Procházka může začít u Žebráku, kousek od něj navštívíte hrad Točník. Dále po žluté trailové stezce pokračujte do vísky Hředle (3km), kde minete krásný pomníček s lavičkou a pastviny kraviček. Konec 15km trasy končí na Leontýnském zámku (Domova pro lidi s postižením).
A co o Hředli víme z minulosti?
O dávném osídlení zdejší krajiny svědčí nález popelnic a lidských kostí v roce 1907. Z popelnic byla bohužel zachována pouze jedna, která byla odvezena do Národního muzea.
První známá písemná zpráva o Hředlích je již z roku 1336, kdy se připomínají jako ves patřící Žebráku, kteréžto panství popustil zmíněného roku Zbyněk ze Žebráku králi Janu Lucemburskému. Jelikož obec patřila k panství žebráckému a později točnickému, měnila se vrchnost podle toho, do kterých rukou zmíněná panství přecházela. Posledním držitelem tohoto panství byl od roku 1879 Colloredo-Mansfeld.
O osudech obce z dob minulých je málo zpráv. V pamětní žebrácké knize je záznam z roku 1585 o velikém krupobití s přívalem, kterým byly Hředle postiženy. Mnoho útrap zažili místní obyvatelé zejména po bitvě na Bílé hoře, a to od císařských a švédských vojsk, před nimiž vyhledávali místní občané ochranu na hradě Točníku. V té době byla zničena ves Lhotka u Hředel. V důsledku toho darovala vrchnost pozemky, které patřily k této vsi ( 145 korců), hředelským sedlákům. Ti z nich odváděli každý třetí mandel. Těmto pozemkům se dodnes říká „ Na Lhotkách“.
V napoleonských válkách trpěla obec častými průchody vojsk. Po vítězství nad Napoleonem byli Rusové, vracející se do vlasti, zachváceni úplavicí. V obci tři vojáci zemřeli a byli pochováni na hřbitově, založeném pro případ nakažlivých nemocí a pro chudé. Hřbitov byl později zrušen, ale dodnes se tomuto místu říká „ruský hřbitov“. Roku 1815 vojsko obec, jak se uvádí v historických dokumentech, zcela „vyjedlo“, takže místní občané museli shánět potraviny v širokém okolí, hlavně v Berouně, a zřídili zde dokonce skladiště potravin.
Silně vzrušil tuto ves vpád Prusů do Čech. Občané se ze strachu ukryli i s koňmi do lesů. Pruští dělostřelci se usadili v obci na dva dny, ovšem strach nevzbuzovali, neboť nic nebrali a všechno slušně platili. Citelné ztráty na životech (jako v žádné jiné obci) zde způsobila 25.května 1872 povodeň, kdy voda v obci vystoupila do výše téměř 2 m ( jak uvádí záznamy: „ do výše statného muže“).
Hředle obdržely název „ místní obec“ při prvním sestavování obcí v roce 1850. V roce 1927 byla založena obecní knihovna.
Za první světové války bylo odvedeno 129 mužů, z nichž se 23 mužů již nevrátilo. Občané jim postavili pomník na prostranství osázeném lípami uprostřed vsi při Stroupinském potoku. Z 21 zajatců jich 18 vstoupilo do legií.