. Pozoruhodné však je, že vstup do parkánu nevedl z věže vstupní brány, nýbrž byl proražen v čelní hradbě jádra. Budovy v jádře přiléhaly ke hradbám. Nejvýstavnější z nich byl palác v jižním nároží, který přiléhal k západní hradbě. Dvouprostorový palác býval přístupný portálem z nádvoří a býval plochostropý. Na severní štít paláce navazovala menší budova, snad hradní kuchyně. Druhá velmi výstavná budova stávala ve východním nároží při jihovýchodní hradbě. Jak ukazují její nepříliš dobře dochované zbytky, vznikla ve dvou stavebních etapách, měla valeně zaklenuté stropy a byla podsklepená. Vybavení této budovy muselo být v pravdě luxusní, jak o tom svědčí nález střepů honosných kachlových kamen ze zeleně glazovaných prořezávaných kachlů s architektonickými motivy. Při čelní a západní hradbě jádra stávaly i další budovy; vzhledem k tomu, že jsou však dnes zcela destruovány, nelze jejich původní podobu a účel ani přibližně určit. Zaslouženou pozornost získalo hradu opevnění přehradí a kontrola přístupové cesty. Ostrožna byla přeťata širokým příkopem, za nímž byl navršen mohutný val s bránou do předhradí. Val nejen vymezoval hranu přehradí na severoseverovýchodní straně, ale svou hmotou zároveň kryl hradní jádro před dělostřeleckou palbou z ostrožny. Val sám umožňoval umístění těžkých kusů; protože vznikl v pionýrské době dělostřelby, lze předpokládat, že byl na koruně opatřen krytou střeleckou chodbičkou, která měla zabránit vlhnutí střelného prachu u primitivních střelných zbraní těžkého kalibru druhé poloviny 15. století. Aktivní složku obrany převzaly dva lunicovité zemní útvary, nacházející se na okrajích ostrožny před příkopem. Sloužily jako dělostřelecká stanoviště, z nichž bylo možné pokrýt křížovou dělostřeleckou palbou veškerý prostor před hradem. Tímto mimořádně progresivním opevněním se hrad Pravda řadí k nemnoha předchůdcům barokních zemních opevnění nastupující éry.
Současný stav:
Z hradu Pravdy se dochovaly výrazné zříceniny budov jádra, obklopujících prostorné nádvoří. Dobře patrné je i reliéfní modelování zemního opevnění; výjimku představuje jihovýchodní lunicovité palebné postavení, které bylo prakticky zcela zničeno lesními cestami.
Additional Hints
(Decrypt)
fzex 1,5 z anq mrzv cerq gebwxzrarz, ivfv
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures