Osvobození Rožnova Mystery Cache

Události

Přípravy na boj

Rudá armáda se k Rožnovu p. R. přibližovala přes Horní Bečvu, která byla osvobozena v ranních hodinách 4. května 1945, a dále postupovala směrem na Dolní Bečvu a Hutisko. Z Hutiska pokračoval útok přes Hážovské Díly směrem na Valašskou Bystřici, odkud mohl být proveden obchvat Rožnova, neboť přímá cesta z Hutiska do Rožnova p. R. byla blokována německým dělostřelectvem na obranné linii před Rožnovem.

Přímý útok Rudé armády na Rožnov p. R. byl zahájen kolem půl dvanácté 4. května dělostřeleckou palbou na město. Jednotky Rudé armády byly součástí 4. ukrajinského frontu generála A. I. Jeremenka a patřily 18. armádě vedené generálporučíkem A. I. Gastilovičem, jejíž součastí byl 17. gardový střelecký sbor generála N. V. Medveděva.

3. května 1945 ukončily německé a maďarské jednotky přípravy k obraně města. Rožnov p. R. byl pro ně posledním záchytným místem, které by pomohlo německým jednotkám dostat se bez minimálních ztrát přes následující mirnou pahorkatinu do předhůří Českomoravské vysočiny, kde by se mohla německá armáda pokusit o další obranu. Ustupující německé jednotky patřily k seskupení Mitte maršála Schörera a navíc je v Rožnově p. R. doplnily vojenské oddíly ustupující před Rudou armádou z prostor Javorníků, Velkých Karlovic a Nového Hrozenkova.

Dopoledne 4. května byl v Rožnově neobvykle čil ruch na to, že fronta byla již tak blízko. Obchody byly otevřené, na náměstí a v ulicích byli lidé, kteří nakupovali, diskutovali o blížícím se osvobození, konci války, ale mnozí také dokončovali přípravy na možné válečné střety.

Průběh bojů

Velitelé Rudé armády si dobře uvědomovali, že Němci budou hlídat především snadné cesty vpřed, proto po dosažení Prostřední Bečvy tímto směrem dále nepostupovali a uchýlili se na Hutisko. Zde si pod spodní hranou domů směrem na severozápad postavili dělostřeleckou baterii a mezitím poslali na výzvědy jezdeckého zvěda. Ten projel tryskem celou cestu Horní a Dolní ulicí, náměstím a otočil se až u mostu a ujížděl zpět. Německé vojáky tím zaskočil natolik, že po něm ani nestihli vystřelit.

Mezitím se po hřebeni z Hutiska přes Hážovské díly blížili průzkumníci, kteří se již během dopoledních hodin objevili na dvoře Hradisko odkud pokračovali dále. V 11:15 pravděpodobně po nich začal střílet německý tank na Bučiskách.

O několik minut později přiletěla první dělostřelecká salva z Hutiska a mimo jiné zasáhla vojenskou kolonu stojící ve Stodolové ulici (dnešní Pionýrská). Kolona se sestávala z nákladních vozidel naložených municí obsluhovanou především maďarskými vojáky a čekala na dodávku chleba aby mohla vyrazit pryč. Na místě jich asi 7 zahynulo. Jako zázrakem nedošlo k žádným civilním obětem a to i přes to, že si kolonu chvíli před tím prohlížel malý chlapec a v přilehlém domě byla četnická stanice, která po zásahu kolony začala hořet.

Nezasáhla však pouze tuto kolonu ale i mnoho lidí, kteří byli zrovna tou dobou venku a měli tu smůlu, že dělostřelecký granát dopadl někde poblíž nich. V jednom případě takto najednou zahynulo 5 lidí. Blíže se těmto obětem věnuje keš 42 hodin.

Rudoarmějci se pokoušeli proniknout k Rožnovu po přímé cestě z Hutiska, přes Vigantice, Hážovice a Tylovice, nicméně tuto cestu blokovalo německé dělostřelectvo rozmístěně tak, aby efektivně bránilo všechny významnější cesty ve směru do Rožnova. Proto se sovětský velitel rozhodl, že pošle část vojáků po jižním hřebeni brázdy táhnoucí se od Rožnova na Hutisko, kde byli kryti lesem a odkud pak sbíhali dolů do obcí a vyhýbali se tak nejostřeji sledované oblasti okolo cesty a na polích za domy.

Vojáci se takto dostali až k Rožnovu, odkud začali pronikat z jižní strany od Rysové a Uhlisek dolů. Wehrmacht měl kousek za městem zakopaná kulometná hnízda, ve kterých byli němečtí kulometčíci přimknuti na místo. Jedno takové hnízdo bylo na dnešní ulici Sluneční za Domovem seniorů. V průběhu bojů během 4. května však vojáci Wehrmachtu postupně tyto pozice ztratili a museli se uchýlit ke zpomalování postupu Rudé armády jinými prostředky

Začali s pomocí zápalných bomb zapalovat domy okolo Horní (dnešní Bayerovy) ulice. V té době byla stále většina domů v této ulici dřevěných a tak prakticky celá lehla popelem. S ní byl zničen i zděný a oblíbený hostinec Hostýnek naproti tzv. kamennému mostu na Valašskou Bystřici. Docházelo zde již k boji muže proti muži o každý dům.

Rudoarmějská dělostřelecká palba postupně zničila několik cílů ve městě. Mezi jinými Hotel Radhošť, který stál na náměstí a v němž měla německá armáda velení. tento hotel začal během noci ze 5. května hořet a než se jej podařilo ráno 6 května uhasit vyhořel prakticky do základů.

Kromě prvního vojenského transportu, který zasáhli sovětští dělostřelci hned v první salvě se jim podařilo v průběhu odpoledne zasáhnout ještě jednu kolonu v blízkosti Sušáku (dnešní vstup do Valašského muzea v přírodě). Tato kolona byla při pokusu o odvoz munice přes částečně poničený horní most rovněž kompletně zničena.

S postupujícími rudoarmějci postupně začali Němci vyklízet pozice i na druhé straně Bečvy, kde měli dvě dělostřelecké baterie (jednu u hřbitova na Prochodné a druhou pod svahem v oblasti dnešního průmyslového areálu) stejně tak zrušili i opevněné dělostřelecké hnízdo na střeše Hospodářské školy (dnešní Střední zemědělská a přírodovědná škola).

Před půlnocí se ze severního rohu náměstí stáhl i tank a nastal na chvíli klid, během kterého vyběhli ven obyvatelé města skrytí před boji a začali hasit požáry v Horní ulici a požár hotelu Radho´šť. Krátce po půlnoci se ozvala ohlušující exploze, kdy ustupující německá armáda vyhodila do vzduchu most přes řeku Bečvu a spěšně odtáhla na Valašské Meziříčí. Chvíli na to vstoupila do města Rudá armáda, která začala vyhledávat případně ukryté Němce. Žádné však již nenašla kromě hrstky německých obyvatel v kolonii Bučiska.

Němečtí velitelé touto operací kryli ústup svých jednotek z prostoru Beskyd, k čemuž potřebovali nádraží ve Valašském Meziříčí. Rožnovská operace tak dávala čas k ústupu jednotkám z okolí Lidče, Vsetína a Nového Jičina přes Přerov dál do Českomoravské vrchoviny.

Následky

Do dvou dnů po skončení bojů proběhl rozsáhlý pohřeb jak civilních tak vojenských obětí osvobozovacích bojů. Smuteční průvod musel poměrně dlouze obcházet půl města protože ačkoliv byl prostřední most poměrně rychle zprůchodněn, nebyl sjízdný a tak musel jít pochod k hornímu mostu a pak se po nábřeží (později pojmenovaném Dukelských hrdinů) vracet zpět.

Po vyhlášení míru začal odsun německého obyvatelstva, který se v Rožnově týkal několika desítek rodin, především soustředěných v kolonii na Bučiskách, kde měly Vítkovické železárny postaveny byty pro své penzisty, z nichž nemalá část patřila k německy hovořícím vyšším úředníkům. Tato kolonie byla od zbytku města poměrně oddělena a to dokonce do té míry, že jejím obyvatelům byly dováženy potraviny až z Ostravy. Většina z těchto německy hovořících obyvatel opustila Rožnov na jeho vlakovém nádraží.

Po skončení války se vydaly na cestu domů desítky tisíc vězněných lidí, kterým se obyvatelé měst a obcí snažili všelijak pomoci. Nejinak tomu bylo i v Rožnově, který se navíc díky své lázeňské tradici stal do jisté míry odkladištěm těchto navrátilců. I přesto, že bylo toto období velmi těžké, dařilo se i místním obyvatelům těmto navrátilcům pomoci.

Následkem bojů byla významně poškozeno velké množství domů kolem cesty z Hutiska na Rožnov , především pak v místech nejintenzivnějších bojů v severozápadní části Tylovic (a tehdy ještě samostatné obce Rysová) a předměstí Rožnova jako tehdejší Horní ulici (dnešní Bayerovy). Především v oblasti před vjezdem na samotné náměstí byly domy v této ulici zničeny prakticky celé. Dodnes zeje na místě některých ze zničených domů rozsáhlá proluka, ve které lze dnes najít parkoviště na ulici Bayerova.

Spolu s tím byla poničena řada domů v okolí náměstí a na samotném náměstí byl zcela zničen hotel Radhošť (dnes polyfunkční dům Radhošť v severovýchodním rohu náměstí), který sloužil jako štáb Wehrmachtu a Rožnov tak na přibližně 10 let přišel o stálý sál pro biograf a divadlo. Proluka po něm byla zastavěna až v druhé polovině 90. let. Poškozen byl i lázeňský dům (dnešní Společenský dům), ve kterém zahynuli tři lidé včetně tříleté Věry Střížové.

• 42 hodin Jak jsme prožívali osvobození v květnu 1945
  Miloš Kulišťák, 2005, ISBN 80-239-4258-1

Keš

K nalezení keše bude potřeba trochu detektivní práce. Keš je uložena ve schránce na jednom z míst, na kterém stála děla, která svou palbou 4. a 5. května 1945 bránila vstupu Rudé armády do města. Kde přesně tato frontová děla stála není známo neboť neexistuje žádný očitý svědek, který by viděl dělostřelectvo Wehrmachtu při boji.

Jistý svědek popsal, že zaslechl rozhovor několika německých dělostřelců, kteří se bavili o tom, že jim velitel dělostřelecké čety přikázal na stanovišti zakopat kovovou schránku. Co do ní chtěl dát nevěděl, nicméně byla poměrně malá.

Jiný svědek vypověděl, že v průběhu noci ze 4. na 5. května viděl projíždět kolem nádraží nákladní automobily, které vlekly dvě děla. O půl hodiny později projely další dvě a asi 10 minut na to další tentokrát s velkou anténou trčící z nástavby nákladního vozu. Vojáci Rudé armády později uvedli, že nejprve se odmlčelo jižní křídlo, o něco později i severní a chvíli po té i prostřední dělostřelecká pozice přestala s palbou a dala se na ústup.

Při následujícím vyšetřování událostí se u několika domů (často i díky notné dávce štěstí) podařilo zjistit kromě místa dopadu a rozsahu poškození také poměrně přesný azimut, ze kterého přilétl dělostřelecký granát. Tyto informace by vám mohly být užitečné při vašem pátrání a najdete je níže i v podobě sady virtuálních stagí, nebo GPX souboru. Na místech samotných však nic nenajdete kromě domů, které se staly němými svědky výše popisovaných událostí. Svá řešení si určitě ověřte v Certitude (kde je rozptyl přesnosti 9 metrů), nebo v Geochecku (kde je rozptyl přesnosti 50 m), kde se také dovíte přesné souřadnice finálky a hint pro její hledání.

Úspěch při lovu této keše a hezké kačerské zážitky vám přeje theo1024!

Součást závodu BRAZDA 2017

Tato keš vznikla jako součást geocachingového závodu BRAZDA 2017, neboli Brutálního Rožnovského Adrenalinového Závodu Družstev Amatérů. Pokud rádi soutěžíte a máte rádi různá dobrodružství, neváhejte a zúčastněte se příštího ročníku!