Léčebný dům s hostincem, včetně velkého bazénu vybudovala v roce 1897 s obrovskými finančními náklady tehdejší „Německá záložna Leipniker vorschuskassa“. Léčebné metody byly založeny na pozitivních účincích studené vody, přičemž byly využívány především přírodní léčitelské metody Dr. Kneipa. Stálých lázeňských hostů tam však bylo pramálo, a to i během horkých letních měsíců.
V roce 1932 bylo postaveno v lesíku u Badhausu první tenisové hřiště. Po vybudování nových tenisových dvorců u lipenské sokolovny, rovněž ve třicátých letech, však toto hřiště postupně zaniklo.
Od srpna 1945 pak v bývalém lázeňském zařízení fungovalo Internační středisko určené především pro tzv. "politicky nespolehlivé" občany německé národnosti. Internační středisko bylo zrušeno až 31. července 1946.
V roce 1953 začala budovu využívat Střední škola elektrotechnická, jako ubytovnu pro své studenty. V roce 1967 však místo opouští a stěhuje se do nově postaveného internátu přímo v Lipníku nad Bečvou.
V průběhu 80. let 20. století byl objekt vyňat z památkové péče a do roku 1989 sloužil jako sklad civilní obrany.
V roce 1996 byl vypracován přerovskou firmou „Jiří Knop – Protech“ projekt na Sporthotel Badhaus pro firmu Philips Hranice. K plánované přeměně objektu však již nedošlo.
Od roku 2005 je nemovitost ve vlastnictví jednoho lipenského podnikatele. Mělo zde vzniknout rehabilitační a odpočinkové centrum pro postižené děti. Tento potřebný a záslužný záměr však nezískal dostatečnou podporu.
Nyní budova nezadržitelně chátrá. Hlavní problém tkví zejména v tom, že se celá lokalita nachází v rizikové zátopové oblasti. Naděje na realizaci jakékoliv rekonstrukce je tak mizivá. V poslední době postupně vzniká na pozemcích v bezprostředním okolí bývalého lázeňského domu černá skládka.
Najde ještě někdy Badhaus své původní poslání, či jiné prospěšné uplatnění ?!
Keš není uvnitř budovy, proto tam z důvodu bezpečnosti nevstupujte. Nyní zde probíhají stavební práce. Z tohoto důvodu byla krabička přesunuta na bezpečnější a přístupnější místo.