Olympijské hry
Rok 2016 je rokem olympijským, a protože olympijské hry znají úplně všichni, rozhodli jsme se devátý ročník keškobraní pojmout v olympijském stylu a připomenout si alespoň něco z jejich slávy, bohaté historie i současnosti. Nezapomněli jsme ani na hendikepované sportovce a tak je část keší věnována také paralympijským hrám.
Atletika
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896. Soutěže v lehké atletice obsahují většinu disciplín, ve kterých se soutěžilo už na starověkých olympiádách v Řecku.
Ze začátku soutěžili pouze muži. První ženské disciplíny byly zařazeny do programu až v roce 1928. Postupně se přidávaly další soutěže žen, takže v současnosti je program mužů a žen stejný, kromě závodu v chůzi na 50 km, ve kterém soutěží jen muži. Program atletických soutěží mužů se nezměnil od olympiády OH 1956, kromě OH 1976, kdy se nekonala chůze na 50 km.
V historii atletiky na olympijských hrách se soutěžilo celkem v 52 různých disciplínách, v současnosti se program ustálil na 24 disciplínách. Většina ze zrušených soutěží byly jen obměny dnešních, ale v různých délkách, hlavně v bězích přes překážky a v chůzi. Zrušeny byly závody družstev, které se konaly jen na šesti raných hrách. Atletický trojboj (obsahoval skok do dálky, vrh koulí a běh na 100m, konal se jen jednou), a pětiboj byly nahrazeny desetibojem. polohové štafety byly nahrazeny štafetami o stejné délce běhu. Byly zrušeny skoky z místa a různé způsoby hodů, se kterými se experimentovalo na olympiádách OH 1908 a OH 1912.
Běh Maraton
Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.
Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés (někteří uvádí jméno Diomedón), který měl údajně po bitvě u Marathonu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.
Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathonské bitvě, však tuto událost s marathonským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km) tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.
První písemná zmínka o poslovi z Marathonu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkiános jako marathonského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů, žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.
V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o marathonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathonu do Athén 10. dubna 1896. Prvním maratonským vítězem zde byl legendární Řek Spyridon Luis s časem 2:58:50. První oficiální maraton na českém území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati mezi Smíchovem a Dobříší.
K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším současným nejlepším maratoncem je Róbert Štefko - v roce 2004 v čase 2:12:35.
Současní světoví rekordmani - Muži - Dennis Kimetto 2:02:57 , Ženy - Paula Radcliffová 2:15:25
Upozornění:
Tato keš, stejně jako celá série bude na jaře 2017 archivována, proto s odlovem neváhejte.