HISTORIE
První zmínka o vsi Žim je činěna v soupisech papežského desátku z ústeckého děkanátu zapisovaných v letech 1352 – 1391. Tato nejednoznačnost data první zmínky je způsobena skutečností, že zápisy nebyly vročeny a knihy byly historiky zařazeny do časového rozpětí – ví se, že zápisy byly započaty v roce 1352. Zcela konkrétní zmínky o vsi jsou spojeny s existencí farního kostela Nalezení sv. Kříže a uplatňování patronátního práva k němu, které drželi vlastníci hradu Skalka. Patronátním právem, se rozumělo právo jmenovat faráře k vlastněným kostelům – tzv. podávat faráře a proto také právo podací. To bylo spojeno s platem, který dostal držitel patronátního práva. Z uvedených důvodů bylo patronátní právo ke kostelům jako zdroj příjmů předmětem obchodu. Držiteli patronátního práva ke kostelu v Žimi byli v letech 1357 – 1360 Petr ze Skalky, 1369 – 1378 Ješek ze Skalky, syn Fráňův, zv. také Jícha. Příslušníci tohoto rodu také drželi svého času Řehlovice. Rod vymřel do poloviny druhého desetiletí 15. století. Dědici pánů ze Skalky se stali páni ze Sulevic. V roce 1414 je jako držitel Skalky připomínán Hanuš ze Sulevic. Tak se stali vlastníky Žimi příslušníci rodu zvaného Kaplíři ze Sulevic. Vedle nich byly v Žimi i další statky držené šlechtici z jiných rodů. Jedno z nich známe po jménu – v roce 1392 se připomíná Martin ze Žimu.
Před rokem 1515 prodal Volf Kaplíř tvrz Stoličky i s Malhosticemi Václavovi Kyšperskému z Vřesovic. Volf z Vřesovic v roce 1537 koupil od Šimona Třeštíka z Hyršova panství Teplice a k němu pak připojil i statek Malhostice, jehož součástí byl i díl vsi Žim s dvorem poplužním a kostelním podacím.
Autor: Gortyna – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Odkaz
