Multicache STRÁŽNÍ HRADY KOLEM ŘEKY OSTRAVICE
Původ Vratimova se datuje na konec 13. století. Jen krátce po založení, roku 1305, je již zmíněn pod názvem Wrothimow v soupisu desátků vratislavského biskupství (Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis). Samotné sídlo bylo založeno v době kolonizace Těšínska lužickými Srby, pravděpodobně Jindřichem z Baruthu, který byl členem družiny těšínského knížete Mieszka. Kromě Landeku založil i řepišťský hrad Zapadlisko a nedaleký hrádek Zaryje. Souběžně se vznikem obce a v následných desetiletích byla budována řada drobných fortifikací podél řeky Ostravice, které měly těšínskou hranici a nově vznikající obce chránit. Do této skupiny patří i dvě opevněná sídla v dnešním katastru Vratimova. Jedno se nachází v poloze Zaryje a druhé v poloze Landek. Zatímco Zaryje byly menší hrádek vystavěný ze směsi kamene a dřeva, opevnění v lokalitě Landek byla čistě dřevěná tvrz. Všechny tři zmíněné opevněné stavby vznikly po roce 1297, kdy došlo k uzavření smlouvy o hranici na řece Ostravici mezi těšínským knížetem Mieszkem a olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce. Dohoda zmiňuje i Baruthovy statky ležící na těšínském břehu Ostravice naproti Paskovu a Hrabové. Jde tedy zřejmě o vůbec první písemně doloženou zmínku o osídlení v lokalitách Řepiště a Vratimov, byť ještě bez názvů osad. Hranici z obou stran střežil řetěz hrádků, kromě již tří jmenovaných na slezské straně pak na olomoucké straně například Paskov nebo Štandl u Frýdku-Místku. Právě v inkriminované době stavby opevnění a založení Vratimova došlo k zajímavému sňatku. Roku 1290, tedy sedm let před stavbou tvrze, se knížeti Mieszkovi Těšínskému narodila dcera Viola. A v již zmíněném roce 1305 ji na důkaz sbližování Českého království a Těšínského vévodství provdal za Václava III., posledního českého krále z rodu Přemyslovců. Sňatek však byl bezdětný, král byl krátce po svatbě zavražděn v Olomouci a Viola Těšínská zemřela v pouhých 27 letech. Literatura i lidové pověsti, s výjimkou Zapadliska, o hrádcích Zaryje a Landek mlčí. Zanikly tedy zřejmě příliš dávno. Původně se čekalo, že to mohlo být po roce 1327, kdy se Těšínské knížectví stalo součástí Českého království pod vládou Jana Lucemburského a hranice tak pozbyla smysl. Nálezy keramiky však napovídají, že hrádky zanikly mnohem později, pravděpodobně až za husitských válek v 15. století. V případě tvrze na Landeku bylo archeologickou sondou prokázáno, že zanikla požárem.
Vratimov v držení Baruthů dlouho nezůstal. V roce 1450 jej získal těšínský kníže Bolek, který jej předal do majetku manželky Anny. V té době již ve výčtu majetku oba hrádky i tvrz chybí, lze je tedy považovat nejpozději k roku 1450 za zaniklé. Od roku 1488 byl Vratimov postupně v držení Jiřího Meysla (Jiřího Mníška), Jana Sedlnického z Choltic a na Vratimově, Jaroslava Skrbenského z Hříště a na Šenově a Václava Slavibora Skrbenského z Hříště. V roce 1770 žilo v obci zhruba 300 obyvatel. Byl tu panský dvůr, mlýn, ovčín, vrchnostenská hospoda, dřevěná škola a dřevěný kostel s farou. První zděná samostatná školní budova byla postavena už roku 1785. Léta Páně 1790 se majitelem Vratimova stal hrabě Jan Larisch, roku 1800 hrabě Eduard von Wimpfen, v roce 1807 Pavel Czaderský a o dvacet let později pak Filip Ludvík Saint Genois. Zatímco v roce 1878 žilo v obci 599 obyvatel, roku 1890 to bylo již 1391 a roku 1900 dokonce 2045 obyvatel. Oproti 78 domům z roku 1878 jich ve Vratimově bylo v roce 1900 už 179. Sídlem vlastníka Vratimova byla tvrz, zpočátku během 14. století pravděpodobně ta v poloze Landek, po jejím zániku pak zemanská tvrz, která se prý nacházela na místě pozdějšího panského dvora v centru dnešního Vratimova. Panský dvůr byl zbourán v druhé polovině 20. století kvůli stavbě společenského domu s kinem a knihovnou.
1) Stage 1: LANDEK (N 49° 45.253 E 018° 18.511)
Původní vratimovská tvrz se nacházela v místech západního cípu ukončení táhlého pole v místě zvaném Vratimov - Landek na bývalém gruntě číslo 9. Je odtud pěkný výhled na části Ostravy Hrabová a Nová a Stará Bělá. Na západě a severu je místo ohraničeno srázem říční terasy řeky Ostravice a na východě údolím bezejmenného potůčku. Z lokality se do dnešních dnů dochoval výrazný homolovitý pahorek. Právě zde zřejmě stála již zmíněná původní středověká tvrz drobných manů těšínského knížete, kteří v období 14. a 15. století užívali predikát „z Wrothimowa“. Členy České archeologické společnosti byly na lokalitě nalezeny olověné kulky, atypické ostruhy a zlomky keramiky korespondující s obdobnými nálezy z nedalekých hrádků Zapadlisko a Zaryje. Kromě jedné sondy v roce 1988, která potvrdila přítomnost středověké dřevěné stavby, zde dosud podrobnější archeologický průzkum neproběhl. Otázkou však je, zda má vůbec smysl, protože díky erozi a zřejmě i těžbě písku je celá původní kulturní vrstva odstraněna takřka na samotné hlinitopísčité podloží a návrší tvrze je v současnosti menší než bývalo. Tvrz byla možná součástí většího hospodářsko-sídelního areálu, snad prvních vratimovských chalup, o kterých se zmiňuje smlouva z roku 1297. Areál se rozkládal patrně v prostoru dnešního pole. I zde byly nalezeny zlomky středověké keramiky. Vizualizaci tvrze Landek si můžete prohlédnout na rekonstrukci J. Štěpánka.
Úkol pro stage 1
V čelní části hradiště se nachází u výkopu velký starý buk. Mezi mnoha jinými řezbami je na jeho kmeni i letopočet zakončený zvláštním znakem připomínajícím hranatý @ (viz fotohint-a). Letopočet nemá rok a obsahuje číslo 7 na pozici měsíce. Den letopočtu ti dá první dvě čísla k odemčení trezoru s finálkou. Na kmeni jsou dále vyřezána písmena L + M, vedle kterých je dvoumístné číslo (viz fotohint-b). Toto číslo ti dá další dvě čísla k odemčení trezoru s finálkou.
2) Stage 2: ZARYJE (N 49° 44.900 E 018° 18.450)
Lokalita středověkého hrádku ve Vratimově se nachází na úpatí říční terasy řeky Ostravice. Hrádek není nijak s říční terasou spojen, rozkládá se na výrazném kopcovitém útvaru při jejím úpatí. Centrální plato je protáhlého trojúhelníkového tvaru s hlavní osou rovnoběžnou se směrem řeky a říční terasy. Její prudký svah vytváří na severovýchodní straně hrádku velkou hlubokou rokli s charakterem příkopu. Po jeho severní a západní straně se nachází několik vyvýšenin a sníženin budících dojem možného příkopu s předsazeným valem. Umělého charakteru je snad valovitý výběžek odklánějící se od říční terasy na jihovýchodě a na nějž navazuje směrem na sever k jádru další pahorek. Je možné, že po těchto valech (násypech) přicházela k jádru přístupová komunikace. V místech, kde se val přimyká ke svahu terasy, je v této terase průrva (nikde jinde v okolí podobná není) jíž procházel přístupový koridor a překonával tak značný výškový rozdíl mezi říční terasou a centrem hrádku. Samotné jádro je ploché, mírně se svažující od nejvyššího bodu v severozápadním nároží na západ. Zajímavé je mírně rozeklané úzké čelo hrádku nesoucí snad vstupní bránu. Jádro nenese žádné znatelné terénní stopy upomínající na jakoukoliv zástavbu. Hrádek patřil spolu s nedalekým Zapadliskem a severněji položenou vratimovskou tvrzí do soustavy strážních hrádků při řece Ostravici. Pro jeho výraznou dispozici a charakter fortifikací však není vyloučena ani částečná sídelní funkce. Archeologický výzkum, který by napověděl více o historii tohoto místa, zde bohužel zatím neproběhl. Po budovách se nezachovaly žádné stopy, lze tedy předpokládat, že byly z velké části dřevěné. Vizualizaci hrádku Zaryje si můžete prohlédnout na rekonstrukci.
Úkol pro stage 2
Na vrcholu hradního návrší je strom s vyrytým písmenem W do kůry jednoho z kmenů (viz fotohint-w). Počet jeho kmenů dává číslo A. Nedaleko od něj je strom s vyrytým srdcem do kůry jednoho z kmenů (viz fotohint-s). Počet kmenů tohoto stromu dá číslo B.
3) Stage 3: ZAPADLISKO (N 49° 44.250 E 018° 18.300)
Na úzké zalesněné terase nad řekou Ostravicí se nad nádražím Paskov nachází v místě zvaném Zapadlisko pozůstatky středověkého hradu. Jako jediné ze strážních sídel na trase této multicache zanechalo svůj otisk v historii ve formě lidové pověsti o zlém hradním pánovi a jeho hodné dceři Alence, která poté, co se hrad propadl do země jako trest za zlé skutky jejího otce, nechala v nedalekém Vratimově postavit klášter, kam se uchýlila. Jádro pověsti je možná pravdivé. Po hrádku, který na Zapadlisku stál, dnes opravdu nezůstala ani památka, jen protáhlé jádro a níže položená terasa, kde bylo předhradí. Ve střední části je patrný výkop po archeologickém průzkumu. Areál celého hradu je velmi dobře zachovalý, natolik, že podle něj bylo možno provést rekonstrukci předpokládaného vzhledu. Navíc podle útržkovitých informací v kronikách stál kdysi v nedalekém Vratimově skutečně klášter, ani po něm však do dnešních dnů nezůstalo ani stopy. První archeologický výzkum na lokalitě hradu proběhl již ve dvacátých letech minulého století. Paskovský nadučitel Skácel zde našel stříbrný pražský groš ze 14. století. Další archeologický výzkum byl na lokalitě proveden roku 1976. Byly zde objeveny hlavně úlomky keramiky. Ze železných předmětů byly nalezeny různé hřebíky, zlomky podkov, raménko ostruhy, kování dveří, atd. Z terénního výzkumu a pátrání v kronikách vyplynulo, že hrad Zapadlisko byl založen pravděpodobně okolo roku 1290 rodem Baruthů. Okolní území pak bylo ve 13. století osídlováno Lužickými Srby. Kdy a jak hrad na Zapadlisku zanikl zůstává dosud tajemstvím. Není vyloučeno, že z kamenů hradní rozvaliny je postavena nedaleká Gajdula. Vizualizaci hradu Zapadlisko si můžete prohlédnout na rekonstrukci J. Štěpánka.
Úkol pro stage 3
Na vrcholu hradiště trčí ze země kovové trubky jako pozůstatky okolní těžební činnosti (případné trubky na stromech se nepočítají). Součet počtu trubek ti dá číslo D do souřadnic finálky. Některé jsou těsně u sebe, stále se ale počítá každá samostatně.
Hrad se nachází kousek pod pověstmi opředenou nejstarší stavbou obce Řepiště, která dodnes existuje. Stavení se záhadným názvem Gajdula, jehož počátky se ztrácí v hlubinách středověku, je pravděpodobně bývalou celnicí na solné stezce z dolů Wieliczka do Rakousko-Uherska. Později je v budově doložen panský lihovar, který skončil okolo roku 1850. Od roku 1880 do dneška slouží k bydlení. Jako velmi stará budova je Gajdula opředena pověstmi a tajemstvím. Prý zde kdysi žil loupežník Gajdula a ze stavení vedla tajná chodba pod Ostravicí až do paskovského zámku. Realita je však zřejmě prostší. Protože zde selské povozy v příkrém kopci "gajdovaly", museli tu sedláci zapřahat další spřežení, aby kopec vyjeli. Chodba však zcela vymyšlená není. Ještě dnes žijí pamětníci, kteří ji v dětství znali. Nyní je však již vchod ztracen.
Zdroje: hrady.cz, repiste.wz.cz, Google Streetview, obyvatelé Gajduly, masslezskabrana.cz, eksploratorzy.com.pl, vratimov.cz, wikipedia.org, Ladislav JUROŠ: Vratimov – Landek (Archeologie Moravy a Slezska, roč. 10/2010), Pověsti ze Slezské brány
Finálka
Umístění finálky získáš po dosazení čísel získaných během trasy do těchto souřadnic:
N 49° 4(A+2).(B+1)20 E 018° 18.(D-1)43
Nyní ke keši samotné. Na Stage 1 se nejlépe dostanete od cyklostezky Vratimov-Paskov, tak se nejlépe vyhnete soukromým pozemkům a cestám. Ze Stage 1 na Stage 2 je nejlepší cesta okrajem pole, po hraně lesa. No a ze Stage 2 na Stage 3 je asi nejlepší to vzít natvrdo lesem za šipkou :) Na každém hrádku nebo tvrzi naleznete část informace, je tedy třeba navštívit všechny tři. Z indicií doplníte souřadnice, na nichž se uzamčená finálka nachází, a získáte kód k zámku keše. Zkuste na místech jednotlivých tvrzí a hrádků chvíli pobýt a nasát tajemnou atmosféru všech míst, kudy kráčela historie. Pokusíme se keš průběžně zásobovat travel bugy, geocoiny a dalšími předměty, nad kterými srdce kačerovo zaplesá. Jako stálý inventář zde jsou střepy ze středověké keramiky pocházející z doby existence těchto strážních sídel (cca 14.-15. století). Osahat si je můžete, nejste v muzeu, ale prosíme, neodnášejte je.