Posledni kes #6 (Pyramida) Mystery Cache

Historia magistra vitae

(Historie učitelka života)

Nemusíme jezdit zrovna do Egypta, pyramid i v našich končinách nalezneme víc než dost. Malé, větší, veliké, ba i dřevěné, papírové, plastové, dokonce i ve tvaru kužele. Zkrátka jak je ctěná libost. A s mravenci – s oblibou se usazujícími zvláště u keší – určitě máte své zkušenosti.

O pyramidách vědecky

Pyramidy a jim podobné útvary nalézáme v mnoha zemích světa. Záleží ovšem na tom, co všechno za ně budeme považovat. Vynechám pyramidy a jim podobné objekty v Americe, v Japonsku, Řecku, Číně, Bosně atd. a také mohyly z doby bronzové v jižních Čechách, Anglii a různě po světě a zaměřím se na Egypt.

Nejstarší dochovaná pyramida se nazývá Džoserova. Nachází se v Sakkáře a pochází zhruba z r. 2700 (?) př. n. l. Za vrcholné období doby stavitelů egyptských pyramid je považována vláda následující (čtvrté) dynastie, kdy vznikly nejznámější pyramidy – Chufuova (též Cheopsova), Rachefova a Menkaureova v Gíze. Pyramida panovníka Chufua je největší a byla do postavení Eiffelovy věže nejvyšší stavbou na světě: její současná výška je 137,5 metru. Sfinga, která je před pyramidami, je má hlídat. Nejmladší je Ahmoseho pyramida, která se bohužel zřítila, takže nejmladší stojící pyramida je Chendžerova. Období staveb pyramid končí někdy kolem r. 1500 př. n. l. 

Některé pyramidy jsou obrovské, jiné poměrně malé. Badatelé odhadují, že jich je kolem sta. Chufuova pyramida (obrázek této pyramidy a podrobné údaje jsou zde) má tři hlavní komory: Královu a Královninu síň a tzv. Velkou Galerii. Rachefova pyramida byla v minulosti obložena bílým vápencem, od kterého se odrážely jasné sluneční paprsky, což musela být krásná podívaná. Vápenec však bohužel v průběhu staletí Egypťané rozebrali na jiné stavby v okolí. Vedle tří největších pyramid se nacházejí tři malé, tzv. satelitní; jsou to hrobky manželek faraona Chufua. Každá pyramida má údolní chrám, kde probíhala mumifikace, vzestupnou cestu a zádušní chrám, kde probíhaly náboženské obřady obnovující síly panovníka.

Královské pyramidové komplexy ve své době měly nejen velký význam náboženský a ideologický, ale také politický a hospodářský. Organizace staveb vyžadovala existenci přísně organizované byrokracie ovládající z jednoho centra všechny zdroje společnosti. Odhaduje se, že na pyramidových projektech mohla být různým způsobem zainteresována až 1/4 nebo 1/5 všech obyvatel země. (Převzato z Wikipedie, podrobnější údaje naleznete na internetu).

Jenže všechno je (asi) jinak!

 Pyramidy jsou jedním z nejzáhadnějších útvarů na naší planetě. Dokonalý tvar pyramid v Gíze přiměl mnohé ke zkoumání  toků energií v jejich okolí. Mnoho odborníků se přiklání k názoru, že pyramidy jsou akumulátory a transformátory kosmické energie. Tato energie v pyramidě rezonuje s energií vyzařovanou Zemí a výsledkem této interakce je energetické pole o měřitelné vlnové délce λ = 21 cm, odpovídající frekvenci 1,428 GHz. Část takto přetransformované energie pak pyramida vyzařuje do okolí. Je lhostejno, zda se jedná o stavbu malou či velkou, ale je důležité zachování úhlů pyramidy a správná orientace jejích stěn vůči světovým stranám. O těchto parametrech se sice vedou mnohé diskuze, nicméně „klasický“ tvar pyramid v Gíze (se sklonem stěn 51° 51') se pro jejich fyzikální i ezoterické působení využívá nejčastěji. Maximální účinek energetického působení je v jedné třetině výšky pyramidy v její svislé ose. Ještě vyššího účinku lze docílit pomocí soustavy pyramid – zase si  můžeme vzít inspiraci u starých Egypťanů. Všechny pyramidy se nacházejí na energetickém centru – čakře – planety Země. Energetické proudění planety se zde několikanásobně kříží. Hermes Trismegistos dobře věděl, kde je nejlepší energetický potenciál pro ideální funkci těchto „pyramidálních konvertorů“.
Zkrátka lidé rychle zapomínají na něco, co kdysi skvěle fungovalo a co je ověřeno staletími a místo toho hledají vědecká vysvětlení. Často marně.

Esoterní číselný význam pyramid navazuje na tajemství Čtyř, čísla živlů a uskutečnění hmotného života, východiska mentálního zdokonalení člověka magií. Živly Čtyř mají být zjemněny božským číslem Tří, aby tak byly usměrněny k vítězství Sedmice. Čtyři trojúhelníky bočních stěn tvoří svými úhly číslo Dvanáct, které značí i počet zodiakálních znamení, bratří Růže a Kříže (rosekruciánů - pozn. ownera)  a apoštolů. Sedmice jest číslem stability, dokonalé práce v přírodě a jistě jen proto praví Genese biblická, že sedmého dne si Bůh odpočinul. Trojnost ovládá Čtveřici tak, že idea se projevuje znamením, duch hmotou a rozum praxí. Celek pak tvoří uskutečnění Velikého Díla. Pečeť Hermova obsahuje v sobě také prvky stavby pyramidy: spojuje v sobě vlastnosti Sedmice, vyjadřuje svým hieroglyfem podstatu a zákon proměn universální podstaty, kvadraturu kruhu, kámen mudrců atd.  (podle Jana Kefera, badatele, mystika a astrologa. Zkráceno)).

Sice tomu moc nerozumím, ale vypadá to zajímavě...

Promiňte, pane Einsteine

Každý fyzik ví, čím je křemík zvláštní – že je to absolutně neutrální polovodič. Je inertní (netečný) i k elektrickému proudu a zároveň skrz něj dokážeme vysílat i přijímat úplně všechny frekvence. Má v moci nejjemnější a nejčistší princip – princip informací přenášený tachyony. Tachyony (od tachys - rychlý) jsou první kondenzací po Poli nulového bodu veškerých možností. Tachyony nevnucují nikomu a ničemu své účinky, ale pouze nabízejí svůj potenciál být převedeny na jakoukoli frekvenci nebo energetický požadavek. Tyto požadavky udává sám potřebný systém, přesněji řečeno Subtilní Organizující Energetické Pole  (SOEP). SOEP je informační matrice jakéhokoliv živého systému, a to jak celku, tak i jeho jednotlivých částí. Jinak řečeno: buňky např. lidských jater musí mít v sobě informaci, že mají játry vůbec být, aby se nerozplynuly do okolních tkání. Tyto informace jsou obsaženy v informační matrici jater - v SOEPu. SOEP je přímo odpovědný za konverzi tachyonů na jednotlivé potřebné frekvence. Tachyony doslova nabíjí a živí tyto SOEPy informacemi a potenciálem, aby tento mohl vyrábět potřebné chybějící frekvence ke správné funkci a životu orgánu (viz též tento odkaz). 

Takže, pane Einsteine, mýlil jste se i se svou slavnou speciální teorií relativity! Tvrdil jste, že se žádná hmotná částice nemůže pohybovat rychleji než je rychlost světla ve vakuu – a ono je to asi jinak. Tachyony totiž rychlost světla překračují! Pro ně neplatí zákony dnešní  pozemské fyziky, ale fyziky (spíš metafyziky) známé již starým Egypťanům. To jsou věci, co...?!

Nemohu a ani nechci zde dělat reklamu pyramidám a jejich užití v léčbě, konzervaci a vylepšování potravin, relaxaci atd. Je toho plný internet (nejpodrobněji asi zde). Ale přece jen se nemohu nezmínit o jednom jejich specifickém využití:  Jako studenti jsme si někdy v letech 1965-69 brousili na koleji žiletky pod lepenkovou pyramidou (podle patentu K. Drbala) umístěnou v knihovničce. Věřte nebo ne, ale každá žiletka mi vydržela ostrá vždy po dobu několika týdnů, ba i měsíců, zatímco bez pyramidy po pár holeních pravidelně „odešla“. Vždy po holení jsem ji umístil do 1/3 výšky pyramidy vysoké asi 15 cm s úhly zhruba 52° a druhý den byla zase ostrá skoro jako nová. 

Jak najít keš

Protože k luštění řady mých keší vzniklo několik velice úspěšných matematicko-hudebních týmů řešitelů, tak v zájmu využití jejich potenciálu jsem vymyslel úkoly odpovídající jejich stále stoupající úrovni. Předpokládám, že máte v týmu někoho, kdo umí trochu na něco zahrát podle not. Stačí i na nějaké on line piano. Ke zjištění souřadnic bude třeba vyřešit dvě úlohy: matematickou (resp. geometrickou) a hudební. Ostatně A. Einstein rád hrál na housle, takže hudební ukázka nebude až tak daleko od věci.

1. Protože atletika, cyklistika, fotbal a další sporty kvůli všudepřítomného dopingu a korupčním skandálům už diváky zajímají stále méně a méně a nepřinášejí tak reklamním agenturám ani televizním společnostem zisky, na které byly zvyklé, tak přicházejí do módy jiné, zatím ještě „čisté“ disciplíny. Jednou z nich jsou velmi oblíbené závody mravenců v běhu na pyramidu. Speciálně trénovaní mravenci startují obvykle v minutovém intervalu (asi jako při cyklistické časovce) v dolním rohu pyramidy a obíhají ji proti směru hodinových ručiček po stále stoupající dráze. Mravenci jsou vycvičení, aby běželi po čáře navoněné feromonem od startu do cíle. Mantinel na levé straně závodní dráhy je pro jistotu natřený lepidlem, aby si závodníci nezkracovali cestu. V ose celé pyramidy je svislá úzká šachta s komorou v 1/3 od základny. Zde mravenci po namáhavém výkonu chvíli relaxují a dobíjejí si energii. (Toto si vymohli ochránci zvířat.)

Závodní pyramida homologovaná pro mravence druhu Formica rufa L. (mravenec lesní) má čtvercovou základnu 6 × 6 metrů a sklon stěn 51° 51' od vodorovné roviny. Stoupání dráhy, po které mravenci běží, je u této pyramidy pořád stejné a činí 4° od vodorovné roviny základny (čili na 1 metru závodní dráhy vystoupají přibližně o 7 výškových centimetrů (t.j. nadmořské výšky)). Celkem oběhnou pyramidu šestkrát, t.j. o 2160°. (Na obrázku ale je jiná (větší) pyramida o základně 10 × 10 metrů, která se obíhá jenom 4× dokola.)  Cíl není až na vrcholu, ale kvůli fotobuňce časomíry, televizním kamerám, další technice a reklamním poutačům je umístěn na seříznuté plošině kousek od vrcholu pyramidy. Závody jsou velmi napínavé (zvláště závody šestičlenných družstev), diváci oceňují, že současně vidí trať na několika místech a mohou si porovnávat mezičasy i průběžné pořadí na výsledkových tabulích.

Úloha: Jakou délku má výše popsaná závodní trať (na pyramidě 6 × 6 m)? Počítejte její skutečnou  délku v prostoru, ne délku jejího průmětu na základnu. Vzdálenost start – cíl zaokrouhlenou na desetiny metru dosaďte za X.

2. Toto je úryvek jedné písně:

a) Rok, kdy poprvé zazněla v rámci premiéry jedné divadelní hry, dosaďte za Y.
b) Vzpomeňte si na její název. Změna zadání úlohy od verze 1.4: Počet písmen jejího názvu (včetně mezer) dosaďte za Z.  (např. pro Pramínek vlasů  bude  Z=14) .
Možná, že jste ji slyšeli zpívat za doprovodu kytary někde u táboráku. V originále je ale v jiné tónině a navíc na ukázce není úplný začátek písničky. Tempo je trochu rychlejší než pochodové - na jeden takt dva kroky (levá, pravá). 

*  *  *

Zjištěné hodnoty dosaďte do výrazu  X*Y + Z + 89  (změna  od verze 1.4)   a z výsledku vypočtěte druhou odmocninu. Dostanete číslo ABCDEFGH. Desetinné čárky si nevšímejte a číslici H nezaokrouhlujte. Pak už jen dosaďte:

Změna od verze 1.3:  N 50° (39.439 – 0.EFD)´       E 13° (42.804 + 0.HGC)´

Ještě kontrola...

... a je to!

Poznámky

• Protože pyramidy patří mezi stavby funerální (pohřební), tak jsem umístil základní souřadnice odpovídajícím způsobem. Jsou v městě Hrob na jeho hřbitově. Náhrobky ve tvaru pyramidy tam sice nejsou, ale při pohledu na České středohoří uvidíte pyramidy Milešovku a Kletečnou.

• Změnil jsem zadání 2b), abych ztížil Brutální Řešení. 

• Tachyony, SOEP ani energetické působení pyramid zatím současná věda neuznává. Neberte tedy můj text jako propagaci nějakých pseudovědeckých teorií. O tachyonech kriticky píšu v listingu své keše GC2DB67 Gravitace.  Einstein se velmi pravděpodobně nemýlil (ale na housle prý hrál bídně...)

• Literatura a webové odkazy:
  https://cs.wikipedia.org/wiki/Egyptsk%C3%A9_pyramidy
  Úvodní foto: Ricardo Liberato - All Gizah Pyramids. Wikimedia, volně publikovatelný snímek (CC BY-SA 2.0).
  http://www.suenee.cz/submisivni-energie-pyramid/
  Patent K. Drbala, pat. spis č. 91304 z r. 1959 (broušení žiletek)
  Sekora, O.: Ferda cvičí mraveniště. Olympia, Praha 1978.
  http://www.pyramidy.net/pyramidy.htm
  http://www.abracadabra.cz/zdravi-a-leceni/zdravi/lecive-pyramidy
  http://www.reiki-cz.com/ezoterika.php?id_ost=9
  http://zemejas.cz/o-tachyonu

Konec

GC6J5R1  – verze 1.4 z 10. 6. 2016

(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl, 2016