Josef Václav Myslbek (* 20. 6. 1848, Praha – † 2. 6. 1922, Praha)
Byl najvýznamnější český sochař na přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realizmu a zakladatel novodobého českého sochařství.
Narodil sa v rodině malíře pokojů. V začiátcích umělecké dráhy se učil v ateliéru u sochaře Václava Levého. Po jeho smrti roku 1870 se rychlo osamostatnil.
Studoval malířství na Akademii výtvarních umění, kde sochařské oddělení doté doby neexistovalo.
V roku 1873 se oženil, se svojí ženou Karolínou měli postupně osm dětí, z kterých většina však zomřela v nízkém věku. Aby uživil rodinu, intenzívně pracoval, většinou na několika zákazkách současně.
K svým dílům bol velice kritický a většinou je mnohokrát přepracoval, když s příslušnou verzí nebyl spokojený.
Většinu života prožil v Praze. Roku 1878 podnikl krátkou, ale důležitou cestu do Paríže, navštívil Louvre kde sa seznámil s moderním francúzským sochařstvím.
V roce 1885 se stal profesorem na Umělecko-průmyslové škole, roce 1896 přešel na Akademii výtvarních umění, kde učil až do odchodu na důchodek v roce 1919.Josef Václav Myslbek zemřel v Praze v nedožitých 74 letech a je pochovaný na vyšehradském Slavíne.
Ardo v ateliéru
Myslbek začíná koně tvořit přímo v hřebčíně, později mu Arda vodí přímo do ateliéru. Při tvorbě koně se inspiroval díly Mánese nebo Mikoláše Alše především co se týče sklonu hlavy koně. Ardo je hotov již v roce 1899. V roce 1900 koně obdivuje na výstavě Krasoumné jednoty K. B. Mádl: „Všem vévodí magistrální studie hřebce Jos. V. Myslbeka, studie dle jména, dokonalé a úplné dílo umělecké dle charakteru a jakosti. Energie, pevnost, plastická síla, animální nervnost ušlechtilého čtyřnožce nalezly zde svého mistra." (Zlatá Praha, roč. XVII, č. 31, 8. 6. 1900)
Odlévání
Myslbek nemá důvěru k českým firmám, ale protože zadání mělo podmínku, že dílo musí být vytvořeno výhradně českou rukou, je nucen se podvolit. V roce 1904 tuto zakázku dostává firma Bendelmeyer a Červenka. Myslbek s Bendelmeyerem nehodlal vůbec komunikovat, dokonce mu při jeho první návštěvě zabouchl dveře před nosem. Trvalo půl roku, než si prohlédl první odlitky. Naštěstí byl velice spokojen a dokonce v této firmě nechává odlévat i další části pomníku.
Základní údaje
Bronzová socha na Václavském náměstí váží okolo pěti a půl tuny a i s kopím je vysoká 7,2 metru. Autorem je nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, Josef Václav Myslbek, ornamentální část je dílem prof. Celdy Kloučka, podstavec vytvořil arch. Dryák. Socha byla slavnostně odhalena v roce 1913 - tehdy ještě chyběl čtvrtý světec - svatý Vojtěch, který byl do sousoší usazen v roce 1924. Teprve 16. srpna 1995 byl pomník prohlášen národní kulturní památkou. Sousoší bylo v roce 1979 opatřeno řetězem (lipové květy) z dílny ak. sochaře Zdeňka Kolářského. V roce 2005 byl řetěz na popud Balbínovy poetické strany odstraněn a v letošním roce se údajně kvůli vandalismu pomník dočkal návratu své pichlavé ohrádky.
Repliky koně v Košicích a Brně
Sádrový model hřebce v životní velikosti, z kterého roku 1979 odlili v ČKD Blansko dvě totožné bronzové sochy vážící téměř 1,5 tuny a měřící 273cm, sloužili autorovi jako předloha při tvorbě jeho nejvýznamějšího díla.
Jako symbol československé vzájemnosti při příležitosti dvoustého výročí vyučování veterinární medicíny na Karlově univerzitěv Praze jeden exemplář Arda putoval na Vysokou školu zvřelolékařství v Brně a druhý na Vysokou školu veterinární v Košicích.
V rámci slavnostních Dní města 1. 5. 2002 sochu půjčila Univerzita veterinárneho lekárstva v Košiciach městu na dobu deseti roků a byla umístněná na Zvonárskou ulici v centru města.
Po vypršení desetileté smlouvy s městem dne 30. 4. 2012 se socha Arda vrátila 3. 5. 2012 na půdu Univerzity veterinárského lekárstva v Košiciach a 5. 5. 2012 byla umístněná na nový podstavec okolo nově vytvořené a veřejnosti volně přístupné oddychové památkové zóny.
Socha je vyjimečná, protože autor přenesl celou hmotnost jen do dvou opěrných bodů, levé hrudníkové končetiny a pravé pánevní končetiny. Bohužel po deseti letech nájezdů opilců, kteří si chtěli zajezdit na této vzácné soše, bylo přední kopyto prasknuté v celém rozsahu a zadní ze dvou třetin, a tudíž hrozilo, že socha spadne a zničí se, renovaci dostal za úkol sochár a bronzař Ladislav Sabo, svařil praskliny a sochu vystužil nerezovými profily, které přivařil k podložce pod podstavcem a zalil olovem, poté až putovala na místo kde je dodnes.
Na Zvonarskej ulici nahradil sochu koně zvon Svätý Ján, jako připomínka zvonoolejařské dílny. Podstavec zde stojí dál a čeká na jinou památku.
Zdroje:
http://www.equichannel.cz/po-stopach-ticheho-majestatu-iii
http://kosice.korzar.sme.sk/c/6541799/v-kosiciach-zviedli-boj-o-kona.html
http://www.kosickespravy.sk/kona-arda-odniesli-spat-na-veterinu
http://www.fotokosice.eu/index.php/postrehy/147-zrebec-ardo-odcvalal-na-veterinu
foto:
http://abicko.avcr.cz/archiv/2001/11/obsah/11-gallery.html
http://www.fler.cz/magazin/po-stopach-ticheho-majestatu-ii-1117
Info pro nálezce:
1. Keška se nachází v areálu UVLF v Košiciach, a tudíž není přístupná v noci od 22:00 hod., kdy se areál zavírá, Pozor, potom se vypouští v areálu strážní psi!.
2. Parkování v areálu UVLF v Košiciach je placené, doporučuji zaparkovat mimo areálu a pokračovat pešky (pokud ale přijedete autem, dá se použít jako maskování a zaparkovat přímo před keškou).
3. Všude v době hledání je spousta studentů, pokuste se být co nejnápadnější, doporučuji se zde zastavit po vyučovacích hodinách (nejlépe od 18.00 do 20.00hod.)
4. K zalogování potřebujete vyluštit hlavolam Tajná schránka, aby to nebylo tak jednoduché (kdo si neví rady najde rozluštění na internetu viz. google tajná schránka).
