Putování za kasejovickým zlatem Bonus
Na závěr série "Putování za kasejovickým zlatem" jsme pro vás připravili bonusovou cache a také několik zajímavostí a informací o zlatě samotném.
Zlato, latinsky aurum, má chemickou značku Au. Bod tání je 1064°C, bod varu 2600°C. Nepůsobí na něj vnější vlivy, nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám i solím. Rozpouští se pouze v lučavce královské a směsích kyanidu. Pro tyto vlastnosti, snadnou zpracovatelnost a v minulosti i dostupnost je prvním kovem, který začali lidé těžit a využívat.
Z hlediska vlastností je zlato kovem značně těžkým (skoro třikrát těžší než železo), jeho měrná hmotnost je 19,29 g na krychlový centimetr, to napomáhá technologiím těžby založeným na gravitaci. Krychle zlata o váze 1 tuny má hranu dlouhou pouhých 37,27 cm. Je odolné vůči kyselinám a solím. Rozpustné je jen lučavkou královskou, tedy směsi kyseliny chlorovodíkové a dusičné, a v roztocích kyanidů. Toho je hojně využíváno při jeho těžbě v rudách s mikroskopicky rozptýleným výskytem zlata.
Zlato vyniká chemickou odolností, tažností, kujností. Protože je nejen měkké ale i neobyčejně kujné a tažné, 1 gram zlata což je kulička o průměru něco málo přes 2 mm, může být rozklepán na fólii o ploše cca 1 m2 a tloušťce 230 atomů. Podobně lze z 1 gramu zlata vytáhnout drát o průměru 20 mikrometrů, dlouhý neuvěřitelných 165 m nebo jej roztepat do průsvitného plechu o ploše cca 1 m2, zlato o 1 cm3 stačí na plech o ploše asi 18 m2.
Celkové množství zlata vytěžené člověkem se odhaduje na 75 000 až 117 000 tun. Vezmeme-li v úvahu maximální odhad, byla by to krychle o hraně 17,5 m. Asi 2 % z tohoto množství byly získány do roku 1492, od tohoto data do r. 1800 8%, 25% v letech 1801 do r. 1900 a 65% až ve 20. století. Na začátku 20. století se zlato těžilo na primárních nalezištích s koncentrací zlata 15 g v 1 tuně. Současná technika umožňuje těžit z primárních nalezišť, kde je pouze 1,5g-1,2 g v tuně rudniny. V současnosti šperkařský průmysl zpracovává ročně přes 200 tun zlata.
Nejhlubším zlatým dolem světa je Western Deep Levela Mine v Transvaalu v JAR, dosahující 3840 metrů. Teplota hornin v této hloubce je 55°C.
Čechy měly po staletí pověst zlatonosné země. Zlato se rýžovalo na Otavě, Volyňce, Blanici, Lomnici, Vltavě a dalších tocích. Prof. F. Pošepný, který se koncem minulého století zabýval historií rýžovnických prací v Čechách, odhadl jejich plošný rozsah na 75 km čtverečních a výtěžek na 1 000 tun. Od středověku vzkvétalo i dolování. Dolovalo se ve Zlatých horách na Moravě, v Kašperku /Šumava/ a na Jílovsku. Jílovské doly Pepř, Radlík a Rotlev byly uzavřeny až v r. 1968, kdy jejich výtěžnost klesla pod hranici rentability.
Vzácný kov zlato byl v dobách nejstarších používán ke zhotovení chrámových předmětů a pak postupně nahradil směnu zboží zlatými penězi. Už ve starém Egyptě používali zlaté slitky o hmotnosti 14 g, označené jménem zakladatele 1.dynastie faraonů Menes. Tvrdí se, že první mince razili Lýdové. Lýdský králů Kreosus, který dal zvěčnit krásu své milenky do zlaté sochy, měl pokladnu plnou zapečetěných měšců se zlatým prachem, jenž byl tehdy snadno zvažitelnou a směnitelnou hodnotou. Později kolem roku 550, dal však razit mince ze zlata.
K získání finálních souřadnic musíte projít celou stezku a na každém stanovišti si zapsat poslední číslici z prvního letopočtu v textu informační tabule stanoviště.
Keš slouží také k výměně CWG a mincí. Vyměňuj 1:1 nebo v rozumném poměru.
Stanoviště č. 1=A
Stanoviště č. 2=B
Stanoviště č. 3=C
Stanoviště č. 4=D
Stanoviště č. 5=E
Stanoviště č. 6=F
Stanoviště č. 7=G
Stanoviště č. 8=H
Stanoviště č. 9=I
Stanoviště č. 10=J
Stanoviště č. 11=K
Stanoviště č. 12=L
Stanoviště č. 13=M
Stanoviště č. 14=N
Stanoviště č. 15=O
N 049° 28,UVW
E 013° 42,XYZ U=G
V=O x D
W=I-K-N
X=L+M+J
Y=(A+B)-(E+F)
Z=C-H-3