Nepřehlédnutelnou kulisou Velhartic je mohutná hora Borek, která tvoří neprostupnou stěnu na jihu a jihovýchodě. Oba vrcholy Borku se zvedají přes 250 metrů nad hladinu říčky Ostružné pod velhartickým hradem. Ač je Borek na očích mnoha lidem putujícím Pošumavím a jeho vrchol tvoří součást panorama mnoha vyhlídek Plzeňského kraje, přesto na jeho vrcholu stál málokdo – vždyť hrad je pod kopcem, zmrzlinu tu neprodávají a rozhlednu nemají, tak co tam, že? Pojďte to změnit.
Borek je tvořen dávnými přeměněnými usazeninami moldanubika, konkrétně vrcholový hřbet s oběma vrcholy a severní až severovýchodní svah jsou stavěny z kvarcitu (křemence) a z prokřemenělé pararuly. Nižší partie od severozápadu po jihovýchod jsou tvořeny samotnou pararulou (kromě jiných minerálů je v ní obsažen i granát). Křemen často doprovází četné žíly rud, konkrétně se na Borku nacházely slabě zlatonosné křemenné žíly obsahující ještě arsenopyrit a pyrit, a také baryt-křemenné žíly se stříbronosným galenitem. Již od středověku byly tyto žíly těženy, což připomíná stará štola naproti hradu. Štola byla jistě inspirací pro vznik pověsti o chodbě vedoucí z hradu Velhartice až na Horní Staňkov, cenné kovy v ní těžené zřejmě daly vzniknout pověstem o pokladech.
Pohled z Liščího vrchu přes Kašperské Hory až k Borku zcela v pozadí
V geomorfologickém členění náleží Borek do okrsku Vidhošťský hřbet ve Svatoborské vrchovině. Oba vrcholy jsou nejvýše položenými místy a nejzápadnějšími vrcholy 11 km dlouhého Vidhošťského hřbetu. Nadmořská výška, prominence 182 metrů a izolace přes 4 kilometry řadí Borek mezi tzv. ultrakopce. Západní část hory tvoří poměrně pravidelný kužel, z jihovýchodní části vybíhá drobný hřbet směrem k Přestanicím a východní část svahů je erodována bezejmenným přítokem Ostružné.
Ze zmíněné dvojice vrcholů bývá na mapách vyznačen častěji severní, neboť na něm je umístěn trigonometrický bod s nadmořskou výškou 859,1 metru. Tento vrchol je spíše plochý, jeho lichoběžníková, mírně vypouklá plošina o hraně přibližně 140 metrů je zalesněná.
Jižní vrchol leží 430 metrů jjv. od severního, oddělen je jen mělkým sedlem. Tvoří jej úzký, též zalesněný hřbítek orientovaný k jihu. Na hřbítku snadno najdete drobnou skalku, ke které vás zveme, a několik menších kamenných útvarů. Vrcholová skalka je rozpadlá na dva velké bloky oddělené úzkou mezeru, což dává prostor pro smyšlení nějaké děsivé středověké pověsti o konci světa. Jižní vrchol vystupuje do nadmořské výšky 865,1 metrů (pokud by byla uváděna výška plochého terénu, mohla by být díky skalce výška ještě o nějaký metr vyšší) a je to proto hlavním vrcholem (což dokládá přítomnost vrcholové knihy). Z jižního okraje hřbítku je omezený výhled na Šumavu, konkrétně na Antýgl. Za lepším výhledem musíte na jižní svah.
Na velké části severního svahu, na ploše téměř 40 hektarů, se rozprostírá přírodní rezervace. Na strmých, suťových svazích s rulovými a křemencovými skálami tu najdete původní borový les. Takových moc nezůstalo a poslední zbytky je potřeba uchránit.
SOTA cache
Borek je zařazen do programu Summits On The Air neboli Vrcholy v éteru. Cílem programu je rozvoj radioamatérského provozu z vrcholů kopců a hor. Radioamatér si do batohu složí své přenosné vysílací zařízení a vydá se vlastními silami na vrchol vybraného kopce. Z něj pak vysílá a snaží se spojit s jinými radioamatéry, ať již doma či na jiných lokalitách.
Radioamatér na kopci získává body, které rostou s náročností výstupu (tj. nadmořská výška, bonus za zimní terén), nicméně jsou započítány jen při 4 a více spojeních. Získané body se objevují v ústřední databázi SOTA. Program SOTA není omezen na české radioamatéry, naopak jde o aktivitu celosvětovou, ke které se Česko připojilo v květnu 2007. Severní vrchol Borku (OK/PL-021) patří svou výškou mezi šestibodové hory. Poprvé byl aktivován 27. prosince 2008 Jiřím Hujem s volacím znakem OK1DDQ. Od té doby byl vrchol aktivován třináckrát.
Kudy ke krabičce
Hora je tak rozsáhlá, že různých výchozích bodů na jejím úpatí je spousty, je na vás, odkud se vydáte. Na vrchol žádná značená turistická trasa nevede, nejbližší prochází z Velhartic rezervací k Hornímu Staňkovu. My bychom šetřili především výškové metry a vyráželi proto od Přestanic či Horního Staňkova a mířili do sedla mezi vrcholy, jiný rád vystoupá po cestách skoro za šipkou od Velhartic.