Rád bych vás pozval na návštěvu k jednomu památnému stromu, jednomu z dlouhověkých velikánů. Jsou to zpravidla stromy výjimečné, stromy, které přežily mnoho lidských generací, stromy stojící buď jako solitéry ve volné krajině, jindy obklopeny vesnickou zástavbou, občas zcela pohlceny betonovou džunglí měst či aglomerací, nebo téměř ztraceny v lesích, kde byste si jich sotva všimli… Můžeme je označit také jako určitou formou paměti generací, kterou bychom měli předávat generacím dalším.
Stromy tady byly dříve než lidé. Svým životem lidem dávaly vždy užitek, v dávných dobách byly prakticky nenahraditelnými. I v dnešní době mají nepostradatelný význam jak pro krajinu, tak pro udržování vláhy či jako zdroj dřeva, ochraňují proti větru, jsou domovem hmyzu i ptactva… Stromy mají svoji osobitost, jsou dlouhověké a tak mohou provázet životem celou řadu pokolení. Stromy jsou prostě krásné. Kvůli všem těmto vlastnostem zaslouží naši pozornost a ochranu.
Památné stromy
takto se označují mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. První seznam chráněných a památných stromů byl zpracován a vydán v roce 1899, současný seznam pochází z roku 1992. Před rokem 1992 se tyto stromy označovaly jako stromy chráněné státem. Památné stromy jsou v současnosti v terénu označeny tabulemi s malým státním znakem České republiky a tabulemi s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“.
Podle zákona je možno za památné stromy prohlásit „dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje“.
Pro zabezpečení památných stromů se zpravidla vytyčuje ochranné pásmo a stanovují podmínky ochrany, tedy vymezují činnosti, které je možno v ochranném pásmu konat jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud nebylo ochranné pásmo takto vymezeno, platí, že každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost.
Informace o památných stromech jsou vedeny jak v papírové, listinné podobě (archiv ÚSOP), tak v digitální (databáze památných stromů – dostupná ze stránky http://drusop.nature.cz). Zde jsou evidovány údaje převzaté z vyhlašovací dokumentace památných stromů a další odborné údaje o památných stromech s ohledem na aktuální stav.
Památné stromy jsou součástí živé přírody, proto je jejich seznam průběžně aktualizován a doplňován, protože i jejich „život“ není dán jednou provždycky, podléhají svému věku či jiným přírodním jevům, popřípadě činnosti člověka…
Stradonický dub
Jde o dub letní, jehož latinský název je Quercus robur L., výška stromu je 25m, obvod kmene ve výčetní výšce je 350cm a stáří stromu se odhaduje na 200 let. Strom je evidován pod číslem 104177. Strom je označen obvyklou tabulkou se státním znakem, na kmeni najdeme i klasicky historickou tabulku „Strom chráněný státem“.
Památné duby letní
K nejstarším žijícím dubům letním na našem území patří:
- Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou (900-1100 let)
- Císařský dub v Újezdě (část Mohelnice) (~1000 let)
- Körnerův dub v Dalovicích (700-1500 let)
- Svatováclavský dub ve Stochově (700-1100 let)
- Oldřichův dub v Peruci (600-1100 let)
- Žižkův dub v Podhradí (600-800 let)
- Petrohradský dub (400-900 let)
- Lomanské duby nedaleko Lomničky (500-700 let)
Odhady věku se zpravidla velmi různí, u stromů s pověstí (Körnerův, Svatováclavský a Oldřichův dub) bývají obvykle vyšší odhady věku nadsazené.
Obvodem kmene nejmohutnější žijící duby letní:
- Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou (1020 cm, 2009)
- Žižkův dub v Podhradí (923 cm, 2009)
- Petrohradský dub (918 cm, 2009)
- Dub za Velkou Houkvicí (893 cm, 2001)
- Körnerův dub (888 cm, 2010)
- Veledub, nebo-li dub u Nežárky (851 cm, 2007)
- Svatováclavský dub (850 cm, 2010).
Mnohé duby letní, které dosahovaly podobných i vyšších rozměrů a věku, již zanikly, nebo se jejich rozměry vlivem poškození snížily. V 90. letech 20. století odumřel Goethův dub o obvodu 1040 cm (2002) a odhadovaném stáří 1000 let. Věk 1000-1500 let byl přisuzován i Oseckému dubu, ze kterého již zbyla jen část dávno mrtvého torza. Stále živý, ale bez velké části kmene o původním obvodu 1236 – 1600 cm je Císařský dub v Žehušické oboře.
Ke Stradonickému dubu se dostanete příjemnou procházkou po zpevněné cestě od doporučeného parkoviště, mezi loukami a poté kolem letištní plochy, oblast na druhé straně cesty patří statku Krkavčí hora, kde se komerčně věnují ustájení koní. Z této cesty je za jasného počasí příjemný výhled do okolí. Přístup je samozřejmě možný i pěšky, lesem od Nižbora, či od rozcestí Chyňava.
Zdroj: pamatnestromy.cz, drusop.nature.cz, wikipedia.cz, lesycr.cz