Olympijské hry
Rok 2016 je rokem olympijským, a protože olympijské hry znají úplně všichni, rozhodli jsme se devátý ročník keškobraní pojmout v olympijském stylu a připomenout si alespoň něco z jejich slávy, bohaté historie i současnosti. Nezapomněli jsme ani na hendikepované sportovce a tak je část keší věnována také paralympijským hrám.
Atletika
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896. Soutěže v lehké atletice obsahují většinu disciplín, ve kterých se soutěžilo už na starověkých olympiádách v Řecku.
Ze začátku soutěžili pouze muži. První ženské disciplíny byly zařazeny do programu až v roce 1928. Postupně se přidávaly další soutěže žen, takže v současnosti je program mužů a žen stejný, kromě závodu v chůzi na 50 km, ve kterém soutěží jen muži. Program atletických soutěží mužů se nezměnil od olympiády OH 1956, kromě OH 1976, kdy se nekonala chůze na 50 km.
V historii atletiky na olympijských hrách se soutěžilo celkem v 52 různých disciplínách, v současnosti se program ustálil na 24 disciplínách. Většina ze zrušených soutěží byly jen obměny dnešních, ale v různých délkách, hlavně v bězích přes překážky a v chůzi. Zrušeny byly závody družstev, které se konaly jen na šesti raných hrách. Atletický trojboj (obsahoval skok do dálky, vrh koulí a běh na 100m, konal se jen jednou), a pětiboj byly nahrazeny desetibojem. polohové štafety byly nahrazeny štafetami o stejné délce běhu. Byly zrušeny skoky z místa a různé způsoby hodů, se kterými se experimentovalo na olympiádách OH 1908 a OH 1912.
Běh 100 metrů
Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti. Nejrychlejším bílým sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu již 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem Hranice deseti sekund.
Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,40 s. Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.
Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.
Upozornění:
Tato keš, stejně jako celá série bude na jaře 2017 archivována, proto s odlovem neváhejte.