|
Obec Semovice se nachází 2,5 km severně od Bystřice. První písemná zmínka je datována k roku 1398. Semovice patřily ke konopišťskému panství, které bylo od 14. do 16. století v majetku Šternberků. Roku 1603 část obce koupila Dorota Hodějovská. Během třicetileté války se celé konopišťské panství dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna a později Pavla Michny z Vacínova. V Berní rule z roku 1654 je osada uváděna pod týneckým panstvím v majetku Václava Michny z Vacínova a nachází se zde dva sedláci a jeden chalupník. Roku 1716 týnecké panství včetně osady zakoupil Jan Josef z Vrtby. Dalšími majiteli konopišťského a týneckého panství byli Lobkovici.
V roce 1943 proběhlo násilné vystěhování obyvatelstva z důvodu zřízení vojenského cvičiště (Truppenübungsplatz Beneschau). V Semovicích byl umístěn německý sklad munice, který během druhé světové války vybuchl.
V roce 1964 se stala obec Semovice součástí obce, dnes města Bystřice.
Ke dni 1. 11. 2013 žilo v Semovicích 53 trvale přihlášených občanů, z toho 22 žen a 31 mužů.
|
|
Neveklovsko spadalo do II. a III. etapy vysídlení oblasti, tj. do let 1942-43. Semovice měly určené datum 31. prosince 1943. Podmínkou bylo absolutní vyklizení usedlostí, vše vyčistit, vyklidit dvory...
Vzhledem k narychlo zřízenému skladišti třaskavin (březen 1943) v místních staveních a hospodářských budovách se termín vystěhování Semovic musel urychlit a obyvatelé měli najednou na opuštění svých domovů jen pouhé 3 dny! Nadlidský úkol... Nový termín pro vystěhování zněl 27. března 1943, tento datum se místní obyvatelé dozvěděli právě ty tři dny před jejím vypršením.
V bývalém Klikově hostinci se plnily nábojnice granátů, pracovali zde kromě německých vojáků i Češi. 3.března 1944 třaskaviny v Semovicích vybuchly. Oběti? – Ví se o čtyřech německých vojácích, postavili jim památníček před bývalým –už – hostincem U Kliků, po válce odstraněn. Byly – li oběti české, nevíme. Zachovaly se fotografie – kupodivu i z místa plnírny i bezprostředně po výbuchu.
Citace z dobového dopisu, který píše paní Párysová rodičům paní Filípkové:
„Milí! Vybuchl v Sem. celý barák, tady se sypala okna, zabilo to 8 lidí a dosud je obava, že přijde další exploze. Některé jiné baráky jsou rovněž rozsypány. Prach a různé částky domu p. Páva jsou až za Kasárnou. –Vše je červené od prachu z cihel.- Další zpráv napíši. … Zdraví P.“
Z následujícího dopisu : „ ... Tedy vylétla doopravdy hospoda, ve které pracovali vojáci i Češi a „ temperovali munici“. Všichni Němci jsou asi mrtví, dokonce ještě nenalezení. – Po hospodě není ani památky a ostatní domy popraskané, jen tak drží pohromadě. –Kolik Čechů tam zůstalo, nebo je v nemocnici se neví. –Dokonce nadhodila paní Bergerová od vedle, že by to mohla být sabotáž a že je to švajneraj, že k takové věci dají Čechy na hlídku…“
Ana závěr. Na stodole – v Semovicích či Potokách se našel nápis, básnička. Psaná německy , zachována náhodou, opisem.
Her stand ich auf dem Posten
Und hab nachgedacht
warum mich der Teufel
nach Semowic gebracht
Básničku přeložil pan podpl. A. Pořízka takto:
Stojím tu na stráži
A vrtá mi hlavou
Proč mě čert
Do Semovic zanesl
Proč? Zřejmě pro smrt. Ale, kdo , který voják tu na stráži stál, to se nedozvíme...
|
|
Keš je malá PET umístěná v krytu na uschlé části dvojstromu tak, aby šla celkem snadno nalézt a zapsat se. Odklop do strany, vytáhni PET a s krytím prosím nemanipuluj.
Pozor dejte jen na auta, kteřá projíždějí po silničce okolo, občas jezdí jak blázni...
Parkovat lze pohodlně kousek od keše.
!!! Prosíme, nemanipulujte s krytím keše - jen sáhni pro krabičku!!! Díky.
|