Olympijské hry
Rok 2016 je rokem olympijským, a protože olympijské hry znají úplně všichni, rozhodli jsme se devátý ročník keškobraní pojmout v olympijském stylu a připomenout si alespoň něco z jejich slávy, bohaté historie i současnosti. Nezapomněli jsme ani na hendikepované sportovce a tak je část keší věnována také paralympijským hrám.
Atletika
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896. Soutěže v lehké atletice obsahují většinu disciplín, ve kterých se soutěžilo už na starověkých olympiádách v Řecku.
Ze začátku soutěžili pouze muži. První ženské disciplíny byly zařazeny do programu až v roce 1928. Postupně se přidávaly další soutěže žen, takže v současnosti je program mužů a žen stejný, kromě závodu v chůzi na 50 km, ve kterém soutěží jen muži. Program atletických soutěží mužů se nezměnil od olympiády OH 1956, kromě OH 1976, kdy se nekonala chůze na 50 km.
V historii atletiky na olympijských hrách se soutěžilo celkem v 52 různých disciplínách, v současnosti se program ustálil na 24 disciplínách. Většina ze zrušených soutěží byly jen obměny dnešních, ale v různých délkách, hlavně v bězích přes překážky a v chůzi. Zrušeny byly závody družstev, které se konaly jen na šesti raných hrách. Atletický trojboj (obsahoval skok do dálky, vrh koulí a běh na 100m, konal se jen jednou), a pětiboj byly nahrazeny desetibojem. polohové štafety byly nahrazeny štafetami o stejné délce běhu. Byly zrušeny skoky z místa a různé způsoby hodů, se kterými se experimentovalo na olympiádách OH 1908 a OH 1912.
Běh 800 metrů
Běh na 800 metrů se již nepočítá mezi sprinty, ale jedná se o běh na střední trati. Běží se ve velmi rychlém tempu, i když ne v maximálním jako sprint. Trať se běhá na dva okruhy (délka běžecké atletické dráhy na stadionu činí 400 metrů) v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Při běhu na 800 m (a na delší vzdálenosti) již atleti nestartují ze startovních bloků. V průběhu závodu hraje roli také taktika, protože závodníci se v průběhu závodu seběhnou k vnitřní straně dráhy. Nejlepší muži a ženy v této disciplíně dokáží běhat časy pod 1:45 minut, resp. 2:00 minuty.
Rekordmanem MS v běhu na 800 m je rodilý Keňan, od r. 1996 reprezentant Dánska Wilson Kipketer se třemi zlatými medailemi. Po 13 letech vymazal v srpnu 2010 jeho SR o pouhé dvě setiny David Lekuta Rudisha časem 1:41,09 min. Vlastní světový rekord poté vylepšil v italském Rieti o osm setin na 1:41,01. Na Letních Olympijských hrách v Londýně v roce 2012 svůj rekord znovu vylepšil na 1:40,91.
Z žen má stejně úspěšnou bilanci Mozambičanka Maria Mutolaová. Ta však na rozdíl od Wilsona Kipketera získala na halovém mistrovství světa dalších 7 titulů světové šampionky. Světový rekord zaběhla při mítinku v Mnichově v roce 1983 česká atletka Jarmila Kratochvílová časem 1:53.28. Tento čas je dodnes platným světovým rekordem a je zároveň v současnosti nejdéle platným světovým rekordem v atletických disciplínách. O měsíc později na prvním mistrovství světa v atletice svou vynikající formu zúročila a získala zlatou medaili. V roce 1999 vybojovala zlatou medaili její svěřenkyně Ludmila Formanová, která v roce 1998 získala i halový titul. Halovými mistry Evropy se v roce 1972 stali Jozef Plachý a v roce 1984 Milena Matějkovičová.
Běhu na 800 m se také říká půlka, protože vzdálenost odpovídá zhruba polovině anglosaské míle.
Upozornění:
Tato keš, stejně jako celá série bude na jaře 2017 archivována, proto s odlovem neváhejte.