Tento revír se rozkládá západně a jihozápadně od revíru Jirenského. V severním i jižním okolí Kladrub. Vyskytovaly se v něm pouze práce menšího rozsahu. Nejvýznačnější historické důlní dílo představoval důl Jakub v Kladrubech.

Jednalo se vlastně o dvě štoly, horního a dolního Jakuba. O důlních dílech jsou zaznamenány poznatky jen na základě vyprávění starých havířů, německého spisu z 15. 7. 1928 a z mapy z roku 1810. Důl představovala štola, sledující žílu směrem k jihu. Její ústí je situováno při řece Úhlavce a ve vzdálenosti deset metrů od něj je 33 metrů hluboké hloubení. Z něho bývala v hloubce 24 m sledována 20 metrů dlouhou chodbou, vedenou směrem severním, souvislá žilka 10 – 15 centimetrů mocného galenitu. Směrem severovýchodním sledoval důl v délce 17 metrů pouze bezvýznamnou puklinu. V roce 1923 získala důl od firmy Simon Hofmann z Plzně německá firma „Blei und Silber EBG“.

V té době probíhalo čerpání důlních vod z hloubení vodotěžným strojem na vodní pohon, poháněným soutyčím. Jednalo se o klasické mihadlo. Severněji od bývalého dolu Jakub se nacházejí štoly s názvy Důvěra v Boha, Koruna a Cecílie. První zmínka o nich pochází z roku 1810, kdy byly zakresleny v mapě. Štoly Koruna jsou dvě a obě sledovaly v délce několika metrů zcela bezvýznamnou hydrotermální křemennou žilku. Situovány byly 300 m pod ústím štoly Důvěra v boha. Štola Cecílie představovala jistě větší dílo, což lze usuzovat podle velikosti haldy při jejím zavaleném ústí, situovaném nedaleko obecního mlýna . Štola Důvěra v boha se nalézala pouze několik metrů pod terénem ve vzdálenosti 400 m severně od Kladrub a sledovala jen žilku s nevýrazným zrudněním.

Vstup do štoly je zakázán. Při porušení hrozí nebezpečí úrazu.