Okrouhlík je jedním z našich oblíbených míst. Příliš informací se nám o něm zjistit nepodařilo, ale rádi bychom vás sem pozvali na malý výlet. Návštěvu tohoto místa doporučujeme i dětem. Nachází se zde obora, v níž můžete vidět plno domácích zvířat – kozy, králíky, slepice, husy, kačeny, a také daňky. Na místě si můžete odpočinout na dřevěných lavicích, projít se po stopách Yetiho, vyfotit se s parohy na hlavě a děti se mohou vyřádit třeba na houpačce. A také jim můžete vyprávět příběh o Mumlíkovi. Že jej neznáte? Tak tedy poslouchejte...
Žil kdysi, ještě v dobách, kdy lidé na pohádkové bytosti věřili téměř bez výjimky, v lesích okolo Okrouhlíku jeden skřítek. Jmenoval se Mumlík a byl z rodu skřítků Fanfulínů. Fanfulíni jsou pověstní svou škodolibostí, rádi zlobí jiné tím, že jim schovávají věci a dělají naschvály. Většinou je to více či méně neškodná zábava, protože se v nich hne svědomí a schovanou věc zase někde pohodí, aby ji dotyčný našel, když už ji vlastně nepotřebuje. Jenže tenhleten Mumlík nebyl úplně obyčejný Fanfulín. Měl zlou povahu, protože se narodil o půlnoci v den, kdy čarodějnice provádí své reje na obloze. A tak nejenže lidem škodil, ale jeho rošťárny zacházely tak daleko, že byl svému okolí až nebezpečný. Jednou třeba nenápadně sundal kolo za jízdy z povozu sedlákovi z blízké vesnice a ten vjel i s nákladem hnoje až do samotné chalupy. Jindy zase rozdmýchal skoro vyhaslé ohniště, až uhlíky vylétly ven a když začala chalupa hořet, schoval všechna vědra, aby lidé neměli čím hasit. Někteří vesničané se s ním i setkali a pak vyprávěli historky o jeho brblání, nadávání a zlomyslném smíchu, když se mu lumpárna zdařila. Už delší dobu místní přemýšleli nad tím, jak se skřítka zbavit nebo ho vyhnat z jejich území. Nikdo si však nevěděl rady.
Jednoho dne provedl Mumlík zase velkou lumpárnu. Zakryl velkou jámu v lese u cesty větvemi a listím a čekal, kdo mu do té pasti spadne.. Zanedlouho se tudy ubíral místní hospodský Pytlík, který si krátil cestu domů přes les. Protože byl navštívit svého bratra ve vedlejší vísce a dobrý mok jej provázel po celou dobu návštěvy, nebyly jeho kroky zrovna lehké a přesné. I stalo se, že šlápnul přímo do pasti, zřítil se do jámy a vyvrtnul si kotník. Marně volal o pomoc, jediné, co slyšel, bylo zlomyslné chechtání proradného skřítka.
Byl by tam snad zůstal nadobro, kdyby se do místní vesnice přes hustý les zrovna nevydal chrabrý chasník jménem Slavomír. Uslyšel volání o pomoc a rozběhl se za hlasem pomoci. Nebohého hostinského z jámy vytáhl a na svých zádech ho donesl až domů do jeho hostince. Pytlík mu byl tuze vděčný a nabídl mu nocleh a výbornou večeři jako odměnu.
Když tak seděli nad pečenými žebry, rozpovídal se hostinský o Mumlíkovi a o tom, jak je to s ním v kraji těžké. Slavomír se zamyslel a dostal nápad, jak na skřítka vyzrát. Zanedlouho se po vsi šeptem nesla zpráva, že ten nový chasník, který přišel do vesnice, vlastní krabičku, která skrývá tu největší lumpárnu pod sluncem. Samozřejmě, že se to brzy doneslo i k uším skřítkovým. A to bylo něco pro něj! Jak si vůbec někdo může dovolit dělat lumpárny v jeho revíru? Byl vzteky bez sebe. A tak čekal na vhodnou příležitost, jak by milého Slavomíra překvapil.
Jednou Mumlík zase okouněl okolo vsi a najednou vidí, že chasník Slavomír odpočívá na louce poblíž lesa. Dřímá a vedle něj, světe div se, leží ta jeho podivná krabička. Ve skřítkovi se okamžitě vzedmula zloba a také touha krabičku ukrást. Připlížil se blíž a v okamžiku skočil a chňapl po vytoužené schránce. Ale co to, ouha! Ono to lepí! A milý Mumlík už tuhne, on překvapením a jeho prsty díky lepidlu. A než se nadál, Slavomír vyskočil a už ho drží i s krabičkou. To bylo nářku a láteření, ale vše bylo marné, Slavomír s ním žádné slitování neměl. Už toho slyšel mnoho o skřítkových proradných činech.
Odnesl ho tedy do lesů a tam, v tajemné lesní skrýši, jej pevnými pouty přivázal a uvěznil, dokud se skřítek nenapraví. S Mumlíkem ve skrýši zůstala i krabička, která mu však z prstů nakonec odpadla.. A co v ní bylo? Tak na to si už musíte přijít sami..
Vždy se dme pýchou
ten skrček mrňavý,
když na účet jiného
občas se pobaví.
Kdo směle mu vzdoruje,
kurážný být musí,
jinak s ním zajisté
řádné trable zkusí.
Vyjednat s ním příměří
někteří se pokusili,
úsilí však bylo marné,
jenom se zlou pochodili.
Když jed na vás ze slov svých
nekonečně chrlí,
obrňte se nervy,
a taky pevnou vůlí.
Kdyby se snad někomu
v srdci lítost hnula,
dejte pozor veliký,
ať nečeká vás smůla.
Odvahu seberte
a pro krabku sáhněte,
pout jeho však zbavovat ho
tomu se radši vyhněte...
-----
Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Můžete se zde však podívat na zvířátka a odpočinout si. Prosím, chovejte se u obory ohleduplně a nevjíždějte sem autem, vjezd vozidlům je zakázán. Nejlepší variantou je zaparkovat vůz na doporučených souřadnicích. Je to sice kousek pěší chůze, ale klidnou přírodou a na čerstvém vzduchu.
Skřítkovo vězení i s krabičkou můžete najít na souřadnicích N49°12.??? E016°22.???
U skrýše se vám také bude hodit informace, kterou se dozvíte po kontrole vašeho řešení:
Za betatest děkujeme Cavalier Teamu!