Požární útok je jeden ze způsobů zdolávání požáru jednotkami. Je to organizované nasazení potřebných sil a prostředků v určitém směru podle situace na místě zásahu. Předpokladem provedení účinného požárního útoku je dostatek sil a prostředků.
Účinný požární útok musí zajistit:
- záchranu osob, zvířat a majetku,
- lokalizaci a likvidaci požáru, včetně ochrany okolí.
Druhy požárních útoků jsou:
- čelní útok – je veden ve směru proti postupující frontě požáru, při čemž se soustředí všechny síly a prostředky v klínu nebo řadě podle povahy požáru. Klínem se proniká k místu nejintenzivnějšího hoření. V řadě se postupuje, když pro velkou intenzitu hoření nelze proniknout k místu nejintenzivnějšího hoření,
- boční útok – je veden tehdy, znemožňuji-li podmínky na místě zásahu (zpravidla stavební, bezpečnostní a klimatické) vést čelní útok. Boční útok se vede zpravidla ze dvou stran současně,
- obchvatný útok – je veden zpravidla po celém obvodu požáru, nejméně však ze tří stran; je nejúčinnější, má největší potřebu sil a prostředků,
- frontální útok – je veden naráz všemi silami a prostředky na celé frontě požáru nebo jeho ploše. Tento požární útok se používá tam, kde by postupné nasazování proudů nevedlo k likvidaci požáru vzhledem k potřebné intenzitě dodávky hasebních látek (např. u požárů nádrží hořlavých kapalin by postupné nasazování proudů zapříčinilo rozlití, vzkypění nebo vyvržení kapaliny z nádrže, a tím i rozšíření požáru).
Při požárním útoku zaujmou hasiči s útočnými proudy určená stanoviště nejkratší a nejbezpečnější cestou. Při tom využívají zásahových cest; jsou-li tyto cesty neprůchodné, posoudí se nutnost odstranění překážek, rozebrání konstrukcí nebo je veden jinými cestami za použití výškové techniky, např. okny.
