Třebichovice se nacházejí několik kilometrů severně od Kladna na úpatí Vinařické hory nad Knovízským potokem.
Nejstarší dochované zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století - první písemná zmínka o vsi je z roku 1324. V roce 1442 část vsi patřila vladyku Janovi, část Kladnu a část Buštěhradu. V roce 1536 pánové z Martinic připojili ves ke Smečnu, část vsi v roce 1548 patřila Kornhausu a část nejvyššímu purkrabství Pražskému. Od konce 16. století patřila ves držitelům smečenského panství, významnému rodu Martiniců a součástí panství Smečno zůstala až do konce I. světové války. Vysoký komín se tyčí v místech, kde stávala ve své době moderní, Schmidtova kruhová cihelna. Ta vznikla po 1. světové válce na místě původních pěti ručních cihelen. Cihly se zde vyráběly ještě v roce 1979. Dnes je zpustlá cihelna prakticky rozebrána - je to běžný "jev", který můžeme sledovat již z dob nejstarších kamenných hradů... V Třebichovicích byl také kamenolom se štěrkovnou, kde se až do poloviny 20. století lámal a zpracovával čedič z nedaleké Vinařické hory.
Místní náves zdobí hodnotná barokní kaplička se zvoničkou, postavená na samém konci 18. století, v roce 1797. Tato stavba dotváří prostor návsi a odráží historický význam celé obce. Zvonilo se v ní až do 2. světové války, kdy byl zvon zrekvírován pro potřeby válečného průmyslu.
Kaple je památkově chráněna od 3. 5. 1958 a dá se o ni říct, že je ve velmi dobrém technickém stavu.
Druhou významnou památkou zaniklých časů je podle řady pramenů barokní sloupek* z roku 1694, který údajně stojí těsně za obcí při silnici do Pcher. Sloupek jsem hledal a dokonce se na něj zkoušel ptát, ale tady se musím přiznat k čistému DNF :-), bohužel neúspěch. Takže, pokud budete mít dost času a nebudete vědět, co s ním, můžete se pokusit najít i tuto památku, krabičku zde však nehledejte...
Co o kapli říkají na slovo vzatí odborníci - zní to až poeticky, nezdá se vám?:
Je to „Vertikálně orientovaná stavba čtvercového půdorysu a má odsazenou zvonovou část ukončenou sedlovou střechou. Obě části odděluje mohutná profilovaná římsa, která se v průčelí nad vstupem segmentově zvedá. Půlkruhově zaklenutý vstup lemovaný šambránou a zdůrazněný mohutným klenákem je rámovány lizénami. Nároží kaple jsou zaoblená a zdůrazněná lizénami. Patro prolamuje půlkruhově zaklenutý otvor pro zvon. Plochu ve frontonu štítu člení půlkruhově sklenutá nika. Fronton, otvory i nároží patra zdůrazňují lizénové rámy a šambrány“.
Po přečtení tohoto popisu si bez obrázku jen málokdo představí, jak vlastně taková stavba vypadá… cože to ta šambrána či lizéna vlastně je? Ještě tak snad klenák… Skoro námět na mysterku... Ale nebojte se, podíval jsem se za vás do wikipedie:
Šambrána je ozdobný architektonický prvek, který rámuje a tím zdůrazňuje okna či dveře na vnější fasádě.
Klenák je obecně jakýkoli kónický dílec použitý k vyzdívání klenby.
Lizéna je svislý plochý pásovitý architektonický dekorativní článek členící fasádu.
* Boží muka u Třebichovic - aktualizace leden 2019:
Ze silnice ve směru Třebichovice – Hrdlív je odbočka vpravo na Saky. Asi po 300 metrech na této odbočce leží po pravé straně mlýn, zvaný Paninský. Přímo proti cestě k němu vedoucí stojí přes silnici v hustém porostu náletů torzo Božích muk. Pravděpodobný původ: Zpráva žákyně 3. třídy měšťanské školy ve Slaném M. Hušákové ve Vlastivědném sborníku okresu slánského a novostrašeckého ze školního roku 1928 – 1929, která v Paninském mlýně v té době bydlela, udává: Mým bydlištěm je osamělý mlýn poblíž Třebichovic. U našeho mlýna je pomník, který má podobu sloupu a nahoře je kamenná koule. Tento pomník byl již několikrát poražen, ale obec Třebichovice jej postavila vždy znovu. Na tomto pomníku je nápis: „Tento sloup dal postaviti Jan Sobinský ke cti a chvále Bohu r. 1694.“ O tomto sloupu se vypravuje: „Když zde byla válka, padli tam tři důstojníci a na památku toho Jan Sobinský dal postaviti tento pomník.“
Popis památky:
Jedná se o torzo menší pískovcové stavby. Oproti výše uvedenému není nijak zdobena ani datována. S ohledem na linoryt L. Nováka z Motyčína, pocházející se vší pravděpodobností ze stejné doby jako výše uvedené informace, byl původní podstavec s nápisem a datací nahrazen novým bez nápisu. U stávajících božích muk chybí i základový trojitý stupeň a vrcholová část stavby včetně koule. Z původní stavby zůstal zřejmě pouze vypouklý válcovitý dřík s kruhovou plackou nahoře a dole a se čtvercovou patkou. Kvádr podstavce má rozměry 47 × 47 centimetrů a je 50 centimetrů vysoký. Na něm leží třívrstvý sokl, jehož spodní část má rozměry 56 ×56 × 8 cm, střední 59 × 59 × 10 cm a horní 44 ×44 × 10 cm. Dřík památky tvoří 183 cm vysoký, dole i nahoře se zužující sloup, ukončený ozdobnými plackami. Obvod dolní placky je 142 cm, obvod sloupu dole 117 cm a nahoře 92 cm. Obvod horní placky je 110 cm.9)
V květnu 1998 byla boží muka u Třebichovic odcizena. Proto je najít již není bohužel možné...
Zdroj: Národní památkový ústav, Wikipedia, www stránky obce, Slánský obzor.
K vlastní keši: vše podstatné najdete ve waypointech, výpočet je tentokrát jednoduchý a nezáludný. Hledáte lock&lock krabičku 450ml, která je uložena mimo frekventovaná místa, pěší přístup je jednodušší než na kole, ale i s tím kolem se sem dostanete celkem rozumně, jen je to jako s tím maršálkem z Rumcajse, musíte přijet od Kopidlna a ne od Kbelnice 
.
Informace o sérii Drobné církevní památky (DPC): Duchovním otcem této série je P.I.A.F.. Je otevřena pro všechny, které myšlenka zaujala a kteří tak mohou vytvářet vlastní keše s touto tématikou, neboť drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a časem by tak mohla být podchycena a zdokumentována část krajiny. Výchozím požadavkem je zachování tvaru názvu keše, včetně návaznosti číslování.
Do série Drobné církevní památky patří tyto keše:
