Skip to content

Fabianova zahradka Traditional Geocache

Hidden : 05/22/2016
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

CS: Vyhlídka z temene Plešivce, z tajuplné zahrádky vládce Brd.
EN: Majestic lookout from summit of mystical hill Plesivec.

Brdský Plešivec je pro svou výjimečnou podobu už po tisíce let magnetem lidské pozornosti. Dávno před novodobými turisty putovali na vrchol naši předci, aby tu hledali bezpečné útočiště, snad se setkávali se svými bohy či vyráběli bronzové předměty. Zatímco jedni přicházejí, aby mohli obdivovat krásy kraje okem ptáků, druzí ze zdejšího Olympu s obavami sledovali, zda se ka nim neblíží nebezpečí.

Výhled do kraje

Výhledy z Plešivce jsou úchvatné, dechberoucí a ... a jistě si sami po návštěvě hory zvolíte správné superlativy sami. Keš vás zavede na severozápadní okraj temene hory, do míst zvaných Fabiánova zahrádka. Okolo zahrádky prochází červená turistická značka a tak jistě trefíte.

Fabiánův příběh a jeho zahrádka

Není žádným tajemstvím, že Fabián je v podstatě dobrých duchem Brd, jejich patronem a ochránce. Jeho příběh napsaný záští a nepřejícností se předává po staletí a setrvává s námi jako samotný Fabián.

Kapradí ze zahrádky

Rytíř Fabián býval kdysi normálním smrtelníkem, byť s modrou krví. Sídlil na nedalekém kopci Velká Baba, kde měl své hradiště či hrad, a je docela možné, že jméno Fabián je jen zkomoleninou Babího Jana. Užíval plně života, jak se na mladého muže patří, až potkal dívku Medulínu, kterou přivedl na svůj hrad a pojal za ženu. Jiskřivá radost ze vzájemné a šťastné lásky se rozlila po kamenných komnatách a chodbách hradu, snad i proto, že nic z toho nemělo bohužel mít dlouhé trvání.

Konvalinka ze zahrádky

O sňatku a velké lásce se dozvěděla jedna z bývalých milenek Fabiána. Paměť lidí zachovala zprávu o tom, jak moc ji štěstí páru rozzuřilo, nikoliv však proč: neví se, zda Fabián nedodržel slib, zda sama toužila po lásce a bývalému milenci ji záviděla či zda byla jen zlá a chtěla rozsévat neštěstí. Ale jistě se ví, že se vydala k hradu a kdesi na svazích se usídlila. Celé dny na svého bývalého milého svolávala kletby a neštěstí, dlouho však bez valného výsledku. Jedné noci se přihnala výjimečná bouře, při které se všichni čerti ženili, vítr ohýbal a dokonce lámal stromy a blesky křižovaly oblohu bez přestání všemi směry. Nečas, do kterého by ani tchyni člověk nevyhnal. Té noci zhrzená milenka povolala na pomoc i síly pekelné a pomocí černé magie dokonala svoji pomstu: hradní paní Medulínu proměnila v prostou bylinku zeměžluč, obyvatele hradu začarovala v drobné kamínky a hrad nechala beze stopy zmizet v prázdnotě. Pro dobráka Fabiána vybrala ještě strašnější osud: měl se změnit ve zlého ducha, který by na horách škodil na potkání každému tvoru od mravence po domkáře a to až do skonání věků. Zlé čáry sice proměnily Fabiána v ducha brdských lesů, ale jeho dobré srdce nedokázaly ani temné síly zlomit a Fabián zůstal dobrákem i ve svém nešťastném zakletí.

Květy jeřabiny

Bývalý rytíř se stal horským duchem z rodu Krakonoše či Rampusáka, patron celých Brd a ochránce zdejších lesů. Lidem obvykle neubližoval, jen když byl v dobrém rozpoložení, tak tu a tam někoho malinko poškádlil. Jako duch byl neviditelný, ale přesto se vzácně lidem zjevil v podobě urostlého myslivce s kytičkou z kapradiny, jeřabiny a lesních bylin za kloboukem. Také na jaře, když z lesa stoupá jemná pára, tak možná někde poblíž sedí Fabián a spokojeně bafá tabáček ze své dlouhé dýmky. Vy jej ale nejspíše potkáte jen v některém brdském muzeu jako mužskou postavičku složenou ze smrkových šišek, větviček a mechu.

Borovice nad kamenným mořem

Když budete mít štěstí, můžete Fabiána zaslechnout. Když si vzpomene na život, který mohl s Medulínou prožít a o který jej ta zatracená čarodějka připravila, zaplaví jej smutek a stesk. V takové chvíli se z lesů ozývá táhlé teskné houkání. Jakýsi chytrolín vymyslel, že jde o Hejkala, ale vězte, že původcem je dozajista rytíř Fabián. S houkáním je spojena jedna lapálie a už děti jsou důrazně poučeny, aby se jí vyvarovaly: nikdy toto houkání nenapodobujte, protože Fabián by jej nejspíše považoval za drzý výsměch a původce by krutě potrestal. Zmátl by dotčeného nebožáka tak, že by chodil po důvěrně známých místech a přesto by je ani v nejmenším nepoznával, bloudil by po svazích hor jak v bludišti. Když si připočtete, že Fabián jako vládce pohoří umí poručit počasí a přivolat znenadání průtrž mračen, vichřici, bouři či vše utopit v neprostupné mlze, jistě pochopíte, že nemá smysl si s ním zahrávat. Stejně špatně by se vedlo tomu, kdo by do Brd přišel se zlým úmyslem a tropit tu nějaké nepravosti.

Ale abychom se dostali zpátky k Plešivci – Fabián sice i nadále sídlí na Velké Babě, kde byste našli jeho skalní postel – Fabiánovo lože, ale na Plešivci je také jako doma a občas hlídá Brdy odsud. Má tu také svoji malou zahrádku ukrytou mezi skalkami. Vy na ní můžete obdivovat konvalinky a možná občas i nějakou drobnou českou orchidej, ale Fabián tu pěstuje jinačejší rostlinky. Pro pouhého smrtelníka jsou Fabiánovy bylinky neviditelné, ale Fabián s nimi léčí chudé. Podle jiných pověstí v zahrádce čarovné byliny pěstují naopak čarodějnice, kterým pomáhají v jejich černém díle.Je docela možné, že hned vedle zapaluje Fabián v zimě velkou vatru, ke které se přicházejí ohřát zvířata ze širokého okolí.

Konvalinky na zahrádce

Nicméně ani Fabián není všemocný a rozhodně nedokáže pomoci nešťastníkům, kteří by se na Plešivec vydali o svatojakubské noci. Tehdy se na temeno hory slétají čarodějnice z celých Brd a okolí ke svým rejům a temným slavnostem. Pro člověka tu není oné noci vůbec bezpečno, čarodějky by jej utancovaly či alespoň uvláčely k smrti. Proč se slétají právě na Plešivec a Fabiánovu zahrádku? Pradávno prý stálo na temeni hory celé výstavné město, v místech zahrádky stálo náměstí lemované krásnými domy, které neměly daleko do paláců. Město potkal strašlivý osud, když všechny domy i s jeho obyvateli proměnil čert ve skály. Měšťané uvěznění na věky v nitru mohutných balvanů o půlnoci úpí a jejich nářek se nese krajem. Našly čarodejnice zalíbení v utrpení a považují kvílení chudáků za líbezný zpěv? Našli měšťané už věčného pokoje? Nevíme.

Hradiště a valy

Nejspíše mnohem dříve, než mohl Fabián používat Plešivec jako své občasné sídlo, bylo na plochém temeni Plešivce vybudováno gigantické hradiště, rozměry jistě jedno z největších v Čechách a možná i úplně největší. Datováno je přibližně do období 12. až 10. století před naším letopočtem, tj. doby bronzové, a připisované je knovízské kultuře. Předpokládá se, že šlo o posvátné kultovní centrum, zároveň snad o centrum obchodní a řemeslné, neboť se tu opakovaně nacházelo velké množství bronzových předmětů, dokonce je Plešivec někdy označován jako jejich největší naleziště (nálezy jsou ve sbírkách Národního muzea, hořovického muzea a ve Schwarzenberské sbírce na Orlíku).

Kamenné moře

Hradiště se rozkládalo na ploše dosahující 60 hektarů, tj. celé temeno Plešivce a část východního svahu. Celé bylo mohutně opevněno a dodnes je možné najít jasně viditelné stopy vnějšího a vnitřního valu. Obvod vnějšího valu dosahoval 3 kilometrů a spojoval přirozeně nepřístupná místa jako Čertovu kazatelnu, Krkavčí skály, Královniny schody, Na Skalce a Fabiánovu zahradu. Podle rozvalených zbytků se odhaduje, že val skládaný z kamenů a vyztužený dřevěnými rošty mohl být 2 metry vysoký a 3 metry široký. Na zadní straně byl pravděpodobně posílen palisádou se špičatými konci kůlů. Vnější val chránil území zvané předhradí. Uvnitř něj byla vnitřním valem o délce 1530 m opevněna samotná oválná akropole hradiště o rozloze 16 hektarů. Val byl až tři metry vysoký a opět kombinovaný s palisádou. Jediným vstupem do celého hradiště byla Stará vrata poblíž Krkavčích skal, akropole byla přístupná v místech dnešní Čertovy kazatelny. Oba valy měly pravděpodobně společnou část na západním svahu, ta je však nenávratně zničena těžbou křemence ve 20. století. Zbylé valy byly poškozeny nejspíše dávným požárem a novodobým rozebíráním na stavební materiál lidmi z okolí.

Lišejníky

Proč u Fabiánovy zahrádky zmiňujeme tak rozsáhlé hradiště? Právě zahrádka by mohla být malou akropolí, posledním útočištěm. Podle této hypotézy by byl název Zahrada odvozen nikoliv od pěstování květin, ale od místa opevněného neboli zahraženého. Na východním okraji Fabiánovy zahrádky se také spojoval vnitřní a vnější val a je proto si je možné prohlédnout jen kousek od sebe. Novodobě byly valy prolomeny a tento průchod je zván Nová či Malá vrata.

Současnost

Hradiště je již tisíce let opuštěné, Fabiánovy bylinky nejsou vidět, ale přesto je na co koukat. V samotné zahrádce na jaře cudně kvetou koberce konvalinek pod korunami mohutných dubů, možná je doplňuje i několik českých orchidejí, na skalkách rostou kapradinky.

Klobouk na památku

Jen o několik metrů dále je ohniště obklopeno kruhem kamenných křesel vyskládaných z plochých kamenů. Mimochodem, ohniště je příkladem brdské speciality, kdy se ohniště vůbec nečistí od popela, ale naopak se popelem nechá naplnit až po okraj a pak se navýší ochranný kruh další řadou kamení. Trampové si na skalce ozdobené železným kloboukem připomínají Pavla Meresjeva Josefuse, který už sedává jen k ohništi v nebeském kempu, a další kamarády, kteří jej na věčný potlach následovali. Půjdete-li ke klobouku, věnujte jim myšlenku či se zamyslete nad pomíjivostí lidského bytí.

Výhledy

Fabiánova zahrádka, suťové pole plné křemencových kamenů a především skála U Pyramidy (jméno snad odkazuje k dřevěné měřičské věži, co tu stávala) nabízejí krásný výhled do kraje, plně srovnatelný s nedalekou Čertovou kazatelnou. Když zvážíte méně návštěvníků, kteří sem přicházejí, je zahrádka za slunného dne jistě vhodnějším místem pro delší posezení.

Panorama
Výhled na severozápad ze skály U Pyramidy (větší rozlišení)

Výhled se otevírá na západ a na sever, na průlomové údolí Litavky, protější Ostrý vrch a oblast Hořovicka, ale také na daleké kopce a hory. Při velmi dobré viditelnosti byste mohli na západě vidět vystupovat Čerchov v Českém lese, mnohem blíže řadu vrcholů středních Brd jako Bílou skálu, Osičinu, Trhoň či Jivina, na které na horizontu navazují voldušský Chlum, Rumpál či výrazný hřbet Radče z Křivoklátské vrchoviny. Téměř severozápadním směrem lze rozpoznat Chlumskou horu a především Vladař, stolové hory u Manětína a Žlutic.

Kamenné moře shora

Vpravo od Těchovína čistě severozápadním směrem je možné za příznivé viditelnosti zahlédnout krušnohorské vrcholky Božídarský Špičák, Klínovec a Fichtelberg, o kus dále Mědník, Velký Špičák či Jelení horu, vše v přibližně stokilometrové vzdálenosti. Zbytek hřebene Krušných hor nemá žádné výrazné vrcholy, které by se daly rozpoznat, ale bude i dále směrem k severu tvořit horizont výhledu. Mnohem blíže a vzhledem k dohlednosti také častěji uvidíte kopec Veliz a Krušnou horu. Na severu je vidět pásmo Středohoří s dominantní Milešovkou ve vzdálenosti okolo 80 kilometrů. Bohužel výhled na Ralsko, Bezděz, Ještěd či Krkonoše je ukryt za korunami stromů na severním výběžku Plešivce.

(kopie listingu)

Additional Hints (Decrypt)

[CS] an fxnyavz uerovaxh, cbq iryxlz yrmvpvz pgirepbilz xnzrarz b uenar 1 z; qboer znfxhw
[EN] orybj ovt syng ylvat fgbyr bs fdhner funcr jvgu fvqr nobhg bar zrgre ybat

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)