Lužické nádraží
Něco málo z historie Lužického nádraží
Za vlády Ferdinanda V. bylo u nás započato s budováním železnice. Na začátku byl projekt železné dráhy z Vídně do Krakova. Až do roku 1918 nesla název "Císařsko-královská dráha Ferdinanda V". Po roce 1918 převzala správu Československá republika.
Úsek železnice z Vídně do Břeclavi byl slavnostně otevřen v červnu 1839. V tomto roce byl také zprovozněn úsek z Brna do Břeclavi. Před 175 lety se dokončil jednokolejný provoz nákladního vlaku mezi Břeclaví a Hodonínem. Využívala jej k přepravě tabakového zboží a to hlavně Hodonínská tabáková továrna. Postupně byly zřizovány další stanice. V Lužicích byla zastávka prosazena v roce 1900. Byla to hlavně zásluha místních skláren, které tu měli hlavní sklad.
V roce 1946 manželé Kotáskovi vyzdobili nádraží slováckými ornamenty. Po řadu let patřilo lužické nádraží k nejkrásnějším na trati mezi Břeclaví a Přerovem.
V parních lokomotivách se zpočátku topilo dřevem a později lignitem z lužických dolů. Když měl poprvé projíždět lužickým nádražím vlak, lidé si vykládali, že pojede čert a schovávali se. Z toho důvodu bylo velkým problémem získání pracovníků na dráze. Nábor probíhal někdy jako odvody na vojnu - při různých zábavách, v hospodě, často za pomoci alkoholu.
Pro odlovení keše není potřeba vstupovat do kolejiště ani do nádražní budovy!!!!
Při samotném odlovu se chovejte nenápadně a dávejte si pozor na velké množství mudlů, jenž se v okolí nádraží vyskytuje. V okolí je dost odlehlých míst, které vám poslouží k nerušenému logování. Parkovat můžetepřímo před nádražní budovou.
Je to naše první založená keška, tak doufáme, že se vám bude líbit.
Přejeme příjemný odlov :-)